Co znamená „dřít jako kůň“ zjistíte v Hornickém skanzenu Mayrau. Koně v podzemí zůstávali 15 let. Kovář i veterinář jezdili za nimi

Ve skanzenu Mayrau ve Vinařicích se můžete vydat o desítky let nazpátek. Vrátíte se do doby, kdy byl kladenský revír největším dodavatelem uhlí v českých zemích.

„Na Kladensku byla ukončena těžba v roce 2002. Poté následovala likvidace hlavního důlního díla jámy Nejedlý III dolu Kladno. Tím byla ukončena etapa dobývání uhlí na Kladensku, která trvala více, než 200 let,“ vysvětluje kurátor Hornického skanzenu Mayrau Tomáš Voldráb.

Miloš Koudela pracoval na dole Schoeller v Libušíně jako dispečer. Strávil tam celých 30 let svého života. Teď provádí ve Vinařicích zájemce do míst, kde se školili záchranáři. „Speciálně tady na Mayrovce byly časté důlní požáry. Traduje se, že nebyly tři dny v týdnu, aby nehořelo,“ Miloš Koudela otevírá dveře do takzvané dýmnice. Uvnitř to vypadá jako v dole, nechybí výztuže a překážky. „Je to cvičné pracoviště důlních záchranářů. Ten chlapec tam musel dokázat, že na to záchranářství má.“

Zatímco Rusové v roce 1957 vypustili první družici, tak v podzemí „na Mayrovce“ stále ještě pracovali koně. „ Koně tam zůstávali po celou dobu pracovní činnosti. Dostat koně dolů byla otázka třeba jedné pracovní směny. Doktor za ním jezdil, kovář za ním jezdil i žrádlo za ním jezdilo,“ vysvětluje Miloš Koudela. „V průměru tam byli 15 let.“

V prostorách bývalého dolu si návštěvníci připomenou historii těžby černého uhlí na Kladensku. Průvodce vás provede trasou, jakou havíř prošel před jízdou do podzemního dolu. Projdete cechovnou, řetízkovými šatnami, koupelemi a lampovnou až k jámovým budovám. Jámy byly sice zasypány, ale do kladenského podzemí se dostanete štolou v kopci Homole.

V roce 1905 byl na jámu Mayrau instalován parní těžní stroj firmy Ringhoffer Smíchov. Technickou památku uvidíte dokonce v pohybu.

Na cestu do skanzenu si vezměte starší oblečení a pevné boty. Děti se tady mohou vyřádit na industriálním hřišti.

Další zajímavá místa a tipy na výlety najdete na webových stránkách www.slavime100let.cz.

Spustit audio