Dřevní

V moderním deníku se tedy objevilo slovo, které Slovník spisovného jazyka českého označuje za "knižní a poněkud zastaralé". Řekneme si dnes, jak slovo dřevní ve významu dávný vzniklo, a jestli má něco společného se dřevem. Tentokrát na to půjdu od konce. Jistě to není tak, že by slovo dřevní souviselo se slovem dřevo bezprostředně. Například tak, že kdysi dávno, ještě před dobami železnou, bronzovou a kamennou, existovala jakási doba dřevěná a přídavné jméno dřevní ve významu dávný se vztahuje, třeba také obrazně, k této dávné době. Je nepochybné, v tom se všichni badatelé shodují, že slovo dřevní pochází od výrazu dříve, takže patří do stejného příbuzenstva se slovy dřívější a nejdříve. V praslovanštině existovalo slovo drevje, z něhož v moderních slovanských jazycích vznikla slova, která mají více méně stejný význam jako naše dříve, dřívější a dřevní ve významu dávný. Když říkám víceméně, mám na mysli slovinskou výjimkou, s níž se vědci nevědí rady, drevi tam znamená dnes večer, je to tedy označení něčeho, co teprve přijde. Jak vzniklo praslovanské drevje, odborníci nevědí, přemýšlejí o několika možnostech. Podle jednoho výkladu by všechna zmíněná slova mohla pocházet od indoevropského dreu-, který měl význam běžet. To, co se stalo dříve, co je dřívější, neboli dřevní, už dávno uběhlo.

Michal Novotný

Podle druhé teorie by přece jen vzdáleně mohlo jít o dřevo. Existoval ještě jeden indoevropský kořen dreu-, a ten měl význam dřevo, strom. Jak eventuálně mohla z kořene ve významu strom vzniknout slova označující něco dávného, vysvětluje Jiří Rejzek ve svém slovníku takto: dřevo, z toho silný, pevný, z toho starý a z toho konečně dávný. K čemuž musím dodat, že původní význam našeho starý byl dospělý, moudrý, silný, pevný.

Náměty, dotazy a připomínky mi můžete posílat na e-mailovou adresu michal.novotny@rozhlas.cz