Dění v rodné zemi sleduje s obavami o příbuzné a přátele. Hodně mě to děsí, říká Ukrajinka žijící v Praze

„Dneska vyzkoušíme poprvé boršč, který byl nejoblíbenější Tarase Ševčenka, našeho slavného básníka. A ten boršč bude z ryby. Ale jak říkají naši ukrajinští kuchaři, kolik je domů, tolik je receptů,“ říká spolumajitelka polévkárny Natalia Bas, která ji s manželem otevřela před pár měsíci. Do Česka se za prací přestěhovali v roce 2017 a na Ukrajině tak zažili protesty na Majdanu i pád tehdejšího prezidenta Janukovyče.

Polévkárna, kterou Natalia Bas otevřela před několika měsíci|foto:Jaroslav Hroch, Český rozhlas

Rodinu a přátele má v centrální Ukrajině, zhruba 400 kilometrů od Doněcku. „Už jsem měla rozhovor s bratrem, který se ptal, jestli je s pětiměsíčním synem a manželkou vezmeme k sobě.“ Teď hledá cestu, jak sem malého synovce v případě války legálně dostat. „Muži budou chtít zůstat a bránit se, já se o bratra opravdu bojím, bojím se o všechny. Hodně mě to děsí, ale musíme mít plán, jak tady u sebe ubytovat ženy a děti, toho, kdo nejvíc potřebuje.“ 

Naopak podle prodavačky z ruských potravin, která je původem ze západní Ukrajiny ze Lvova, lidé v rodné zemi nepanikaří, protože si na ohrožení Ruskem už prostě zvykli. Zároveň je vděčná české vládě a společnosti za podporu. To samé říká také Natalia Bas. Ukrajinské vlajky zavlály symbolicky na radnicích po celém Česku i na budově Poslanecké sněmovny. Modrožlutě se rozsvítila i pražská Petřínská rozhledna a na podporu Ukrajiny se sešli lidé na Václavském náměstí.