Doc. MUDr. Martin Prázný, CSc., Ph.D. - diabetolog
14. květen 2013
Tandem
Jan Rosák pozval do talk show Tandem diabetologa z 3. interní kliniky 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze doc. MUDr. Martina Prázného, CSc., od kterého se jste se mimo jiné například dozvěděli, kolikáté výročí slaví v letošním roce objev inzulínu.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Hezký den všem posluchačům Tandemu přeje Jan Rosák. V dějinách medicíny se občas objeví událost, jakýsi bod zlomu, od kterého se pak k lepšímu změní osud milionů pacientů. Jedním z těchto bodů byl 14.leden roku 1922. Tento den se Leonard Thompson stal prvním člověkem, který dostal inzulin. Tehdy 14letý chlapec díky inzulinu žil dalších 13 let, jinak by to bylo možná několik hodin, třeba dní. Dnes je inzulin už běžným lékem a zatímco medicína pokročila, tak se zdá, že lidé dělají pořád stejné chyby a občas si sami ve svém zdraví pěkně zavaří. Možná i o tom si dneska budeme povídat s hostem Tandemu, docentem, doktorem Martinem Prázným, diabetologem ze 3. interní kliniky 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. Dobrý den, pane doktore.
Martin PRÁZNÝ, diabetolog, 3. interní klinika 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze
--------------------
Dobrý den.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Než zjistíme takříkajíc hladinu cukru v krvi, tak se podíváme na hladinu hudby v rádiu.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Docent, doktor Martin Prázný je hostem dnešního Tandemu. Ovšem, když se narodil v jižních Čechách, kde to bylo přesně?
Martin PRÁZNÝ, diabetolog, 3. interní klinika 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze
--------------------
Ve Strakonicích.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ve Strakonicích, tak to samozřejmě nějaká docentura, nějaký doktorát byl ještě daleko. Narodil jste se jako Martínek malý, ano? Tak lidi se rodí, že jo.
Martin PRÁZNÝ, diabetolog, 3. interní klinika 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze
--------------------
No, tak nebyl jsem úplně nejmenší, když jsem se narodil, pravda, takže říkat dneska Martínek ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Jo, vy jste byl nějakej jakože ...
Martin PRÁZNÝ, diabetolog, 3. interní klinika 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze
--------------------
Já jsem byl takovej trošku větší dítě a nějak se to u nás dědí v té rodině.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Vážně? Jo? No, tak dneska už jsou spíš v trendu děti, který se rodějí kolem 2,5 kilo. Kolik vy jste měl?
Martin PRÁZNÝ, diabetolog, 3. interní klinika 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze
--------------------
No, já jsem měl asi 4 a ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Fíha.
Martin PRÁZNÝ, diabetolog, 3. interní klinika 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze
--------------------
... a 55 centimetrů, takže slušný kousek jihočeský.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, ale narostl jste i takhle jako. Do takové basketbalové míry.
Martin PRÁZNÝ, diabetolog, 3. interní klinika 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze
--------------------
Bohužel nikdy jsem basketbal nehrál. Vlastně 14 ve Strakonicích, ale pak mě začaly bolet záda natolik, že se to nedalo dále dělat.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Navíc, vidíte, Strakonice jsou město basketbalu zaslíbené, tak dobře. No, ale, kdy tedy ne basketbal, tak co jste jako malý kluk prováděl? Vzpomínáte si třeba tu nejzazší vzpomínku, čím jste chtěl bejt jako kluk?
Martin PRÁZNÝ, diabetolog, 3. interní klinika 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze
--------------------
Já si vzpomínám, že když se mě na základní škole ptala naše třídní, čím bych chtěl být, tak jsem řekl, že bych chtěl být lesníkem. Měl jsem od malička velice dobrý vztah k přírodě, koneckonců v lesích jsem vyrůstal a v přírodě jsem byl neustále. Paní učitelka se na mě tehdy podívala a říkala: Martine, ty ale přece nemůžeš být lesníkem, vždyť máš alergii na pyly, na prachy, co ty bys v tom lese vlastně dělal?
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
A měla pravdu?
Martin PRÁZNÝ, diabetolog, 3. interní klinika 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze
--------------------
Tak trochu.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, ale, jak jste to řešil teda, když jste chodil do té přírody, tak jste prostě odstonal vždycky tu alergii nějak ne?
Martin PRÁZNÝ, diabetolog, 3. interní klinika 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze
--------------------
Asi ne, ale vždycky jsem byl zábavný mezi spolužáky tím, že jsem vždycky dostal záchvat kýchání a tím jsem obveseloval celou třídu několik kilometrů cestou třeba v rozkvetlém řepkovém nebo kukuřičném poli.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, tak když jste zjistil, že to s tím lesem asi nedopadne, tak jste musel trošičku přehodnotit ta svoje přání. Kam to nakonec směřovalo?
Martin PRÁZNÝ, diabetolog, 3. interní klinika 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze
--------------------
Nakonec jsem byl odkloněn na dráhu medicíny asi možná svým strýčkem, doktorem Zdeňkem Černým, který dlouhou dobu působil nejprve v Radomyšli, potom ve střediskové obci Volenice, blízko Strakonic a nakonec jako závodní lékař ve Strakonicích, který mě k té medicíně možná trochu přitáhnul a vlastně postupem času se zdálo, že to bude jediná pro mě volba, kterou budu chtít dělat a shodou okolností jsem se dostal rovnou na poprvé na 1. lékařskou fakultu, přijímačky dopadly dobře, takže tam jsem i do dneška skončil.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, ale nevěděl jste ještě určitě, čemu se v té medicíně konkrétně budete věnovat.
Martin PRÁZNÝ, diabetolog, 3. interní klinika 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze
--------------------
A dlouho jsem to nevěděl, dlouho jsem to nevěděl, dokonce jsem jednou zažil velice vtipný okamžik, když jsem při jedné ze zkoušek rozesmál examinátorku, která se mě zeptala, co chci dělat a já jsem říkal internu nebo chirurgii. Takže ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To je hodně velký rozptyl teda.
Martin PRÁZNÝ, diabetolog, 3. interní klinika 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze
--------------------
Takže internu, internu, nakonec jsem vzal internu, ta chirurgie by mě asi taky hrozně bavila, ale uvědomil jsem si, že stát na sále ohnutej ty 3 hodiny není úplně vždycky dobrý, no.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Takže internu. A tam jste věděl přesně, co by vás bavilo?
Martin PRÁZNÝ, diabetolog, 3. interní klinika 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze
--------------------
Byla to velká shoda okolností, jak jsem se vlastně dostal k nám na kliniku, protože fungoval jsem v akademickém senátu Univerzity Karlovy jeden čas za studentskou obec, bylo to z toho důvodu zejména, že se nenašlo dost jiných vhodnějších kandidátů, než jsem byl já, ale tam jsem také při jednom zasedání se domluvil s panem profesorem Markem, tehdejším přednostou 3. interní kliniky, zda-li by nebylo možné dělat postgraduální studium dále na 3. interní klinice a pan profesor Marek mi domluvil studium u pana profesora Škrhy, který je do dneska mým velkým vzorem a učitelem, kterého si nesmírně vážím a který mě obrátil na tu stezku diabetologickou.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, tak teď musím trošičku vysvětlit to, co jsem tady použil vlastně v úvodu, jako takový startovací prvek, že Leonard Thompson, první člověk, který dostal inzulin, 14letý chlapec a tak dále a tak dále, totiž můj host docent Prázný trošičku tak jako malinko nesouhlasně zavrtěl hlavou. Potom my jsme si dali písničku, tak jsem se vás zeptal, co to mělo znamenat. Vy jste říkal, že to není tak docela pravda. Tak zkuste to říct, jak to bylo?
Martin PRÁZNÝ, diabetolog, 3. interní klinika 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze
--------------------
Překvapivě to není tak docela pravda a dozvěděl jsem se, jak to bylo z jedné velice zajímavé publikace, která teď byla prezentována na našem každoročním sympóziu na diabetologických dnech v Luhačovicích a tam jsem se dočetl, že překvapivě, ale ne zas až tak překvapivě, to byl jeden z toho výzkumného týmu, který ten inzulin vlastně sám na sobě vyzkoušel a zjistil, že skutečně funguje a jeho vysoké hodnoty cukru mu poté injekci krásně klesly, krásně poklesly. Takže tam se zdálo, že to nebyl ten Thompson, Thompson byl první člověk, který přežil ketoacidotické kóma u diabetu prvního typu. Takže tam on měl prioritu jistě, velkou, bylo to první klinické použití u pacienta s ketoacidozou, ale nicméně ta první injekce do člověka zřejmě proběhla u jednoho z lékařů toho výzkumného týmu Wentinga a Westa.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To možná bylo malinko trochu ilegální použití ne?
Martin PRÁZNÝ, diabetolog, 3. interní klinika 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze
--------------------
Nejspíše, ale v té době se na to tolik nehledělo.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Jaká je vůbec historie toho, dejme tomu, úspěšné aplikace inzulinu?
Martin PRÁZNÝ, diabetolog, 3. interní klinika 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze
--------------------
Velice brzy se toho inzulinu chopily samozřejmě komerční firmy, kterého začaly vyrábět ve větším množství. Jedna firma by to tehdy nezvládla, proto ten patent byl vlastně rozprodán několika firmám a on se velice brzy rozšířil a byl používán vlastně celosvětově. Ten vývoj v inzulinech samozřejmě jde obrovským tempem dopředu a ještě na začátku 80. let se používaly inzuliny extrahované ze zvířat, vlastně ze zvířecích pankreatů, z hovězího dobytka a z prasat, nicméně dneska už používáme čistě synteticky vyrobené inzuliny v obrovských technologických nádobách vyrostlé z různých kvasinek a bakterií a potom přečištěné, které jsou shodné s lidským inzulínem a novější inzuliny mají už strukturu trošku jinou, mají výhodnější vlastnosti tak, aby se lépe vstřebávali, rychleji fungovaly nebo naopak fungovaly s prodlouženým účinkem, podle toho, jak to potřebuje ten lékař a pacient a tyto inzuliny, inzulinová analoga v podstatě dnes dominují té diabetologii.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Inzulin je lék, který, jestli tomu dobře rozumím, pacientovi má ulevit, pokud možno, co nejvíc. Ale nevyléčí cukrovku jako takovou. Přijde se někdy na nějaký lék, který, když pacient pozře, tak může zapomenout na problémy s cukrovkou? To by bylo, kdyby bylo.
Martin PRÁZNÝ, diabetolog, 3. interní klinika 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze
--------------------
Jednou možná ano. V současné době se nám smějí chirurgové, protože samozřejmě existují odvěké takové trošku pošťuchovačky mezi chirurgy a internisty a chirurgové v současné době mají jedinou cestu, jak vyléčit diabetes a dělají to u těch pacientů, kteří mají nadváhu, kteří jsou obézní a bariatrickou operací, což je v podstatě výkon na zažívacím traktu, dokážou toho pacienta jednak zbavit té nadváhy časem /nesrozumitelné/, ale také se ukazuje, že tam vlastně dochází k úplnému ústupu diabetu na dlouhou dobu a nevíme ještě, jestli to nebude třeba setrvalé. Takže dneska chirurgové říkají, tak vy jste prostě dáváte inzuliny a dáváte tabletky a my přijdeme, řízneme je hotovo.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Čím to je, že ta obezita má, jde ruku v ruce s tou cukrovkou?
Martin PRÁZNÝ, diabetolog, 3. interní klinika 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze
--------------------
Ne vždycky úplně ruku v ruce, setkáváme se s pacienty, kteří mají extrémní obezitu a nemají diabetes, ale my si musíme uvědomit, že ta obezita je pouze jedna část toho celého problému. Bývá spjata s tím, že inzulin u těchto pacientů obézních hůře funguje, ale druhá věc je, že oni ještě musí mít nějaký problém s těmi buňkami, které vyrábí inzulin, to je vlastně dysfunkce těchto buněk, která nakonec vede k tomu, že se diabetes manifestuje, že se objeví a ty pacienti potom mají hyperglykémii.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Povídáme si dnes s lékařem, internistou, docentem, doktorem Martinem Prázným, diabetologem ze 3. interní kliniky Všeobecné fakultní nemocnice, 1. lékařské fakulty. Ten titul je tak dlouhý, že ho nemusím vždycky, pane docente, vyslovovat?
Martin PRÁZNÝ, diabetolog, 3. interní klinika 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze
--------------------
Zkraťte to nějak.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Já to nějak zkrátím. Důležité je, že jste internistou, že se zabýváte věcmi, které jsou hodně spojené s cukrovkou. Už jsme si tady povídali o tom, jaká byla historie vývoje inzulinu. On je stejně tak asi trošičku radikální i ten vývoj aplikace inzulinu, viďte? Jestli se nepletu? Tak dřív to bylo takové docela jaksi dramatické, to injekční aplikování a dneska už to je docela taková snadná věc.
Martin PRÁZNÝ, diabetolog, 3. interní klinika 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze
--------------------
Člověk by řekl procházka rajskou zahradou.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, že jo?
Martin PRÁZNÝ, diabetolog, 3. interní klinika 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze
--------------------
Naši pacienti to tak stále nevnímají a samozřejmě by byli nejradši, kdyby se vůbec píchat nemuseli a do dneska léčba inzulinem je pro ně přináší řadu omezení i v jejich běžném životě, nemohou si naplánovat úplně ten svůj den tak, jako my bez inzulinu. Samozřejmě vývoj šel ohromně dopředu. Shodou okolností právě letošek je 90. výročí objevu inzulinu, s tím byla spojena i řada různých akcí, výstav, historie aplikace inzulinu a shodou okolností jsem právě nedávno navštívil jednu z nich, kde jsem viděl různé ty injekční stříkačky, různé smaltované nádobky, ve kterých se tyto stříkačky vyvařovaly, jehly, které se musely brousit o průměru možná tak 2 milimetry ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Fíha.
Martin PRÁZNÝ, diabetolog, 3. interní klinika 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze
--------------------
... a spousta zajímavých aplikátorů, z nichž jeden měl takové vtipné jméno Kobra, takže stejně tak jako kobra uštkla pacienta, tak on sám se uštkával každý den tímto aplikátorem inzulinu. Nicméně dneska ty pomůcky jsou velice komfortní, používají naši pacienti inzulinová pera. To znamená zařízení, do kterých se dá lahvička s inzulinem, speciální zásobník a ten vydrží nějakou dobu. Některé novější přístroje už mají ten zásobník integrovaný tak, že ani není třeba ho měnit a naopak po spotřebování toho inzulinu zahodí celé pero, vezmou si pero nové, to znamená, jsou to předplněné aplikátory, které jsou v podstatě jednorázové. V každém případě vpich je dneska prakticky bezbolestný, ty jehly jsou velice ostré, velice jemné a já někdy, když pacienta opravdu potřebuju přesvědčit k tomu, že ten vpich ho nebude bolet, tak to rád ukážu na sobě, protože vím, že to žádné stopy nezanechá.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Já jsem samozřejmě naprostý laik a jako takový, a protože jsem trošičku taky šťoura, tak si říkám, proč se to musí aplikovat jaksi injekčním způsobem, proč se nemůže prostě polknout pilulka?
Martin PRÁZNÝ, diabetolog, 3. interní klinika 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze
--------------------
Ten největší problém je v tom, že inzulin je bílkovina. Je to pro protein a stejně tak jako my strávíme řízek třeba, tak strávíme i tento inzulin. Takže mohli bychom se s ním krmit, ale moc by nám nezabral. V současný době se hledají cesty, jak ten inzulin dopraviti do těla jinou formou než injekční. Zkoušel se inzulin inhalační, který by se dal vdechovat, samozřejmě ty koncentrace inzulinu musely být mnohem vyšší a řešil se ten problém, že v těch plicích by to přece jenom nemuselo dělat úplnou dobrotu, takže tato cesta se opustila, neujalo se to mezi pacienty. Zejména bylo prodáno velice málo balení, komerčně dostupného již inhalačního inzulinu. Řeší se, jestli by ten inzulin nebylo možno vložit do dutiny ústní a tam ho postupně nechat vstřebat. Řeší se skutečně i ty tabletky, ale zatím se zdá, že tím největším probléme je, že nedokážeme předvídat, jakým způsobem se ta tableta bude v jaký moment vstřebávat a co to pro toho pacienta bude znamenat po stránce výkyvu jeho glykémie.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Můj dnešní host, internista, docent, doktor Martin Prázný si může samozřejmě vybrat, jako každý náš hoste, velice exkluzivně někoho z klasiků českého humoru, koho má rád. Teď jsem docela zvědav, pane docente, koho budete vybírat?
Martin PRÁZNÝ, diabetolog, 3. interní klinika 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze
--------------------
Tak já musím říct, že jsem dlouho přemýšlel nad tím, koho si zvolím. Vymyslel jsem na první pokus jsem vymyslel někoho z Cimrmanologického spolku. Ovšem zjistil jsem, že můj kolega Michal /nesrozumitelné/, který tady byl před nějakou dobou také v Tandemu, si právě Cimrmany vybral, takže mi toto téma vyfoukl, ale já jsem vzápětí vtipně vymyslel duo Šimek - Grossman.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ale vyfoukl, tak to vám samozřejmě nemohl vyfouknout, protože vy jste měl chuť si Cimrmany poslechnout, tak máte prostě na to právo ...
Martin PRÁZNÝ, diabetolog, 3. interní klinika 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze
--------------------
Originální.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
... ale vy chcete být originální, já to pochopil, takže Šimka a Grossmana, ale to si myslím, že je taky skvělá volba. Zažil jste ještě tu dvojici? Asi už těžko, viďte?
Martin PRÁZNÝ, diabetolog, 3. interní klinika 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze
--------------------
Nezažil, bohužel. Jenom z desek.
/ Ukázka /
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Cukrovka neboli diabetes je nemoc, která je možná taky jaksi nebezpečná, ale hlavně strašně nepříjemná. Ale to není jediná věc, jediný, jediný problém,který řeší vaše interna, vaše oddělení. Které jsou další jaksi věci, kterými se vy musíte zabývat?
Martin PRÁZNÝ, diabetolog, 3. interní klinika 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze
--------------------
My jsme v podstatě všichni všeobecní internisté, to znamená máme obrovskou spádovou oblast na klinice, prakticky z celé Prahy 4 a samozřejmě řadu dalších speciálnějších pacientů, kteří se k nám sjíždějí z celé republiky. Naše klinika je zaměřená na endokrinologii, na metabolismus, obezitu, výživu, takže samozřejmě kromě takové té běžné péče o pacienty se zápaly plic a žlučníky a zažívacími obtížemi a různými dalšími, se staráme o speciální pacienty a endokrinologickou problematikou, to znamená žlázy s vnitřní sekrecí, o pacienty s akromegalií, vysoce vyrostlé ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To mi musíte vysvětlit, teď tohle to slovo.
Martin PRÁZNÝ, diabetolog, 3. interní klinika 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze
--------------------
Akromegalie znamená, že ten pacient najednou se mu začnou zvětšovat určité části těla, zejména nos, ruce a začne mít rysy třeba i noha se mu prodlouží. A znamená to, že někde dochází k vytváření sekrece růstového hormonu, který už v té době u dospělých pacientů nemá co dělat.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Nedávno jsem viděl takového pacienta na Slovensku. Člověka, který žádá dokonce o amputaci ruky, protože mu vyrostla jaksi naprosto ...
Martin PRÁZNÝ, diabetolog, 3. interní klinika 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze
--------------------
To bylo ale něco jiného, tam to bylo zase způsobeno asi lymfatickým edémem, takže to je porucha možná trochu jiná. Ale tím jsem odbočil trochu, protože já nejsem endokrinolog, tady jsem trochu jenom přivařil polívčičku naším endokrinologům, kterých tam máme také spoustu, zabýváme se pacienty extrémně obézními, kteří k nám chodí na různé redukční pobyty, redukční hospitalizace a připravujeme je k těm bariatrickým výkonům, k té chirurgii vlastně obezitologické ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Jaké s tím máte zkušenosti, s těmi chirurgickými jaksi zákroky vzhledem k obezitě, to znamená dejme tomu, jak se lidově říká podvázání žaludku a podobně?
Martin PRÁZNÝ, diabetolog, 3. interní klinika 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze
--------------------
Ta představa moje ze začátku byla, jaký to bude hrozně nebezpečný výkon. Já si myslím, že v rukou zkušených chirurgů a zkušeného celého týmu, protože ten pacient samozřejmě potřebuje komplexní opečování a komplexní péči, tento výkon je v podstatě jediný, který velké skupině pacientů s tou, i velkou, extrémní obezitou může pomoci snížit hmotnost a může jim zlepšit prognózu do budoucna.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Krušné chvilky v životě lékaře jsou podle mého názoru určitě tehdy, když jaksi se třeba léčba nedaří anebo, když nevidí patřičnou odezvu u svých pacientů. Já si myslím, že problém s diabetem, s cukrovkou je třeba ten, že pacienti nejsou jaksi poslušní, že jaksi lajdají v tom, jak by měli se léčit, já mám pár kamarádů, kteří to taky někdy porušují. Máte s tímhle tím problémy?
Martin PRÁZNÝ, diabetolog, 3. interní klinika 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze
--------------------
Já si myslím, že s tímhle tím má problémy asi každý, kdo se téhle problematice věnuje. Já myslím, že právě ta umělecká branže je jedna z těch, která svádí k těm hříchům více než jiné oblasti. Ale já bych řekl asi to, že ti pacienti jsou stejně tak hříšní jako každý z nás po této stránce. A pro každého z nich je určitě obtížné udržet soustředění právě na ten jeden problém, a to znamená na tu cukrovku. Cukrovka v podstatě ty pacienty, jak jste říkal, že je to hrozně obtěžuje, ze začátku vůbec ne a to je ten hlavní kámen úrazu. Pacient, když má mírnou hyperglikémii, nebo lehce vyšší hodnotu toho krevního cukru, tak on o tom ani neví a ono ho to netrápí a to, že si dojde jednou za noc vyčůrat, tak to přičítá prostatě nebo dalším banálním záležitostem, takže ten pacient dost dlouhou dobu může cukrovku ignorovat. Problém je v tom, že když ji ignoruje dost dlouho, tak si zadělává na ty pozdní komplikace. A vzhledem k tomu, že tyto komplikace dorazí třeba po 15 letech nebo i déle, tak je velice obtížné ty pacienty motivovat a říct jim, podívejte se, teď budete mít 10 let klid a pak to přijde. A oni si řeknou, 10 let je tak dlouhá doba, že já se můžu bavit a žít si a jíst co budu chtít a sedět si a nehýbat se a až to přijde, tak to budu řešit.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Pane docente, řekněte mi, mám ten pocit, že jsem zdravý člověk, ale jak bych s měl dávat pozor na to, jestli se náhodou u mě neprojevují začátky příznaků třeba cukrovky?
Martin PRÁZNÝ, diabetolog, 3. interní klinika 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze
--------------------
Já si myslím, že úplně nejjednodušší je navštívit vašeho praktického lékaře a požádat o ho preventivní prohlídku. Ta preventivní prohlídka je myslím hrazena pojišťovnou jednou za dva roky a je to určitě jedna z cest, jak se podívat, jaké jsou vaše hodnoty krevního cukru, cholesterolu, zda-li máte v pořádku jaterní testy například a vůbec tak jako probrat ten zdravotní stav komplexně a zabránit třeba rozvoji nějakých závažných onemocnění.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Znáte to, jak člověk nerad navštěvuje doktora.
Martin PRÁZNÝ, diabetolog, 3. interní klinika 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze
--------------------
A víte, jak já nerad chodím k doktorům? Vždycky, když tam musím někde sedět v tý čekárně na druhý straně teď té barikády vlastně, tak člověk je postaven do takového trošku podřízeného postavení. Já bych byl velice rád, aby s tohle to změnilo, aby ti pacienti chodili v podstatě k lékaři jako ke svému důvěrníkovi, aby sem u svěřili a aby ten lékař byl vnímán jako jejich partner a rádce v podstatě, protože on by to měl být zejména v té diabetologii takový trochu kouč. Dneska je moderní to kaučování, každý je kaučován k větším výkonům a veden, ale v podstatě v té diabetologii je velice důležité, aby ti pacienti se sami dokázali o sebe postarat v situacích, kdy toho doktora prostě nemají vedle sebe, aby jim řekl, teď dělejte toto nebo teď dělejte něco jiného.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Třeba, dejme tomu opravdu, že nám toho doktora vedle sebe, co může být úplně prvním varovným, vztyčeným prstem: Pozor, chlapče, děvče, ty bys mohl mít cukrovku?
Martin PRÁZNÝ, diabetolog, 3. interní klinika 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze
--------------------
Určitě je to častější močení, větší žízeň, pocit sucha v ústech, někdy jsou to kvasinkové infekce v oblasti úst, rukou nebo i genitálů.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, tak pozor na to, přátelé, kdo jste právě teď pocítili sucho v ústech, šup k doktorovi.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Docent, doktor Martin Prázný, diabetolog je dnes hostem Tandemu. Už se přiznal, že přesto, že má basketbalovou výšku, tak se basketbalu nevěnuje. Ale mě by zajímalo, pane docente, čemu se věnujete, abyste relaxoval? Předpokládám, že nějaký sport asi ano. Vy jste sám tady trochu plédoval za to, abychom se neváleli, abychom, když máme teda příznaky třeba nějak něčeho, tak abychom sportovali prostě.
Martin PRÁZNÝ, diabetolog, 3. interní klinika 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze
--------------------
Řekl bych, že padla kosa na kámen. Já naštěstí mám zřejmě zatím ještě tu genetickou převahu těch dobrých genů, které mě tak trochu chrání před těmi všemi metabolickými problémy, jistě si dokážete představit, kolik času strávíme sezením v práci a sepisováním různých vědeckých prací a do počítače koukáme celý den. Je pravda, že se snažím trochu se odreagovávat hlavně o víkendech se svou rodinou a je to pro nás všechny velký svátek, když si najdu tolik času, abychom vyrazili na nějaké procházky do okolí Prahy a rád v zimě lyžuju, v létě jezdím na kole, snažím se utrhnout každý kousek, který jde.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Co jinak? Třeba baví vás divadlo, film? Abychom vás trošičku poznali taky po té lidštější stránce.
Martin PRÁZNÝ, diabetolog, 3. interní klinika 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze
--------------------
Já mám velice negativní zážitky z divadel, já jsem totiž zřejmě ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Jak to?
Martin PRÁZNÝ, diabetolog, 3. interní klinika 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze
--------------------
... omyle dvakrát navštívil představení Hamleta a shodou okolností jsem na obou těchto představeních usnul. Takže to mi zřejmě trošku přineslo takovou představu, že to do toho divadla nemá cenu moc chodit, že se tam dobře člověk vyspí, ale nic dalšího z toho nebude. Je pravda, že jsem viděl několik velice hezkých představení, třeba na Vinohradské divadle a určitě toužím do toho divadla chodit, ale většino to dopadne tak, že pokud je třeba nějaká zajímavá inscenace, tak si ji pustím v televizi spíše.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To je pravda, ale chce to asi vybírat komedie spíš možná.
Martin PRÁZNÝ, diabetolog, 3. interní klinika 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze
--------------------
Určitě.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ty vás spát nenechají. Nedoporučuju třeba taková delší představení, jako já byl jednou na Lohengrinovi, ten trvá přes 3 hodiny, tak tam už spějí i ti neotrlejší. Teď jsem samozřejmě se nechtěl dotknout všech interpretů Lohengrina, omlouvám se jim. Ale moc děkuju zároveň i za dnešní návštěvu docentu, doktorovi Martinu Práznému, kandidátovi věd PhDr., abych řekl všechny vaše tituly, a to jsem ještě neřekl, vaše umístění ve všech interních klinikách Všeobecné fakultní nemocnicí. Moc vám děkuju. Ať se daří a hlavně, ať jsou spokojeni vaši pacienti. To je vždycky to nejdůležitější.
Martin PRÁZNÝ, diabetolog, 3. interní klinika 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze
--------------------
Já budu moc rád.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Na shledanou.
Martin PRÁZNÝ, diabetolog, 3. interní klinika 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze
--------------------
Na shledanou.
Spustit audio
--------------------
Hezký den všem posluchačům Tandemu přeje Jan Rosák. V dějinách medicíny se občas objeví událost, jakýsi bod zlomu, od kterého se pak k lepšímu změní osud milionů pacientů. Jedním z těchto bodů byl 14.leden roku 1922. Tento den se Leonard Thompson stal prvním člověkem, který dostal inzulin. Tehdy 14letý chlapec díky inzulinu žil dalších 13 let, jinak by to bylo možná několik hodin, třeba dní. Dnes je inzulin už běžným lékem a zatímco medicína pokročila, tak se zdá, že lidé dělají pořád stejné chyby a občas si sami ve svém zdraví pěkně zavaří. Možná i o tom si dneska budeme povídat s hostem Tandemu, docentem, doktorem Martinem Prázným, diabetologem ze 3. interní kliniky 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. Dobrý den, pane doktore.
Martin PRÁZNÝ, diabetolog, 3. interní klinika 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze
--------------------
Dobrý den.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Než zjistíme takříkajíc hladinu cukru v krvi, tak se podíváme na hladinu hudby v rádiu.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Docent, doktor Martin Prázný je hostem dnešního Tandemu. Ovšem, když se narodil v jižních Čechách, kde to bylo přesně?
Martin PRÁZNÝ, diabetolog, 3. interní klinika 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze
--------------------
Ve Strakonicích.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ve Strakonicích, tak to samozřejmě nějaká docentura, nějaký doktorát byl ještě daleko. Narodil jste se jako Martínek malý, ano? Tak lidi se rodí, že jo.
Martin PRÁZNÝ, diabetolog, 3. interní klinika 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze
--------------------
No, tak nebyl jsem úplně nejmenší, když jsem se narodil, pravda, takže říkat dneska Martínek ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Jo, vy jste byl nějakej jakože ...
Martin PRÁZNÝ, diabetolog, 3. interní klinika 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze
--------------------
Já jsem byl takovej trošku větší dítě a nějak se to u nás dědí v té rodině.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Vážně? Jo? No, tak dneska už jsou spíš v trendu děti, který se rodějí kolem 2,5 kilo. Kolik vy jste měl?
Martin PRÁZNÝ, diabetolog, 3. interní klinika 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze
--------------------
No, já jsem měl asi 4 a ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Fíha.
Martin PRÁZNÝ, diabetolog, 3. interní klinika 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze
--------------------
... a 55 centimetrů, takže slušný kousek jihočeský.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, ale narostl jste i takhle jako. Do takové basketbalové míry.
Martin PRÁZNÝ, diabetolog, 3. interní klinika 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze
--------------------
Bohužel nikdy jsem basketbal nehrál. Vlastně 14 ve Strakonicích, ale pak mě začaly bolet záda natolik, že se to nedalo dále dělat.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Navíc, vidíte, Strakonice jsou město basketbalu zaslíbené, tak dobře. No, ale, kdy tedy ne basketbal, tak co jste jako malý kluk prováděl? Vzpomínáte si třeba tu nejzazší vzpomínku, čím jste chtěl bejt jako kluk?
Martin PRÁZNÝ, diabetolog, 3. interní klinika 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze
--------------------
Já si vzpomínám, že když se mě na základní škole ptala naše třídní, čím bych chtěl být, tak jsem řekl, že bych chtěl být lesníkem. Měl jsem od malička velice dobrý vztah k přírodě, koneckonců v lesích jsem vyrůstal a v přírodě jsem byl neustále. Paní učitelka se na mě tehdy podívala a říkala: Martine, ty ale přece nemůžeš být lesníkem, vždyť máš alergii na pyly, na prachy, co ty bys v tom lese vlastně dělal?
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
A měla pravdu?
Martin PRÁZNÝ, diabetolog, 3. interní klinika 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze
--------------------
Tak trochu.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, ale, jak jste to řešil teda, když jste chodil do té přírody, tak jste prostě odstonal vždycky tu alergii nějak ne?
Martin PRÁZNÝ, diabetolog, 3. interní klinika 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze
--------------------
Asi ne, ale vždycky jsem byl zábavný mezi spolužáky tím, že jsem vždycky dostal záchvat kýchání a tím jsem obveseloval celou třídu několik kilometrů cestou třeba v rozkvetlém řepkovém nebo kukuřičném poli.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, tak když jste zjistil, že to s tím lesem asi nedopadne, tak jste musel trošičku přehodnotit ta svoje přání. Kam to nakonec směřovalo?
Martin PRÁZNÝ, diabetolog, 3. interní klinika 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze
--------------------
Nakonec jsem byl odkloněn na dráhu medicíny asi možná svým strýčkem, doktorem Zdeňkem Černým, který dlouhou dobu působil nejprve v Radomyšli, potom ve střediskové obci Volenice, blízko Strakonic a nakonec jako závodní lékař ve Strakonicích, který mě k té medicíně možná trochu přitáhnul a vlastně postupem času se zdálo, že to bude jediná pro mě volba, kterou budu chtít dělat a shodou okolností jsem se dostal rovnou na poprvé na 1. lékařskou fakultu, přijímačky dopadly dobře, takže tam jsem i do dneška skončil.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, ale nevěděl jste ještě určitě, čemu se v té medicíně konkrétně budete věnovat.
Martin PRÁZNÝ, diabetolog, 3. interní klinika 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze
--------------------
A dlouho jsem to nevěděl, dlouho jsem to nevěděl, dokonce jsem jednou zažil velice vtipný okamžik, když jsem při jedné ze zkoušek rozesmál examinátorku, která se mě zeptala, co chci dělat a já jsem říkal internu nebo chirurgii. Takže ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To je hodně velký rozptyl teda.
Martin PRÁZNÝ, diabetolog, 3. interní klinika 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze
--------------------
Takže internu, internu, nakonec jsem vzal internu, ta chirurgie by mě asi taky hrozně bavila, ale uvědomil jsem si, že stát na sále ohnutej ty 3 hodiny není úplně vždycky dobrý, no.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Takže internu. A tam jste věděl přesně, co by vás bavilo?
Martin PRÁZNÝ, diabetolog, 3. interní klinika 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze
--------------------
Byla to velká shoda okolností, jak jsem se vlastně dostal k nám na kliniku, protože fungoval jsem v akademickém senátu Univerzity Karlovy jeden čas za studentskou obec, bylo to z toho důvodu zejména, že se nenašlo dost jiných vhodnějších kandidátů, než jsem byl já, ale tam jsem také při jednom zasedání se domluvil s panem profesorem Markem, tehdejším přednostou 3. interní kliniky, zda-li by nebylo možné dělat postgraduální studium dále na 3. interní klinice a pan profesor Marek mi domluvil studium u pana profesora Škrhy, který je do dneska mým velkým vzorem a učitelem, kterého si nesmírně vážím a který mě obrátil na tu stezku diabetologickou.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, tak teď musím trošičku vysvětlit to, co jsem tady použil vlastně v úvodu, jako takový startovací prvek, že Leonard Thompson, první člověk, který dostal inzulin, 14letý chlapec a tak dále a tak dále, totiž můj host docent Prázný trošičku tak jako malinko nesouhlasně zavrtěl hlavou. Potom my jsme si dali písničku, tak jsem se vás zeptal, co to mělo znamenat. Vy jste říkal, že to není tak docela pravda. Tak zkuste to říct, jak to bylo?
Martin PRÁZNÝ, diabetolog, 3. interní klinika 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze
--------------------
Překvapivě to není tak docela pravda a dozvěděl jsem se, jak to bylo z jedné velice zajímavé publikace, která teď byla prezentována na našem každoročním sympóziu na diabetologických dnech v Luhačovicích a tam jsem se dočetl, že překvapivě, ale ne zas až tak překvapivě, to byl jeden z toho výzkumného týmu, který ten inzulin vlastně sám na sobě vyzkoušel a zjistil, že skutečně funguje a jeho vysoké hodnoty cukru mu poté injekci krásně klesly, krásně poklesly. Takže tam se zdálo, že to nebyl ten Thompson, Thompson byl první člověk, který přežil ketoacidotické kóma u diabetu prvního typu. Takže tam on měl prioritu jistě, velkou, bylo to první klinické použití u pacienta s ketoacidozou, ale nicméně ta první injekce do člověka zřejmě proběhla u jednoho z lékařů toho výzkumného týmu Wentinga a Westa.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To možná bylo malinko trochu ilegální použití ne?
Martin PRÁZNÝ, diabetolog, 3. interní klinika 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze
--------------------
Nejspíše, ale v té době se na to tolik nehledělo.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Jaká je vůbec historie toho, dejme tomu, úspěšné aplikace inzulinu?
Martin PRÁZNÝ, diabetolog, 3. interní klinika 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze
--------------------
Velice brzy se toho inzulinu chopily samozřejmě komerční firmy, kterého začaly vyrábět ve větším množství. Jedna firma by to tehdy nezvládla, proto ten patent byl vlastně rozprodán několika firmám a on se velice brzy rozšířil a byl používán vlastně celosvětově. Ten vývoj v inzulinech samozřejmě jde obrovským tempem dopředu a ještě na začátku 80. let se používaly inzuliny extrahované ze zvířat, vlastně ze zvířecích pankreatů, z hovězího dobytka a z prasat, nicméně dneska už používáme čistě synteticky vyrobené inzuliny v obrovských technologických nádobách vyrostlé z různých kvasinek a bakterií a potom přečištěné, které jsou shodné s lidským inzulínem a novější inzuliny mají už strukturu trošku jinou, mají výhodnější vlastnosti tak, aby se lépe vstřebávali, rychleji fungovaly nebo naopak fungovaly s prodlouženým účinkem, podle toho, jak to potřebuje ten lékař a pacient a tyto inzuliny, inzulinová analoga v podstatě dnes dominují té diabetologii.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Inzulin je lék, který, jestli tomu dobře rozumím, pacientovi má ulevit, pokud možno, co nejvíc. Ale nevyléčí cukrovku jako takovou. Přijde se někdy na nějaký lék, který, když pacient pozře, tak může zapomenout na problémy s cukrovkou? To by bylo, kdyby bylo.
Martin PRÁZNÝ, diabetolog, 3. interní klinika 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze
--------------------
Jednou možná ano. V současné době se nám smějí chirurgové, protože samozřejmě existují odvěké takové trošku pošťuchovačky mezi chirurgy a internisty a chirurgové v současné době mají jedinou cestu, jak vyléčit diabetes a dělají to u těch pacientů, kteří mají nadváhu, kteří jsou obézní a bariatrickou operací, což je v podstatě výkon na zažívacím traktu, dokážou toho pacienta jednak zbavit té nadváhy časem /nesrozumitelné/, ale také se ukazuje, že tam vlastně dochází k úplnému ústupu diabetu na dlouhou dobu a nevíme ještě, jestli to nebude třeba setrvalé. Takže dneska chirurgové říkají, tak vy jste prostě dáváte inzuliny a dáváte tabletky a my přijdeme, řízneme je hotovo.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Čím to je, že ta obezita má, jde ruku v ruce s tou cukrovkou?
Martin PRÁZNÝ, diabetolog, 3. interní klinika 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze
--------------------
Ne vždycky úplně ruku v ruce, setkáváme se s pacienty, kteří mají extrémní obezitu a nemají diabetes, ale my si musíme uvědomit, že ta obezita je pouze jedna část toho celého problému. Bývá spjata s tím, že inzulin u těchto pacientů obézních hůře funguje, ale druhá věc je, že oni ještě musí mít nějaký problém s těmi buňkami, které vyrábí inzulin, to je vlastně dysfunkce těchto buněk, která nakonec vede k tomu, že se diabetes manifestuje, že se objeví a ty pacienti potom mají hyperglykémii.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Povídáme si dnes s lékařem, internistou, docentem, doktorem Martinem Prázným, diabetologem ze 3. interní kliniky Všeobecné fakultní nemocnice, 1. lékařské fakulty. Ten titul je tak dlouhý, že ho nemusím vždycky, pane docente, vyslovovat?
Martin PRÁZNÝ, diabetolog, 3. interní klinika 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze
--------------------
Zkraťte to nějak.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Já to nějak zkrátím. Důležité je, že jste internistou, že se zabýváte věcmi, které jsou hodně spojené s cukrovkou. Už jsme si tady povídali o tom, jaká byla historie vývoje inzulinu. On je stejně tak asi trošičku radikální i ten vývoj aplikace inzulinu, viďte? Jestli se nepletu? Tak dřív to bylo takové docela jaksi dramatické, to injekční aplikování a dneska už to je docela taková snadná věc.
Martin PRÁZNÝ, diabetolog, 3. interní klinika 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze
--------------------
Člověk by řekl procházka rajskou zahradou.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, že jo?
Martin PRÁZNÝ, diabetolog, 3. interní klinika 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze
--------------------
Naši pacienti to tak stále nevnímají a samozřejmě by byli nejradši, kdyby se vůbec píchat nemuseli a do dneska léčba inzulinem je pro ně přináší řadu omezení i v jejich běžném životě, nemohou si naplánovat úplně ten svůj den tak, jako my bez inzulinu. Samozřejmě vývoj šel ohromně dopředu. Shodou okolností právě letošek je 90. výročí objevu inzulinu, s tím byla spojena i řada různých akcí, výstav, historie aplikace inzulinu a shodou okolností jsem právě nedávno navštívil jednu z nich, kde jsem viděl různé ty injekční stříkačky, různé smaltované nádobky, ve kterých se tyto stříkačky vyvařovaly, jehly, které se musely brousit o průměru možná tak 2 milimetry ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Fíha.
Martin PRÁZNÝ, diabetolog, 3. interní klinika 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze
--------------------
... a spousta zajímavých aplikátorů, z nichž jeden měl takové vtipné jméno Kobra, takže stejně tak jako kobra uštkla pacienta, tak on sám se uštkával každý den tímto aplikátorem inzulinu. Nicméně dneska ty pomůcky jsou velice komfortní, používají naši pacienti inzulinová pera. To znamená zařízení, do kterých se dá lahvička s inzulinem, speciální zásobník a ten vydrží nějakou dobu. Některé novější přístroje už mají ten zásobník integrovaný tak, že ani není třeba ho měnit a naopak po spotřebování toho inzulinu zahodí celé pero, vezmou si pero nové, to znamená, jsou to předplněné aplikátory, které jsou v podstatě jednorázové. V každém případě vpich je dneska prakticky bezbolestný, ty jehly jsou velice ostré, velice jemné a já někdy, když pacienta opravdu potřebuju přesvědčit k tomu, že ten vpich ho nebude bolet, tak to rád ukážu na sobě, protože vím, že to žádné stopy nezanechá.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Já jsem samozřejmě naprostý laik a jako takový, a protože jsem trošičku taky šťoura, tak si říkám, proč se to musí aplikovat jaksi injekčním způsobem, proč se nemůže prostě polknout pilulka?
Martin PRÁZNÝ, diabetolog, 3. interní klinika 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze
--------------------
Ten největší problém je v tom, že inzulin je bílkovina. Je to pro protein a stejně tak jako my strávíme řízek třeba, tak strávíme i tento inzulin. Takže mohli bychom se s ním krmit, ale moc by nám nezabral. V současný době se hledají cesty, jak ten inzulin dopraviti do těla jinou formou než injekční. Zkoušel se inzulin inhalační, který by se dal vdechovat, samozřejmě ty koncentrace inzulinu musely být mnohem vyšší a řešil se ten problém, že v těch plicích by to přece jenom nemuselo dělat úplnou dobrotu, takže tato cesta se opustila, neujalo se to mezi pacienty. Zejména bylo prodáno velice málo balení, komerčně dostupného již inhalačního inzulinu. Řeší se, jestli by ten inzulin nebylo možno vložit do dutiny ústní a tam ho postupně nechat vstřebat. Řeší se skutečně i ty tabletky, ale zatím se zdá, že tím největším probléme je, že nedokážeme předvídat, jakým způsobem se ta tableta bude v jaký moment vstřebávat a co to pro toho pacienta bude znamenat po stránce výkyvu jeho glykémie.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Můj dnešní host, internista, docent, doktor Martin Prázný si může samozřejmě vybrat, jako každý náš hoste, velice exkluzivně někoho z klasiků českého humoru, koho má rád. Teď jsem docela zvědav, pane docente, koho budete vybírat?
Martin PRÁZNÝ, diabetolog, 3. interní klinika 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze
--------------------
Tak já musím říct, že jsem dlouho přemýšlel nad tím, koho si zvolím. Vymyslel jsem na první pokus jsem vymyslel někoho z Cimrmanologického spolku. Ovšem zjistil jsem, že můj kolega Michal /nesrozumitelné/, který tady byl před nějakou dobou také v Tandemu, si právě Cimrmany vybral, takže mi toto téma vyfoukl, ale já jsem vzápětí vtipně vymyslel duo Šimek - Grossman.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ale vyfoukl, tak to vám samozřejmě nemohl vyfouknout, protože vy jste měl chuť si Cimrmany poslechnout, tak máte prostě na to právo ...
Martin PRÁZNÝ, diabetolog, 3. interní klinika 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze
--------------------
Originální.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
... ale vy chcete být originální, já to pochopil, takže Šimka a Grossmana, ale to si myslím, že je taky skvělá volba. Zažil jste ještě tu dvojici? Asi už těžko, viďte?
Martin PRÁZNÝ, diabetolog, 3. interní klinika 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze
--------------------
Nezažil, bohužel. Jenom z desek.
/ Ukázka /
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Cukrovka neboli diabetes je nemoc, která je možná taky jaksi nebezpečná, ale hlavně strašně nepříjemná. Ale to není jediná věc, jediný, jediný problém,který řeší vaše interna, vaše oddělení. Které jsou další jaksi věci, kterými se vy musíte zabývat?
Martin PRÁZNÝ, diabetolog, 3. interní klinika 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze
--------------------
My jsme v podstatě všichni všeobecní internisté, to znamená máme obrovskou spádovou oblast na klinice, prakticky z celé Prahy 4 a samozřejmě řadu dalších speciálnějších pacientů, kteří se k nám sjíždějí z celé republiky. Naše klinika je zaměřená na endokrinologii, na metabolismus, obezitu, výživu, takže samozřejmě kromě takové té běžné péče o pacienty se zápaly plic a žlučníky a zažívacími obtížemi a různými dalšími, se staráme o speciální pacienty a endokrinologickou problematikou, to znamená žlázy s vnitřní sekrecí, o pacienty s akromegalií, vysoce vyrostlé ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To mi musíte vysvětlit, teď tohle to slovo.
Martin PRÁZNÝ, diabetolog, 3. interní klinika 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze
--------------------
Akromegalie znamená, že ten pacient najednou se mu začnou zvětšovat určité části těla, zejména nos, ruce a začne mít rysy třeba i noha se mu prodlouží. A znamená to, že někde dochází k vytváření sekrece růstového hormonu, který už v té době u dospělých pacientů nemá co dělat.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Nedávno jsem viděl takového pacienta na Slovensku. Člověka, který žádá dokonce o amputaci ruky, protože mu vyrostla jaksi naprosto ...
Martin PRÁZNÝ, diabetolog, 3. interní klinika 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze
--------------------
To bylo ale něco jiného, tam to bylo zase způsobeno asi lymfatickým edémem, takže to je porucha možná trochu jiná. Ale tím jsem odbočil trochu, protože já nejsem endokrinolog, tady jsem trochu jenom přivařil polívčičku naším endokrinologům, kterých tam máme také spoustu, zabýváme se pacienty extrémně obézními, kteří k nám chodí na různé redukční pobyty, redukční hospitalizace a připravujeme je k těm bariatrickým výkonům, k té chirurgii vlastně obezitologické ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Jaké s tím máte zkušenosti, s těmi chirurgickými jaksi zákroky vzhledem k obezitě, to znamená dejme tomu, jak se lidově říká podvázání žaludku a podobně?
Martin PRÁZNÝ, diabetolog, 3. interní klinika 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze
--------------------
Ta představa moje ze začátku byla, jaký to bude hrozně nebezpečný výkon. Já si myslím, že v rukou zkušených chirurgů a zkušeného celého týmu, protože ten pacient samozřejmě potřebuje komplexní opečování a komplexní péči, tento výkon je v podstatě jediný, který velké skupině pacientů s tou, i velkou, extrémní obezitou může pomoci snížit hmotnost a může jim zlepšit prognózu do budoucna.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Krušné chvilky v životě lékaře jsou podle mého názoru určitě tehdy, když jaksi se třeba léčba nedaří anebo, když nevidí patřičnou odezvu u svých pacientů. Já si myslím, že problém s diabetem, s cukrovkou je třeba ten, že pacienti nejsou jaksi poslušní, že jaksi lajdají v tom, jak by měli se léčit, já mám pár kamarádů, kteří to taky někdy porušují. Máte s tímhle tím problémy?
Martin PRÁZNÝ, diabetolog, 3. interní klinika 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze
--------------------
Já si myslím, že s tímhle tím má problémy asi každý, kdo se téhle problematice věnuje. Já myslím, že právě ta umělecká branže je jedna z těch, která svádí k těm hříchům více než jiné oblasti. Ale já bych řekl asi to, že ti pacienti jsou stejně tak hříšní jako každý z nás po této stránce. A pro každého z nich je určitě obtížné udržet soustředění právě na ten jeden problém, a to znamená na tu cukrovku. Cukrovka v podstatě ty pacienty, jak jste říkal, že je to hrozně obtěžuje, ze začátku vůbec ne a to je ten hlavní kámen úrazu. Pacient, když má mírnou hyperglikémii, nebo lehce vyšší hodnotu toho krevního cukru, tak on o tom ani neví a ono ho to netrápí a to, že si dojde jednou za noc vyčůrat, tak to přičítá prostatě nebo dalším banálním záležitostem, takže ten pacient dost dlouhou dobu může cukrovku ignorovat. Problém je v tom, že když ji ignoruje dost dlouho, tak si zadělává na ty pozdní komplikace. A vzhledem k tomu, že tyto komplikace dorazí třeba po 15 letech nebo i déle, tak je velice obtížné ty pacienty motivovat a říct jim, podívejte se, teď budete mít 10 let klid a pak to přijde. A oni si řeknou, 10 let je tak dlouhá doba, že já se můžu bavit a žít si a jíst co budu chtít a sedět si a nehýbat se a až to přijde, tak to budu řešit.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Pane docente, řekněte mi, mám ten pocit, že jsem zdravý člověk, ale jak bych s měl dávat pozor na to, jestli se náhodou u mě neprojevují začátky příznaků třeba cukrovky?
Martin PRÁZNÝ, diabetolog, 3. interní klinika 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze
--------------------
Já si myslím, že úplně nejjednodušší je navštívit vašeho praktického lékaře a požádat o ho preventivní prohlídku. Ta preventivní prohlídka je myslím hrazena pojišťovnou jednou za dva roky a je to určitě jedna z cest, jak se podívat, jaké jsou vaše hodnoty krevního cukru, cholesterolu, zda-li máte v pořádku jaterní testy například a vůbec tak jako probrat ten zdravotní stav komplexně a zabránit třeba rozvoji nějakých závažných onemocnění.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Znáte to, jak člověk nerad navštěvuje doktora.
Martin PRÁZNÝ, diabetolog, 3. interní klinika 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze
--------------------
A víte, jak já nerad chodím k doktorům? Vždycky, když tam musím někde sedět v tý čekárně na druhý straně teď té barikády vlastně, tak člověk je postaven do takového trošku podřízeného postavení. Já bych byl velice rád, aby s tohle to změnilo, aby ti pacienti chodili v podstatě k lékaři jako ke svému důvěrníkovi, aby sem u svěřili a aby ten lékař byl vnímán jako jejich partner a rádce v podstatě, protože on by to měl být zejména v té diabetologii takový trochu kouč. Dneska je moderní to kaučování, každý je kaučován k větším výkonům a veden, ale v podstatě v té diabetologii je velice důležité, aby ti pacienti se sami dokázali o sebe postarat v situacích, kdy toho doktora prostě nemají vedle sebe, aby jim řekl, teď dělejte toto nebo teď dělejte něco jiného.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Třeba, dejme tomu opravdu, že nám toho doktora vedle sebe, co může být úplně prvním varovným, vztyčeným prstem: Pozor, chlapče, děvče, ty bys mohl mít cukrovku?
Martin PRÁZNÝ, diabetolog, 3. interní klinika 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze
--------------------
Určitě je to častější močení, větší žízeň, pocit sucha v ústech, někdy jsou to kvasinkové infekce v oblasti úst, rukou nebo i genitálů.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, tak pozor na to, přátelé, kdo jste právě teď pocítili sucho v ústech, šup k doktorovi.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Docent, doktor Martin Prázný, diabetolog je dnes hostem Tandemu. Už se přiznal, že přesto, že má basketbalovou výšku, tak se basketbalu nevěnuje. Ale mě by zajímalo, pane docente, čemu se věnujete, abyste relaxoval? Předpokládám, že nějaký sport asi ano. Vy jste sám tady trochu plédoval za to, abychom se neváleli, abychom, když máme teda příznaky třeba nějak něčeho, tak abychom sportovali prostě.
Martin PRÁZNÝ, diabetolog, 3. interní klinika 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze
--------------------
Řekl bych, že padla kosa na kámen. Já naštěstí mám zřejmě zatím ještě tu genetickou převahu těch dobrých genů, které mě tak trochu chrání před těmi všemi metabolickými problémy, jistě si dokážete představit, kolik času strávíme sezením v práci a sepisováním různých vědeckých prací a do počítače koukáme celý den. Je pravda, že se snažím trochu se odreagovávat hlavně o víkendech se svou rodinou a je to pro nás všechny velký svátek, když si najdu tolik času, abychom vyrazili na nějaké procházky do okolí Prahy a rád v zimě lyžuju, v létě jezdím na kole, snažím se utrhnout každý kousek, který jde.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Co jinak? Třeba baví vás divadlo, film? Abychom vás trošičku poznali taky po té lidštější stránce.
Martin PRÁZNÝ, diabetolog, 3. interní klinika 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze
--------------------
Já mám velice negativní zážitky z divadel, já jsem totiž zřejmě ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Jak to?
Martin PRÁZNÝ, diabetolog, 3. interní klinika 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze
--------------------
... omyle dvakrát navštívil představení Hamleta a shodou okolností jsem na obou těchto představeních usnul. Takže to mi zřejmě trošku přineslo takovou představu, že to do toho divadla nemá cenu moc chodit, že se tam dobře člověk vyspí, ale nic dalšího z toho nebude. Je pravda, že jsem viděl několik velice hezkých představení, třeba na Vinohradské divadle a určitě toužím do toho divadla chodit, ale většino to dopadne tak, že pokud je třeba nějaká zajímavá inscenace, tak si ji pustím v televizi spíše.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To je pravda, ale chce to asi vybírat komedie spíš možná.
Martin PRÁZNÝ, diabetolog, 3. interní klinika 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze
--------------------
Určitě.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ty vás spát nenechají. Nedoporučuju třeba taková delší představení, jako já byl jednou na Lohengrinovi, ten trvá přes 3 hodiny, tak tam už spějí i ti neotrlejší. Teď jsem samozřejmě se nechtěl dotknout všech interpretů Lohengrina, omlouvám se jim. Ale moc děkuju zároveň i za dnešní návštěvu docentu, doktorovi Martinu Práznému, kandidátovi věd PhDr., abych řekl všechny vaše tituly, a to jsem ještě neřekl, vaše umístění ve všech interních klinikách Všeobecné fakultní nemocnicí. Moc vám děkuju. Ať se daří a hlavně, ať jsou spokojeni vaši pacienti. To je vždycky to nejdůležitější.
Martin PRÁZNÝ, diabetolog, 3. interní klinika 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze
--------------------
Já budu moc rád.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Na shledanou.
Martin PRÁZNÝ, diabetolog, 3. interní klinika 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze
--------------------
Na shledanou.
Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je firma NEWTON Media a.s. Texty neprocházejí korekturou.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
