Daniel Kroupa: Masaryk a 28. říjen

28. říjen 2021

Cítívám lehkou nevolnost vždy, když musím sledovat bezvýznamný projev bezvýznamného politika, který se snaží dodat váhu svým slovům tím, že se postaví před sochu prezidenta Tomáše Garrigue Masaryka. Ještě hůře se cítím tehdy, vypouští-li onen člověk z úst nehoráznosti, které jsou v přímém rozporu s tím, co Masaryk učil a prosazoval po celý život.

V poslední době jsem takových trapných případů zažil několik, ale nebojte se, nebudu se k nim vracet. Spíše je beru jako podnět, možnost připomenout myšlenky zakladatele našeho státu, které se hodí k příležitosti oslavy jeho vzniku. Přál bych si, aby nezapadly a obecné povědomí o nich alespoň trochu překáželo takovému zneužívání Masarykova odkazu.

Čtěte také

Na prvním místě jde o jeho přesvědčení o mravním základu politiky. Ostře se stavěl proti tehdy (a dnes opět) módnímu učení, že politika stojí mimo kategorie dobra a zla a jejím cílem je pouhé prosazování a vyrovnávání zájmů – osobních, třídních, národních nebo státních.

Právě německou „Realpolitik“ považoval za příčinu první světové války, která přinesla lidstvu největší utrpení v historii. Dnes se opět těší vážnosti škola takzvaného realismu v mezinárodní politice, kterou na amerických univerzitách založili němečtí exulanti, a znovu neblaze ovlivňuje myšlení státníků. Naopak u nás na Masaryka navazoval Václav Havel svou diplomacií orientovanou k lidským právům a nyní se k ní hodlá vrátit nová vláda.

Stát jako úkol

Uvnitř státu je projevem dospělé mravnosti demokratismus, který se však netýká jenom státních záležitostí, ale i každodenního jednání lidí. Základem je láska k bližnímu a z ní vyrůstají humanitní ideály, které jsou pro jednotlivce vodítkem k tomu, aby v co největší míře uskutečňoval své lidství a hledal spojenectví a jednotu s druhými.

Čtěte také

Podstatou demokratické politiky je diskuse, ve které se střetávají lidé s rozdílnými názory na věci veřejné a hledají shodu pro společné rozhodování. Samozřejmě, že taková diskuse je možná jen tehdy, pokud si její účastníci pro rozdílné pohledy na svět navzájem nepodsouvají zlé úmysly a chovají vzájemný respekt. Dodejme, že zlo tedy do politiky vnášejí aktéři, kteří podněcují nenávist, demokratickou diskusí v parlamentu pohrdají a usilují o její nahrazení panováním, které se nikdy neobejde bez násilí. Vůči nim musí být i demokraté odhodláni použít sílu.

Masarykovi někteří lidé vyčítají, že rozbitím Rakouska-Uherska vytvořil ve střední Evropě mocenské vakuum, které později vyplnily totalitní státy. Nic takového ale neměl v úmyslu. Usiloval trpělivě o federalizaci tohoto soustátí až do chvíle, kdy se habsburský dům dostal do vleku německé pangermánské reálpolitiky a zavlekl nás do zničující války. Tím jeho naděje, že by Češi a Slováci mohli žít ve svobodných poměrech, zhasla. Byl si dobře vědom, že nová Československá republika se může udržet jenom tehdy, budou-li ji její občané odhodláni bránit a budou-li její demokratický řád aktivně rozvíjet. Náš stát má být naším úkolem.

Daniel Kroupa

Zdá se, jak si musíme po stu letech přiznat, že v tom jsme se tedy příliš nevyznamenali. Dokonce ani tím, že bychom v nových podmínkách jeho myšlenky kriticky promýšleli a vyvodili z nich závěry pro naše jednání. Z Masaryka se pro nás stal pouhý obraz, kterým zakrýváme svou duchovní prázdnotu.

Autor je filozof a pedagog

autor: Daniel Kroupa
Spustit audio

Více o tématu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.