David Mareček: Hudba svět nezmění. Dokáže ale pomoct překonat rozdíly a chápat naši jinakost

Daniel Barenboim, dlouholetý ředitel berlínské Státní opery Pod lipami, se narodil v Argentině do židovské rodiny. S palestinsko-americkým literárním vědcem a kritikem Edwardem Saidem založil v roce 1999 West-Eastern Divan Orchestra, složený z palestinských, izraelských a španělských hudebníků. Dnes pod vedením Barenboima koncertují po celém světě. „Byl to zásadní krok vpřed. Bohužel v nastalém konfliktu životní projekt těchto dvou mužů získává zásadně na významu,“ poznamenává v pořadu Jak to vidí... generální ředitel České filharmonie David Mareček.

I když ale hudba změnit svět nedokáže, je podle něj nesmírně mocnou součástí života. „Za hudbu si lze dosadit i jiné umění, sport, vědeckou disciplínu, zkrátka cokoli, co dokáže lidi spojit navzdory ideologii a náboženské orientaci. A Barenboimovi se Saidem se toto podařilo. Jejich projekt funguje už přes dvacet let. Dokázali spojit hudebníky ze skupin, které nemohou být odlišnější.“

Poznat jinakost

Podle Marečka není důležité jen to, že se hudebníci z různých kultur ocitají čas od času na stejném pódiu. Podstatné je, že spolu tráví mnoho času při přípravách koncertů, studují jednotlivé skladby. „Nastudovat dílo zabere velmi mnoho času. Lidé se sblíží a tráví pak spolu čas nejenom při práci, ale i mimo ni.“

West-Eastern Divan Orchestra je tedy podle ředitele České filharmonie krásným příkladem toho, že se rozdíly dají překonávat, když se k tomu najde správný prostředek a správný způsob. „Sám Barenboim řekl, že díky tomuto projektu nejenom dokázali překonat rozdíly, ale i poznat svoji jinakost. Jedině přes vzájemné poznání konkrétních lidí a přes vzájemnou komunikaci se totiž mohli k něčemu dobrému dostat.“

Mír a rozum

Současný teror Hamásu Barenboim podle svých slov na sociální síti X nebo v rozhovoru pro berlínský Tagesspiegel nepovažuje za konflikt politický, nýbrž za mezilidský mezi dvěma národy. Řešení vidí v tom, že obě strany války na Blízkém východě by měly své nepřátele vidět jako lidi a měly by se pokusit vcítit do jejich bolesti a nouze. „Tento přístup je i podle mě správný a takto by to mělo skončit. Cesta k tomu ale bohužel asi bude hodně složitá a bolestná,“ uzavírá David Mareček.