Do muzea v Moravské Třebové se jezdí za princeznou. Její mumie je stará tři tisíce let

21. říjen 2021
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Portér princezny Hereret vytvořený na základě výzkumu mmumie pomocí počítačové tomografie

V Městském muzeu v Moravské Třebové v Pardubickém kraji můžete navštívit princeznu. A o koho vlastně jde? Není to rozhodně žádná mladice, je jí už tři tisíce let. Pochází totiž ze starověkého Egypta a jde o velmi vzácnou mumii, která stále odpočívá ve svých rakvích.

Zřejmě se jmenovala Hereret a žila na okraji fajjúmské oázy v Egyptě. Ve východočeské Moravské Třebové má svoje muzeum a skleněný sarkofág. Při věčném odpočinku ji hlídají bohové starověkého Egypta.

Princezna Hereret je považována za nejkrásnější staroegyptskou mumii v Česku. Do Moravské Třebové se dostala před více než sto lety, a to díky tehdejšímu mecenáši tamního muzea Ludwigu Holzmaisterovi. Památku zakoupil přímo v Egyptě, aby se stala chloubou moravskotřebovského muzea.

Dominantou expozice egyptských památek je speciální vitrína, v níž je mumie uložena. Vidět jsou pouze chodidla, protože mumii chrání původní a velmi zachovalý obal, tzv. kartonáž. Mumie byla uložena ještě ve dvou dřevěných rakvích z cedrového dřeva, které zdobí půvabné portréty. Díky vizualizaci se v expozici můžete podívat, jak Hereret mohla kdysi vypadat, protože odborníci za pomoci moderních technologií vytvořili její portrét.

Kdo byla Hereret a co o ní víme

Mumie ženského těla byla nalezena v oblasti města Lahún, v archeologické lokalitě na jihovýchodním okraji fajjúmské oázy, asi osmdesát kilometrů pod Káhirou. Hereret se narodila v období 22. dynastie, která panovala v letech 945 až 715 před Kristem. Z výzdoby rakví se nedá určit konkrétní identita ženy, která je nazývána podle nápisu na rakvi Hereret. Šlo ale jistě o osobu vysokého společenského postavení.

Mumii princezny Hereret zkoumali vědci během jejího „posmrtného“ života dvakrát. V sedmdesátých letech prošla standardním radiografickým vyšetřením. Už tehdy odborníci zjistili, přestože kosterní pozůstatky mumie jsou velmi poškozené, že jde o ženu, která zemřela mezi 20. a 30. rokem svého života. V roce 2009 byla mumie, spolu s ostatními egyptskými mumiemi v českých sbírkách, podrobena výzkumu pomocí počítačového tomografu v pražském diagnostickém centru Mediscan. V počítačovém prostředí specialisté vytvořili trojrozměrné virtuální modely. Na antropologickou fázi potom navázala rekonstrukce obličeje.

Hereret pravděpodobně trpěla bolestmi zubů, protože vědci odhalili nestejnoměrně opotřebovaný chrup. Pravděpodobně si šetřila pravou polovinu chrupu, která vykazuje známky dlouhodobého zánětu, a kousala hlavně na levé straně. V lebce, v nosní dutině, je patrná destrukce, ta ale souvisí s obvyklým postupem mumifikace těla. Odborníci také došli k závěru, že k poškození kostry došlo pravděpodobně už v době, kdy byla mumie objevena. Vykradači hrobů totiž často, ve snaze najít cenné pohřební předměty, bandáže mumií nemilosrdně ničili.

Vešebty - pohřební figurky, které byly ukládány do hrobu společně se zemřelým

H-R-R-T

V Česku se nachází devatenáct staroegyptských mumií, většina ve sbírkách Národního muzea (Náprstkova a Přírodovědeckého muzea), mimo Prahu pak na hradě Buchlov a na zámku Kynžvart. Moravskotřebovská mumie se od ostatních liší tím, že je uložena ještě do tzv. kartonážového krunýře. Jednalo se o vrstvy použitých textilií a papyru, které byly vzájemně slepené štukovací omítkou a dalšími pojivy. Vnější povrch pokrývala silnější štuková vrstva, na kterou se nanášela barevná výzdoba.

Na krunýři Hereret převládá zeleno-modrá, červená a černá barva. Horní část kartonáže je tvarovaná do podoby paruky, obličej byl vyřezaný ze dřeva a do obalu byl vsazen. Hieroglyfy na obalu jsou velmi stylizované, přesto lze vyčíst obětní formule a nápis u špičky nohou se skupinami hláskových znaků h-r-r-t, čili Hereret.

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Lidský faktor jsem znal jako knížku, ale teprve s rozhlasovým zpracováním jsem ho dokonale pochopil...

Robert Tamchyna, redaktor a moderátor Českého rozhlasu Dvojka

Lidský faktor

Lidský faktor

Koupit

Točili jsme zajímavý příběh. Osoby, které jsme hráli, se ocitaly ve vypjatých životních situacích, vzrušující práce pro herce a režiséra. Během dalšího měsíce jsme Jiří a já odehrané repliky svých rolí žili. Fantasmagorické situace posledního dílu příběhu se staly naší konkrétní každodenností. V srpnu Jiří Adamíra zemřel. Lidský faktor byla naše poslední společná práce.“ Hana Maciuchová