Co byste měli znát o slepém střevu? Možná není tak zbytečné, jak se zdá

Slepé střevo už svým názvem napovídá, že není k ničemu dobré. Proč něco takového tedy v těle máme? A proč nás dokáže tak nepříjemně potrápit? Lékaři navíc začínají na slepé střevo poslední dobou postupně měnit názor.

Ačkoliv se už řadu let zkoumá funkce slepého střeva a jeho vztah například ke vzniku nádorů, důvod jeho přítomnosti je stále nejasný. Správný název slepého střeva je v lékařské terminologii přívěsek. Leží na první části tlustého střeva, tedy v místě, kde končí tenké střevo a tlusté začíná. Uloženo je tedy v břišní dutině vpravo dole.

„Problémy se slepým střevem ale často nezačínají bolestí právě v tomto místě, spíše se projeví nevolností, pocity na zvracení a bolestí celého břicha, která se pak postupně přesouvá do pravého podbřišku, kde je pak výrazná a svědčí o problému slepého střeva,“ říká doc. MUDr. Jaromír Šimša, přednosta Chirurgické kliniky pražské Thomayerovy nemocnice a 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy.

Čtěte také

Lékaři vesměs nevědí, co je na vině vzniku zánětu slepého střeva. Jednou z mála známých příčin je uvíznutí cizího tělíska v přívěsku, například tužší část stolice, spolknutá pecka, žvýkačka nebo třeba i parazit, který se do této části střeva dostane.

„Zánět slepého střeva je v každém případě potřeba řešit operací, protože se jinak léčit nedá. K lékaři by se člověk přitom měl dostat v řádu hodin. Může se vydat ke svému praktickému lékaři, na pohotovost anebo na příslušnou chirurgickou kliniku,“ upozorňuje docent Šimša.

Životu nebezpečné

Pokud k řešení nedojde včas, může zanícené slepé střevo prasknout, a to představuje pro lidský organismus opravdu závažný problém. Může totiž dojít k celkové otravě, která pak pacienta může ohrozit i na životě.

Slepé střevo

Rozpoznat zánět slepého střeva přitom není vůbec snadná záležitost. „Existuje spousta zdravotních obtíží, které dokáží zánět slepého střeva velice zdárně imitovat, ať už jde o ledvinovou koliku, zánět v oblasti močového měchýře, gynekologické potíže a řadu dalších,“ popisuje lékař.

Základem pro stanovení diagnózy je klinické vyšetření dutiny břišní, které se dělá opakovaně. Rutině se při bolesti v pravém podbřišku provádí laboratorní vyšetření, tedy odběr krve, ve které bývají v případě zánětu patrné ve zvýšené míře zánětlivé parametry, a také ultrazvukové vyšetření.

Zdá se tedy, že slepé střevo je nám pouze na obtíž. Ovšem lékaři začínají v poslední době brát tento kousek lidského těla takzvaně na milost. Zjistili totiž, že je možné ho využít například při „opravě“ některých orgánů, třeba močového měchýře při urologických operacích.

Poslechněte si celý rozhovor o slepém střevu s doc. MUDr. Jaromírem Šimšou
Spustit audio