Dům spisovatele Adolfa Heyduka v jihočeském Písku je místem, kde se zastavil čas

20. září 2018
Česko – země neznámá

S tvorbou básníka Adolfa Heyduka se asi většina z nás letmo seznámila ve školních lavicích. Ovšem všichni známe alespoň pár jeho veršů z filmu Škola základ života. V jihočeském Písku se s Adolfem Heydukem můžete seznámit podstatně lépe. V Tyršově ulici totiž stojí literátův dům a v něm je byt, který zůstal téměř ve stejném stavu, jako byl na sklonku umělcova života.

Knihovnu s několika tisíci svazků, z nichž mnohé jsou podepsány samotnými autory, jako je Jaroslav Vrchlický, Julius Zeyer, Jan Neruda nebo Eliška Krásnohorská. Kachlová kamna, japonský hedvábný paravan, židli, která se dá rozložit na štafle nebo malovanou záchodovou mísu. To všechno najdete v secesně zařízeném bytě po básníkovi Adolfu Heydukovi. Vdova Emilie Heyduková totiž ve třicátých letech věnovala dům, ve kterém bydleli, městu Písku. Díky tomu přežila domácnost v téměř nezměněném stavu do dnešních dnů a přibližuje tak nejenom literátův odkaz, ale i způsob, jak se kdysi bydlelo.

Dům postavený v roce 1900 podle návrhu architekta Jana Kouly v novorenesančním stylu je dodnes na fasádě ozdobený sgrafity se symboly básnictví, pegasem a labutí. Když v červnu 1920 oslavoval Heyduk své osmdesáté páté narozeniny, navštívil ho v něm prezident T. G. Masaryk. A salonem u Heyduků prošla vůbec celá řada hlavně kulturních osobností té doby, včetně umělců o generaci mladších.

Adolf Heyduk zemřel v roce 1923 a dvanáct let poté se jeho domácnost otevřela pro veřejnost jako muzeum. V padesátých letech se sice uvažovalo, že by se památník zrušil a přeměnil na byty, nakonec ale po zásahu tehdejšího ministra kultury Zdeňka Nejedlého z plánu sešlo.

V současnosti je Heydukův dům ve správě Prácheňského muzea v Písku a od března do prosince bývá otevřen pro veřejnost. Adresa zní Tyršova ulice 438, nedaleko se nachází i dvoje placená parkoviště. Z centrálního Velkého náměstí to je k domu necelých deset minut chůze.

autor: Filip Černý
Spustit audio