Do Levína se keramici stěhovali za kvalitním levínským jílem. Dnes se obci přezdívá český Betlém

17. leden 2019
Česko – země neznámá

Starobylý městys Levín na návrší nedaleko Úštěka na Litoměřicku na severu Čech proslavila v 17. až 19. století tzv. levínská keramika. Za místním kvalitním jílem se sjížděli keramici a hrnčíři ze všech stran. Skoro se dá říct, že v té době to byl v Levíně co dům, to hrnčířská dílna. Svůj malebný ráz si přitom Levín zachoval dodnes.

Levínská keramika byla slavná a oblíbená i v zahraničí. Hrnčírnu byste dnes v Levíně našli v domě čp.10. Současní levínští keramici se celkem úspěšně snaží o znovuobnovení zdejší keramické slávy. Pořádají hrnčířská symposia a řemeslné jarmarky. Zájemce o pravý levínský hrnek se může přihlásit v galerii U mě anebo ve zmíněném čísle popisném 10.

Mezi městskou i venkovskou architekturou vyniká uprostřed levínského náměstí netradičně zakulacený barokní kostel Povýšení sv. Kříže. Proslavil se zazděným svorníkem s dodnes neobjasněným a  tajemným reliéfem, známým jako „levínský kocour“.

Na zazděné kopii klenebního svorníku ze 13. století je totiž vidět něco, co připomíná kocoura. Křesťané říkají, že je tam vyobrazen kocour, písmena kolem jsou v cyrilici a znamenají Bůh je vítězný. Arecheologové ale tvrdí, že jde o pohanský reliéf a kolem něj jakési runy. Prozatím tedy zůstává výjev na zazděném svorníku v levínském kostele neobjasněný. Levínští keramici přesto na přání turistů vyobrazují na hrnečky nebo keramické kachle levínského kocoura.

Vedle kostela ve tvaru rotundy zaujme příchozího už zdálky bílá věž, postavená roku 1699 ze zbytků středověkého sídla. V okolí Levína jsou pak i další zajímavá místa. Třeba halštatské hradiště nebo zámecky vyhlížející mauzoleum průmyslníka Schrolla. A také skanzen a železniční muzeum v Zubrnicích nebo filmaři oblíbený Úštěk, v posledních dvaceti letech proslavený staročeskými historickými jarmarky.

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.