Dýně při dobrém uskladnění vydrží klidně rok či dva

Dýně v Botanické zahradě Hlavního města Prahy
Dýně v Botanické zahradě Hlavního města Prahy

Tykev obecná, nazývaná také dýně obecná, pochází ze Střední Ameriky. Pěstovala se určitě už 5 tisíc let před naším letopočtem, z té doby se zachovala semena. Patří tedy mezi nejstarší kulturní plodiny. Kvete žlutě, a protože plody mají mnoho tvarů a barev, člení se na několik variet.

Dýně jsou náročné na živiny, ale jejich pěstování není složité. Obecně platí toto: plazivé dýně či tykve necháváme růst volně. Pokud ale chceme mít obrovské kousky, ponecháme na rostlině jen 2 až 4 plody a vydatně hnojíme, zaléváme. Jinak se na výhonech průběžně, po opylení, tvoří další plody, které postupně dozrávají. Dýně jsou náročné na vodu i na živiny. Vytvářejí dva druhy květů. Samčí a samičí. Pokud dojde k horšímu opylení, narůstají do nepravidelného tvaru.

Pokud u plodů zahnívají špičky, které jsou pod obaly květů, obyčejně trpí rostliny fyziologickým nedostatkem vápníku. To se řeší zalitím rostliny (na listy i plody) 0,5 % roztokem ledku vápenatého. Zalévá se večer, když už slunce zapadá. Tahle koncentrace rostlině neublíží, určité riziko popálení je tehdy, když fouká suchý a teplý vítr. A kdy zaštipovat? Jedině tehdy, když už máme na rostlinách dost plodů ke své spokojenosti.

Dýně sklízíme průběžně, podle naší potřeby. Zralé jsou tehdy, kdy stopka zaschne. Tu, pokud chceme dýně skladovat, neodlamujeme, odstřihneme ji přibližně 5-10 cm od plodu. Pokud ji ulomíme, snadno od té „jizvy“ chytá houbové choroby. Někteří pěstitelé dokonce namáčejí konec stopky do parafinu, do vosku, aby dýně tolik nevysychala, nebyla branou pro houbovky. Dýni pak se zbytkem stopky uložíme.

Na podzim, před prvními mrazíky, sklidíme všechny plody. Nestihneme-li to, namrzlé plody začnou zahnívat, musí se zpracovat co nejrychleji. Před namrznutím pomůže nakrytí netkanou textilií, u velkých plodů třeba dekou. Když už rostlině odejdou listy, nemá cenu plody mít na poli (na zahradě). Odstříháme je se stopkou a opatrně, abychom slupku nepoškodili, je přesuneme někam, kde je okolo 15 °C a suchý vzduch. Plody vydrží uskladněné dost dlouho. Odrůdy s pevnou (tvrdou) slupkou až do jara, nebo až do nové sklizně. Nejdříve spotřebováváme odrůdy s měkčí slupkou.