Dalibor vězněný ve věži na Pražském hradě nehrál na housle. Byl mučen na skřipci
Severní obranná hradba Pražského hradu je zesílena třemi věžemi. Prašnou, uprostřed Bílou a na východním konci Daliborkou. Vybudoval je architekt Benedikt Ried koncem 15. století jako obranné bašty. Sloužily ale zároveň jako vězení. A právě vězeňská minulost je velmi poutavá, posuďte sami.
Bílá věž přesahuje terén Zlaté uličky o dvě patra, z nichž to nejvyšší vzniklo roku 1552 jako nástavba s výrazně tenčími zdmi. Zdivo v přízemí věže je až 180 centimetrů silné, v horních patrech pouze metrové. V roce 1586 byla věž přestavěna na takzvané nové vězení. Svůj trest si tam odpykávali především provinilci šlechtického stavu, dlužníci, intrikáni a výtržníci.
Daliborka, původně sedmipodlažní dělová věž, byla dokončena koncem 15. století za vlády Vladislava Jagellonského. Jako vězení sloužila až do roku 1781, kdy císař Josef II. tento účel věže zrušil. Krátce nato věž zasáhl blesk a dvě patra prohořela. Dnes ji vidíme jako pětipatrovou, původně měla však pater sedm.
Oproti Bílé věži byla Daliborka ponurým, bezútěšným vězením. Tloušťka zdí v nejhlubším podlaží dosahuje až 320 centimetrů, v nejvyšším patře 180. I tady bývaly vězněny osoby urozeného původu – v dnešním nejvyšším dochovaném poschodí.
Dvě nadzemní podlaží spojují úzké schody, podzemní podlaží pak jen otvory v podlaze. Do druhého suterénu, určeného pro obzvlášť těžké nebo příliš vzdorovité provinilce, spouštěli vězně pomocí kladky. Prostor v nejnižším podlaží sloužil pravděpodobně jako odpadní jímka.
Housle za Daliborova života ještě nikdo neznal
Prvním a nejznámějším vězněm v Daliborce byl v letech 1496 až 1498 rytíř Dalibor z Kozojed, po němž byla věž později pojmenovaná. Roku 1496 vypuklo na Litoměřicku nevolnické povstání, během kterého ozbrojení poddaní dobyli tvrz svého pána Adama Ploskovského z Drahonic. Dalibor se na povstání podílel a byl odsouzen k smrti a ke ztrátě šlechtického titulu. Samotný rozsudek byl posléze vykonán přímo na dvoře před Daliborkou.
Pověsti o tom, že „nouze naučila Dalibora housti“ mají různou podobu. V jedné Dalibor z dlouhé chvíle hraje na housle a Pražané pod okénky věže naslouchají jeho tklivým tónům. Jiná mluví o tom, že húsle bylo ve své době označení pro skřipec a Dalibor byl s jeho využitím vyslýchán.
Jisté přitom je, že Dalibor byl popraven 13. března 1498. A že první housle byly vyrobeny po dlouhém a složitém vývoji různých smyčcových nástrojů pravděpodobně až na počátku 16. století.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
