Dirigent musí mít dobrou fyzickou kondici. Když koncert skončí, má problém zvednout ruce nad hlavu

V budově gymnázia se pomalu scházejí hudebníci. Jejich kroky míří nejprve do hudebního archivu Kladenského symfonického orchestru, kde si vyzvednou noty na večerní zkoušku. Partitury jsou v archivu vyrovnané od podlahy až ke stropu. „ To je pozůstalost a dědictví prvního orchestru, který v Kladně vznikl někdy v roce 1902. Opravdu používáme stále stejné materiály, na kterých je ještě secesní razítko Kladenská filharmonie,“ rozhlíží se po archivu dirigent Karel Procházka.

Karel Procházka je 21 let uměleckým šéfem souboru Chorus Carolinus Kladno a 13 let diriguje Kladenský symfonický orchestr, který sdružuje amatérské i profesionální hudebníky. Jako hlava orchestru má obrovskou zodpovědnost za řádné nazkoušení skladby. Koncert je vyvrcholením práce, která zabere 3 až 4 měsíce.

Profese dirigenta je fyzicky náročnější, než se může na první pohled zdát. Člověk prý diriguje celým tělem. „Já chodím pravidelně posilovat do posilovny a teď už si nemůžu stěžovat,“ směje se Karel Procházka. „Nejde jenom o koncert. Koncertu ještě předchází dvouhodinová generálka a to pak dirigent diriguje čtyři hodiny v kuse.“ Druhý den po výkonu má problém zvednout ruce a navléknout si tričko.

Práce dirigenta Karla Procházky začíná v archivu Kladenského symfonického orchestru. Koncert je výsledkem 3 až 4 měsíců práce|foto:Barbora Kvapilová,Český rozhlas

Karel Procházka začínal v Kladenském symfonickém orchestru jako hráč na violoncello. Dirigentem se stal náhodou, když zaskočil za řádného dirigenta Vlastimila Mareše, který se zasekl na letišti.  V současné době v Kladenském symfonickém orchestru hrají hudebníci nejen z Kladna, ale i ze Slaného, z Rakovnicka nebo z Prahy. Případní zájemci o hraní jsou prý vítáni.