Drátovaná vajíčka chtějí jemnou ruku. Machři ho prý zvládnou za půl hodiny
Vajíčka zdobená drátováním potřebují pevné nervy a jistou ruku. Drátování je sice levnou technikou, ale začátečník se může s jedním vajíčkem trápit i několik hodin a nakonec mu skořápka praskne. Inspiraci na drátovaná vajíčka teď načerpáte na výstavě v Dobrovických muzeích.
Drátovaná vajíčka nejsou tradičním drátenickým výrobkem. Vajíčka totiž malovaly a zdobily dívky pro svoje chlapce, drátenictvím se ale v minulosti zabývali muži. „Původ drátovaných vajíček se vysvětluje tak, že to byla zkouška dovednosti dráteníků,“ vysvětluje architektka a drátenice Hana Řepková. „V historii ti lidé pracovali velmi tvrdě v hospodářství a muži neměli nějak jemné ruce. Spousta těch dráteníků u nás i v zahraničí pracovala pro šlechtu. A pro tu šlechtu vyráběli mnohem jemnější výrobky. Říká se, že právě šlechtici je podrobovali zkoušce vajíčkem, aby věděli, jestli jsou schopni jemné práce.“
Odrátovat vajíčko metodou šité krajky trvá zkušeným dráteníkům půl hodiny. Začátečník může s drátkem a křehkou skořápkou bojovat i několik hodin a nakonec mu skořápka stejně praskne. „Lidé si na odrátování vajíčka často netroufají,“ vysvětluje drátenice Hana Řepková a hned nabízí řešení, jak se s technikou drátování nejlépe seznámit. Začátečníci si mohou z drátu vyrobit dvojrozměrná vajíčka. Ozdobit je potom zvládne i malé dítě. Na výrobu spirály využijete vařečku.
Dobrovická muzea na Velký pátek 19. dubna připravují komentované prohlídky drátenické výstavy. V malé dílně si pak můžete vyrobit z drátu beránka, jednoduché drátěné vajíčko nebo další velikonoční symboly.
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
