Dominik Duka: Historicky vznikla česká státnost jako souběh Velké Moravy a Čech

28. září 2022

Česko slaví nejmladší státní svátek Den české státnosti a připomíná si smrt svatého Václava. Významný den je to i pro kardinála Dominika Duku, který v rozhovoru s Alex přibližuje život a dobu našeho asi nejvýznamnějšího světce.

„Tak pro mne to byl a i do jisté míry je význačný den, ale také den pracovní, protože svatý Václav odpočívá v katedrále, která také nese i jeho jméno, svatého Víta, Václava, Vojtěcha a Panny Marie. Ale také je to význačný den pro Starou Boleslav, kde došlo k zavraždění svatého Václava. A protože to byla i první z mariánských svatyní v našich zemích, tak je to místo, kde je uloženo Palladium země české. Symbolický obraz, lépe řečeno medailon, který podle legend obdržela svatá Ludmila při křtu na Velké Moravě. Do jisté míry je tak Stará Boleslav spojena s Velehradem a my můžeme říci, že česká státnost vzniká jako souběh Velké Moravy a Čech,“ vysvětluje kardinál a emeritní arcibiskup pražský počátky české státnosti.

Vzdělaný světec

O samotném svatém Václavovi toho příliš nevíme. Jsou to do jisté míry spíše ohlasy, paměť a vzpomínky Čechů na knížete, který žil v době, kdy zde bylo křesťanství v určité symbióze s předchozí vírou. Sama jeho babička, svatá Ludmila, byla před svým křtem velkou ctitelkou pohanských bohů. Víme ale, že právě díky své babičce prošel určitou výchovou.

„V současné době část historiků uvažuje nad tím, že svatá Ludmila chtěla mít ze svatého Václava prvního biskupa, protože běžný feudál se tehdy neučil číst a psát. Svatý Václav je podle této tradice schopen číst latinsky, je schopen číst česky a je schopen číst a používat i staroslověnštinu, protože my jsme se takto stali křižovatkou dvou evropských kultur a civilizací, římsko-křesťanské a byzantsko-křesťanské. Čili v tomto smyslu on hrál velikou roli.“

Boj proti otroctví

Významný byl také zápas svatého Václava proti otroctví. Domik Duka přibližuje, proč to pozdějším feudálům vadilo.

„Praha bylo největší tržiště na prodej otroků až do konce 11. století a oba naši svědci, Václav i Vojtěch, jsou vlastně společností také odmítaní pro jejich postoj, kdy usilují o změnu, která nebyla možná ze dne na den, ale která vytvářela určitý proces. A v tomto smyslu tedy jsou i výtky proti svatému Václavovi a pak jsou to především výtky pozdější doby, které tak směřují i k otci vlasti Karlu IV., který je jedním z velkých propagátorů svatováclavského kultu. Dokonce se mu říkalo král flanďáků (Pfaffenkönig), protože feudálům, kteří vládli mečem a fyzickou mocí, jaksi vadila kultura, která vychází z určité solidarity, z určité humanity, a která si také váží vzdělanosti.“

Chtěl Boleslav opravdu Václava zabít?

Život i smrt svatého Václava jsou opředeny řadou legend. Jedna z nich nabízí černobílý obraz… Václava toužícího po míru a šíření křesťanství. Jeho bratra Boleslava naopak jako někoho, kdo touží po moci a usiluje o život svého bratra. Jak to bylo doopravdy, to by asi museli prozradit oba bratři sami.

„Je zapotřebí si uvědomit, že vyrůstali u své babičky, která zajišťovala vzdělání oběma těmto mužům. Měli určitý základ a zcela jistě, mohlo tady dojít k určitým napětím, protože víme, že ani Václav, ani Boleslav se nenarodili jako budoucí knížata, protože vládl Spytihněv, jejich strýc. Ten brzy umírá a nastupuje jejich otec Vratislav, který rovněž tak brzy umírá. A najednou tedy přišel los na staršího Václava. Jistým způsobem rozdíl výchovy mezi Václavem a Boleslavem skutečně naznačuje tu domněnku pana docenta Vaníčka a dalších, že byl určen k duchovní službě, a tak je možné, že Boleslav měl v sobě určitý prvek jakéhosi zanedbání.“

Podle legendy byl svatý Václav zavražděn ve Staré Boleslavi služebníky svého bratra Boleslava poté, co se ho sám Boleslav údajně pokusil zabít. Boleslav díky tomu převzal vládu, ale proč se tedy některé legendy snaží Boleslava rehabilitovat? Mohl ve vraždě knížete sehrát roli alkohol, a jakou roli měla kněžna Drahomíra, matka Boleslava I.? Poslechněte si celý pořad.

Alex Mynářová a Dominik Duka
Spustit audio