Vytoužený telefonát! Manželé se po třech letech čekání setkávají s adoptivním miminkem

„Paní z krajského úřadu mi volala, aby nás seznámila s tím, že pro nás mají chlapečka a spis. V tom momentě jsem se rozbrečela,“ popisuje Lenka chvíli, kdy obdržela dlouho očekávaný hovor. „Telefonát mě zastihl v době, kdy jsem si četla jednu milou knížku a byla tam zrovna kapitola s názvem Přivolání dítěte, což bylo v tu chvíli hodně symbolické.“

Čtěte také

„O adopci se bavíme někdy celý víkend.“ Lenka a Tomáš jsou oficiálně čekatelé na dítě

Lenka se dozvěděla, že je dítěti rok a teď je u pěstounů. Další informace byly o biologické matce. Je závislá na drogách a z nemocnice odešla po porodu. Biologického otce do rodného listu neuvedla. Oba manželé měli zájem do spisu nahlédnout. „Zavolali jsme si a nastalo těšení, těšení a těšení,“ komentuje šťastnou chvíli Tomáš. Pár už také zjistil, že se chlapeček jmenuje Tobias.

Schůzka na úřadě

Týden po telefonátu zamířili manželé na schůzku na krajský úřad. Zajímali se třeba o zdraví dítěte. „Přišli jsme na nahlédnutí do spisu. Na úřadě nás seznámili s tím, kdy se chlapeček narodil, komu, jak se jmenuje, jaký je jeho zdravotní stav a tak dále.“

Čtěte také

Adoptované děti si nesou trauma celý život, školy s tím neumí pracovat, všímá si matka dvojčat

Lenka a Tomáš chlapečka také poprvé viděli na fotkách, které si odnesli domů. Tobias na nich má světle hnědé vlasy a světle hnědé oči. „Fotky mapují jeho rok života od malého miminka až po to, jak vyrůstal. Hrál si, smál se, měl dudlík. S chlapečkem si už povídáme a těšíme se na něj,“ říká Lenka.

Tobias je od narození v přechodné pěstounské péči. A právě s pěstouny se mají manželé další týden sejít. Jestli u toho bude přímo chlapeček, do poslední chvíle netušili.

První setkání s Tobiasem

Manželé se v Centru pro náhradní rodinnou péči v Karviné setkávají se zástupci centra, OSPODu a samotnou pěstounkou malého Tobiase. „Ptali jsme se pěstounky na našeho chlapečka. Jak prospívá, co dělá, co jí a nejí, jak a s čím si hraje, jak spí,“ popisuje Tomáš.

Lenka a Tomáš s malým Tobiasem|foto:Veronika Hlaváčová, Český rozhlas

Po necelé hodině dostala Lenka s Tomášem zásadní otázku, na kterou kývli: „Ptali se nás, jestli ho chceme vidět, když jsme zjistili informace. Ptali jsme se hodně na zdravotní stav.  Byly tam nějaké nejasnosti, museli jsme si to vyříkat.“

Chlapec byl zatím ve vedlejší místnosti, kde si hrál s manželem pěstounky. Pak ho Tomáš a Lenka poprvé viděli naživo. „Spadla nám brada. První dojem byl, že přišlo dítě z reklamy. Byl to andílek. Měli jsme ho v náručí a pak najednou jakoby se zastavil čas,“ vzpomínají manželé.

Asi po hodině hraní si budoucí adoptivní rodiče mohli Tobiase i pochovat: „Byl velice kontaktní, pak už nám dával hračky. Lezl kolem, běhal kolem nás po čtyřech. Stavěl se a chytal se nábytku. Vůbec se nás nebál.“

Návštěva u pěstounů

Čtěte také

„Ani jednou jsme nezapochybovali.“ Manželé absolvovali přípravné kurzy pro náhradní rodiče

Další seznamování s Tobiasem bylo čtyřhodinové. Lenka a Tomáš s ním trávili čas u pěstounů v rodinném domku se zahradou. Manželé popisují konkrétní situaci, která je mile zaskočila: „Přišel ke mně, uvelebil se na mně a díval se na manžela. Pozoroval ho a úplně to samé udělal manželovi a sledoval mě. Měli jsme pocit, že si říká – s vámi mám být, vy budete moji rodiče? Byl to zvláštní moment, vůbec jsme to nečekali.“

Lenka a Tomáš by teď rádi kontakt s chlapcem zintenzivnili a podají žádost o adopci:  „Pěstounka je pro. Viděla, že asi nebude problém. Chlapeček si na nás zvyká rychle. Teď se budou řešit žádosti k soudu, ve kterých se moc nevyznáme. Náš úkol je zajistit, aby cesta byla co nejrychlejší a chlapeček byl u nás.“