Co říkají v květomluvě májové rostliny?
Květomluva je způsob, jak sdělit své pocity a názory za pomoci květin. Může vyjádřit to, pro co bychom obtížně hledali slova. Rozkvět v Evropě květomluva zaznamenala v 19. století, u nás byla populární v dobách národního obrození. O květomluvě a pěstování některých jarních rostlin jsme hovořili s Ivanem Dvořákem z časopisu Zahrádkář.
Touto dobou na našich zahradách kvetou rostliny, kterými pomocí květomluvy můžete povědět následující:
Pampeliška - Jsi v lásce jako dítě, jsi nerozumná
Pomněnka - Nezbývá nám nic než vzpomínání
Popenec - Byla bys mi dobrou manželkou a hospodyní
Sedmikráska - Přestože se nemůžeme sejít, mám tě stále upřímně rád
Česnek - Jsi mi docela protivný
Modřenec je květina cti a spolehlivosti
Barvínek - Stále se jen krášlíš, naše láska však uvadá
Koniklec - Musíme se rozejít
Magnólie - Neviděl nikdo, když jsem tě líbal?
Třešeň - Věřím, že se mezi námi rodí láska
Třešňový květ - Budeš opětovat moji lásku?
Barvínek, koniklec, magnolie nebo třešeň. Ivan Dvořák poradí, jak je pěstovat:
„Barvínek (Barvínek menší - Vinca minor) je rostlina do nepohody, roste ve stínu, na sluníčku, nevadí mu vlhko, nevadí mu ani sucho. Liší se barvou květů, tradiční je taková modrá, ale vyskytují se i bílé, růžové a fialové formy. Dá se pěstovat na hřbitově, v misce, dá se pěstovat jako náhrada trávníku, je to půdopokryvná rostlina.
Magnólie, to je taková madam, nesnáší přesazování, nemá ráda ani hluboký řez. Vyžaduje kyselejší stanoviště, to znamená, že nesmí být v půdě příliš mnoho vápníku. A musíte si rozmyslet, jaký druh vysadíte. Pokud se rozhodnete pro velkou magnólii a ona vám přeroste, velmi špatně si bude na řez zvykat a často odchází. Chcete-li ji přece jen řezat, dělejte to jen mírně a v letním období, za vegetace.
Koniklec, to je jarní rostlina, která během pár měsíců zmizí. Jakmile odkvete, začne tvořit semena. Když se semena uvolní, musíme je v tu chvíli vysít. Pokud bychom je chtěli někde uchovat, dejme je do vlhkého písku. A pozor, koniklec je jedovatý.
Na prvního máje bychom se s partnerem, partnerkou, měli políbit pod rozkvetlou třešní. Kvetoucí dnes najdeme už jen ve vyšších polohách, v nížinách jsou třešně odkvetlé. Přesto, pokud byste chtěli líbací strom, třešeň, vypěstovat na své zahradě, poradím. Poslední dobou se z krajiny ztrácejí, trpí moniliózou a prosychají.
V nových, moderních sadech najdete třešně na slabých podnožích, jsou to spíš štíhlá vřetena nebo malé zákrsky. Chcete-li vysadit velký strom, vyberte osamocené místo, kde široko daleko nic neroste, aby se třešeň mohla dobře rozrůstat. A měl by to být vysokokmen.“
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Když vás chytne klasika, nikdy vás už nepustí. I kdybyste se před ní plazili.
Petr Král, hudební dramaturg a moderátor Českého rozhlasu
Nebojte se klasiky!
Bum, řach, prásk, křup, vrz, chrum, švuňk, cink. Už chápete? Bicí! Který nástroj vypadá jako obří hrnec ze školní jídelny potažený látkou? Ano, tympán! A který připomíná kuchyňské police? A který zní jako struhadlo? A který jako cinkání skleničkami? A který zní jako vítr?
