Diety slavných. Jak přišla Audrey Hepburn k vosímu pasu?

23. leden 2017

Jedna z nejslavnějších tváří filmového plátna, pro mnohé stále nepřekonaný vzor módy i elegance a představitelka nového typu krásy. Jak by ale dopadla Audrey Hepburn současnou optikou z hlediska stravování? Kde hledat příčinu jejího útlého pasu?

Audrey Hepburn se narodila v roce 1929 v Bruselu a chtěla se stát primabalerínou. Její matka byla zřejmě úzkostlivá, jelikož se rozhodla před druhou světovou válkou přestěhovat do malé nizozemské vesnice. Holandsko ale obsadili Němci, což mělo fatální dopad na zdroje potravin. Jídlo bylo na příděl.

„Hladověla. Bylo to typické podvyživené dítě. Koukala jsem, jak velcí byli její rodiče. Ona byla opravdu mrňavá. Její starší sestra Katherine na to tak strašně nedoplatila jako Audrey. Z mého pohledu nevyrostla, jak mohla. Měla 169 centimetrů. Z baletu omdlévala, takže neměla dobrou výkonnost a nelíbila se jim výška,“ doplňuje Kateřina Cajthamlová, proč se ze slavné herečky nestala vysněná baletka.

Čtěte také

V době své herecké slávy údajně jedla tři jídla denně, držela bílkovinnou dietu a její jídelníček nejčastěji obsahoval celozrnné pečivo, těstoviny, mléčné výrobky a čerstvou zeleninu. Nedělala si svačiny a zřídka si dávala dezerty. Každý den ale snědla kousek čokolády. A za nejoblíbenější jídlo označovala špagety s omáčkou pomodoro.

Audrey Hepburnová

„Celý život nebyla schopna jíst úplně velké porce. Podle mého to bylo i tím, co zažila v dětství. Byla ten jemný, něžný tvoreček. To vůbec psychologicky neodpovídá typické anorektičce. A nikde jsem o ní nenašla, že by divoce cvičila. Jedla třikrát denně vlastně kvalitní stravu a nevyhýbala se pamlskům. Myslím, že u ní byla štíhlost opravdu zařízena určitým způsobem z dětství rozhodnutím maminky,“ dodává doktorka Cajthamlová.

autor: Kateřina Cajthamlová
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.