Dírky na okvětních lístcích, shnilé, plesnivé nebo zaschlé jahody. Co jim způsobuje vady na kráse?
Mít svoje jahody… po tom touží nejeden milovník těchto plodů. Než se ale vydá na cestu za vlastními sladkými červenými jahodami, měl by si rozmyslet, jestli má chuť a čas o ně dostatečně pečovat. Pokračuje Ivan Dvořák z časopisu Zahrádkář:
„Třeba ošetřovat je proti chorobám. Když ne, vybírá odrůdy málo citlivé ke kořenovým chorobám (usychání kořenového systému a nahoře viditelné vadnutí a zasychání od prostředku). Existuje i ochrana ošetřením fungicidem. Prevencí je pěstování jahod na jednom místě alespoň po pěti letech, desinfekce půdy před sázením.
Pokud jahody, které pěstujeme na černé fólii, najednou začínají od prostředku jakoby usychat, jednou z příčin může být, že sluníčko plody jahodníku popálilo. Nad černou fólií je vysoká teplota, ve dnech, kdy je sluníčko ostřejší, středy plodenství mohly zaschnout.
Druhou možností je špatné opylení. Do třetice: pokud jsou plody ‚gumové‘, napadla je plíseň kaktusová (fytoftóra - Phytophtora cactorum) nebo antraknóza. Poznáte to podle chuti. Gumovité plody napadené fytoftórou mají příchuť nemocnice, desinfekce. Antraknóza se projevuje zpočátku vpadlými skvrnami, později skvrny hnědnou až černají. Fytoftóra způsobuje hnilobu při níž plody měknou, gumovatí a hořknou. Pak také může jít o reakci na nedostatek vody v kombinaci s vysokou teplotou nad fólií (nebo nad černou netkanou textilií).
Pokud je postižen střed květu, kde by měla být jahoda, obyčejně jde o působení nízkých teplot, mrazu. Pokud v době květu jahodníků mrazíky dorazily, nejvíce postihly jahodníky pěstované na nastlané slámě. Ta brání vyzařování tepla ze záhonu, které u jiných povrchů tlumí účinek mrazíků.
Plesnivé jahody se dají řešit více způsoby. Vysazujeme jahodníky tam, kde voda po dešti co nejrychleji osychá. Pěstujeme odrůdy méně náchylné. Sázíme jahody samostatně, ne do hustých řádků. No, a když už to jinak nejde, vybíráme si z přípravků ty účinné, s co nejkratší ochrannou lhůtou.
Dírky v okvětních plátcích jahodníků, to je nejspíš požerek květopasa.“
Co květopas s jahodníkem provede a jakou netradiční metodou se ho můžeme zbavit? Poslechněte si v reportáži.
Související
-
Keře se specifickými potřebami: rododendron, azalka, pieris, kalmie, hortenzie
Většina rostlin v zahradách snáší běžné pH půdy. Existuje ale skupina rostlin kyselomilných. Těm udržujeme kyselé půdní pH.
-
Aby příští rok bohatě kvetly, ořezejte jarní keře hned po odkvětu
Odkvétají forsytie, tedy zlatice (možná jim nesprávně říkáte zlatý déšť), někde už naplno voní šeříky. Po odkvětu je můžeme tvarovat i zmlazovat.
-
Míváte skvrny na listech a pak i na plodech jabloní a hrušní? Mohla by to být strupovitost
Houbová choroba jabloní a hrušní, strupovitost, se na listech projevuje skvrnami, které pak nekrotizují a vypadnou. Opadávají také napadené květy nebo mladé plůdky.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
