Dominantou hradu Bouzova je hláska. Nabízí nejen rozhledy, ale i pohled do svých obytných prostor

První zmínka o Bouzově pochází z roku 1317, kdy se v písemných pramenech objevuje Búz z Bouzova považovaný za stavitele hradu. Ten mohl vznikat někdy na přelomu 13. a 14. století. Majitelé hradu se v jeho počátcích střídali. Mezi nejvýznamnější patřili pánové z Kunštátu, jimž Bouzov patřil asi 70 let. Hrad v té době podle zápisů výrazně upravovali a opevňovali. Podle nepodložených legend může být Bouzov místem, kde se narodil pozdější český král Jiří z Poděbrad, který byl rovněž příslušníkem tohoto rodu.

V 16. a 17. století éra středověkých hradů upadala, a tak se Bouzov stal spíše hospodářským centrem panství. To se pokusil změnit rod Oppersdorfů, který zahájil koncem 16. století přestavbu interiérů v renesančním slohu a přistoupil i ke stavbě nového křídla paláce. Za třicetileté války sloužil hrad jako císařská pevnost a vězení pro švédské zajatce.

Po válce se majitelem hradu stala Eugenie Podstatská z Prusinovic, její potomci sídlo v roce 1696 prodali Řádu německých rytířů.

Hrad chátral a postupně se měnil v ruinu. To se změnilo s nástupem arcivévody Evžena Habsburského do funkce velmistra řádu v roce 1887. Hrad ho okouzlil natolik, že se rozhodl jej z gruntu přestavět a vložil do toho i osobní finanční zdroje. Projekt a rekonstrukční plány zpracoval profesor mnichovské techniky Georg von Hauberisser. Severní křídla byla stržena a vznikl nový palác se dvěma patry. Právě po této nákladné a rovněž náročné romantické přestavbě získal hrad Bouzov svoji dnešní pohádkovou podobu.

Hrad patřil řádu až do roku 1939, kdy byl zkonfiskován a předán do správy SS. Ke konci války zde působilo komando, které v nedalekém Javoříčku povraždilo 38 mužů a vesnici vypálilo. Po válce byl hrad převeden do majetku státu.

Ve věži byla i toaleta s vodou

Díky přestavbě i unikátním sbírka se Bouzov stal jedním z nejpozoruhodnějších hradních areálů u nás. Kromě několika okruhů mohou návštěvníci hrad spatřit i z ptačí perspektivy. Z věže, která je dominantou celého hradu. Ochoz na hlásce se nachází ve výšce 40 metrů, což je i přesná hloubka hradní studny umístěné pod věží. Výhled je odsud do okolní krajiny Bouzovské pahorkatiny, ale také na město Mohelnice a dále na hřebeny Jeseníků. Kromě toho zde hnízdí poštolky a rorýsi.

Zajímavé je, že věž sloužila i jako obytný prostor, protože v ní jsou dvě místnosti pro věžníka. Nechybí zde toaleta a ani voda, kterou bylo ovšem potřeba napřed načerpat do zvláštní nádrže. Kromě toho najdeme ve věži i muzeum kachlů a také sádrové modely sochařských děl, které jsou vidění v hradním areálu. Pod věží se nachází soudní síň a také vězení s hladomornou.

Právě na ochozu hlásky byly natáčeny známé scény z pohádky O princezně Jasněnce a létajícím ševci a také z některých dalších filmů a seriálů, kterých na hradě byly natočeny více než tři desítky.

Státní hrad Bouzov se vypíná nad stejnojmenné městečko v centrální části Zábřežské vrchoviny v okrese Olomouc. Autem se k hradu dá dostat nejlépe po dálnici D35 na sjezd Mohelnice a odtud po krajských cestách přes Loštice, Vlčice, Jeřmaň do Bouzova. Od Olomouce se pak dá k hradu dostat také od Litovle ve směru na Konici. Ve Slavětíně je potřeba odbočit vpravo a pokračovat přes Kovářov a Hvozdečko do Bouzova. Parkování je možné na velkém placeném parkovišti.

Veřejná doprava je možná jen autobusem z Litovle nebo z Moravičan, kde se nacházejí nejbližší železniční stanice. Cyklisty na hrad dovede cyklostezka č. 512. Pro hendikepované návštěvníky je hrad s dopomocí přístupný po II. hradní nádvoří. Více informací najdete na www.hrad-bouzov.cz .