Decimuje šarka vaši úrodu švestek? Vysaďte odrůdu, na kterou je krátká!
‚Jsem si dovolil. Na ukázku. Ze své zahrádky, pár švestiček. Jestli se neurazíte.‘ To jsou známá Hujerova slova z neméně známé filmové klasiky Marečku, podejte mi pero. Viktor Hujer tenkrát do školy pravděpodobně nesl některou z tradičních starších odrůd. Možná domácí velkoplodou. Nebo vlašku? Letos, díky horkému létu, mají na mnoha místech už švestky sklizené. Pokračuje Miroslav Šmoranc z časopisu Zahrádkář:
Pokud jde o další plody s peckou, kterým se říkává blumy, okolo konce srpna obyčejně zrají odrůdy Althanova a Wazonova. Ta první je známější, má kulatý světle až tmavě fialový, hezky ojíněný plod, šťavnatý a dosti sladký, jde docela dobře ‚od pecky‘. Wazonova je žlutozelená s nenápadným líčkem na osluněné straně. Obě jsou vhodné k přímé konzumaci. Před dozráním i na kompoty, menší plody do knedlíků. Nadbytek úrody může, stejně jako plody všech ostatních takzvaných modrých peckovin, cestovat do sudu na kvašení. Trochu menší, a v barvě švestky, je odrůda Anna Späth. Opravdu velká je pološvestka čačanská najbolja. Ta má oproti mnoha dalším nevýhodu. Potřebuje k sobě jinou slivoň jako opylovače. Osamoceně vysazená bude plodit jen málo, nebo vůbec.
Švestky
Jiné roky (s menším počtem tropických dnů) zraje na přelomu srpna a září klasická švestka domácí a obr mezi pološvestkami odrůda President. O něco později třeba švestky Elena, Presenta, Haganta, pološvestky Tophit, Toptaste, Topend Plus. Letošek je mimořádný, tak brzy ještě pozdní odrůdy nedozrávaly. Utrpěly sice suchem, ale jsou sladké, povidla budou jako med, slivovice bude kapat o 106.
Šarka, postrach pěstitelů slivoní (nejen)
Šarka je virové onemocnění, které snižuje výnos a odolnost slivoní vůči dalším chorobám a mrazům. Projevuje se světlými kroužky na listech a vpadlými skvrnami na plodu, pod kterými je červená dužnina ulpívající na pecce. Švestky nejsou dobré, pokud je zpracováváme na kvašení, také moc nepotěší. Mají mnohem menší obsah cukru než plody stejné odrůdy, ale nenapadené. Podobné škody šarka způsobuje i na meruňkách a broskvoních.
Existuje odrůda, která šarku ‚nechytí‘
Šlechtěním se podařilo poněkud snížit dopad této choroby na slivoně, existují tolerantní odrůdy, u nichž se znehodnocené plody objevují v množství pod 5% celkové sklizně. A jedna odrůda, která ani nemůže pro své vlastnosti šarku nikdy chytit. Říkáme, že je rezistentní, ale ona je k šarce hypersenzitivní. V místě na listě, kam by třeba mšice šarku přenesla, se vytvoří suchá skvrna, infikované pletivo zaschne a šarka se nemůže šířit dál. Tahle odrůda se jmenuje JOJO. Tolerantní jsou odrůdy řady TOP z Německa a třeba Haganta, Wangenheimova, Valjevka, Tegera, Těchobuzická, Stanley, Presenta, Katinka, Chrudimská, Hanita, Herman, Gabrovská, Elena a odrůdy pocházející z Čačaku, kromě čačanske rane.“
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
