Emire Khidayer - diplomatka a spisovatelka
30. leden 2012
Tandem
Diplomatka a spisovatelka Emire Khidayer byla v talk show Tandem u Jana Rosáka. Dozvěděli jste se například, z jaké země pochází její tatínek a zda ještě působí v diplomatických službách.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Dobrý den, milí posluchači, Tandem je tady, ze studia vás tedy zdraví Jan Rosák. Dnes mám tu čest přivítat v Tandemu velmi úspěšnou slovenskou diplomatku, která měla v Káhiře na starosti politickou agendu a bilaterální styky s Egyptem, ale taky se Súdánem a Jemenem a taky multilaterální styky a Ligou arabských států. V arabském prostředí se prostě stala ikonou a takových žen je tam opravdu málo. Vítám diplomatku a spisovatelku Emire Khidayer. Dobrý den.
Emire KHIDAYER, diplomatka, spisovatelka
--------------------
Dobrý den. Děkuji za pozvání.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Doufám, že jsem správně řekl vaše jméno.
Emire KHIDAYER, diplomatka, spisovatelka
--------------------
Ano, výborně, souhlasím. Je to dobré, ano.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To je první předpoklad, abychom si rozuměli.
Emire KHIDAYER, diplomatka, spisovatelka
--------------------
Tak pojďme na to.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Než se spolu ponoříme ovšem do arabského světa, tak do režie poprosím o písničku. Ovšem samozřejmě stylovou.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tak já se vždycky snažím věcem porozumět, pokud je to jenom možné a myslím, že naši posluchači taky. Takže, poprosím hned mého dnešního hosta, diplomatku, spisovatelku Emire Khidayer, aby mi vysvětlila, kdo to zpíval a o čem.
Emire KHIDAYER, diplomatka, spisovatelka
--------------------
Byl to Amr Dyab, egyptský zpěvák, velmi známý, všechny Egypťanky ho zbožňují. A zpíval o čem jiném než o lásce. Zpíval nári, nári, tedy oheň, oheň ve svém srdci. To byl ten oheň, který zachvátil i některé slovenské ženy, některé i české ženy. Mám na mysli oheň srdce arabského muže.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Jo, takhle. Takový Gott to byl, egyptský Gott.
Emire KHIDAYER, diplomatka, spisovatelka
--------------------
Dá se říci, že ano.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ano, výborně. Tak vrátíme se kupodivu nikoliv do světa arabského, i když jméno mého dnešního hosta by tomu napovídalo. Ale vrátíme se na Slovensko. Vy jste na Slovensku narodila.
Emire KHIDAYER, diplomatka, spisovatelka
--------------------
Ano, narodila jsem se na Slovensku, v Piešťanech to bylo. Ale hned chci říci, že Piešťany evokují vždycky nějaký vztah Arabů a Slovenek, ale nebyl to žádný takovýto nějaký vztah, ze kterého jsem já vzešla. Já jsem vznikla tak, že právě moje matka studovala v Praze, takže Praha mi je velmi blízká z tohoto důvodu, kde se seznámila se svým spolužákem, iráckým studentem, který byl mým otcem.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Čili, otec se jmenuje Khidayer.
Emire KHIDAYER, diplomatka, spisovatelka
--------------------
Ano, můj otec se jmenuje Sáhib Khidayer nebo Khudayer, vlastně se tak jmenoval, protože už zemřel. No a tato studentská láska vznikla právě v Praze a jejím výsledkem jsem já.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
A jak to, že jste nezůstali v Praze, že jste se přestěhovali na Slovensko zase?
Emire KHIDAYER, diplomatka, spisovatelka
--------------------
Kvůli tomu, že můj otec nakonec začal studovat ekonomii a přesunul se do Bratislavy, aby byl blíž k mojí matce. Takže, toto byl takový zpočátku ústupek, který udělal a nakonec zůstali jsme na Slovensku. Ale v konečném důsledku můj otec odešel do Iráku.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ale klidně se mohlo stát, že mohl zůstat taky v Praze, vy jste klidně teď mohla mluvit česky.
Emire KHIDAYER, diplomatka, spisovatelka
--------------------
Klidně.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ale to už je řízení osudu. V podstatě vaše slovenština je krásná. A vy jste potom na Slovensku udělala docela hezkou a velice zajímavou kariéru. Ale pojďme pěkně popořádku. Co jste chtěla dělat jako malá holčička?
Emire KHIDAYER, diplomatka, spisovatelka
--------------------
Jako malá holčička? První věc, co jsem chtěla dělat, bylo povolání letušky. Už odmalička mě lákaly dálavy, jiné světy. A pak, když jsem se už dopracovala do nějakého stádia, tak jsem zjistila, že mě baví vícero věcí, a tedy to rozhodování začínalo, že kam se poděju a právě nastal přelomový rok 89 a já jsem si uvědomila, že já chci mít něco společného s arabským světem. A nejlepší by bylo, abych mu porozuměla. A to porozumění jsem vlastně mohla realizovat vlastně jen přes jednu cestu, a to tak, že se arabsky naučím. Pokud se ptáte nebo vznikne myšlenka, že proč já nejsem bilingvální, to znamená teda, že já jsem nevyrůstala v rodině s matkou a otcem, protože mí rodiče se rozvedli velmi brzy a já jsem žila celou dobu jen s matkou. Můj otec, žen žil v Iráku, ten si tam potom založil další rodinu.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Čili, vy jste se arabsky nenaučila od dětství?
Emire KHIDAYER, diplomatka, spisovatelka
--------------------
Ne, ne, určitě ne. Já jsem si řekla, že se naučím arabsky jinak a naučila jsem se arabsky na univerzitě v Bratislavě. A představte si, že po 15 letech právě tehdy, když jsem chtěla jít studovat arabštinu, právě tehdy otevřeli odbor arabština a já jsem byla celá šťastná, že něco takové otevírají, tak jsem se samozřejmě rychle na to přihlásila, ale byl tam ještě dokonce jeden problém, že za nějakých pár měsíců mi oznámili koncem ledna, že otevírají arabštinu s angličtinou. Jenže já jsem byla němčinář a já jsem byla celá hotová z toho, že neumím anglicky a přijímačky budou v angličtině. Tak jsem se nakonec musela za 4 měsíce naučit čtyřleté gymnaziální učivo z angličtiny. No a přijali mě na školu, takže to bylo úplně úžasné.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Emire Khidayer, můj dnešní host, diplomatka, ale taky spisovatelka má na svém kontě už vlastně 3 knihy. Já je řeknu teď, přestože si o nich ještě nebudeme konkrétně povídat, jejich tituly aspoň: Příběhy ze Sumhuramu, Život po arabsku a Arabský svět.
Emire KHIDAYER, diplomatka, spisovatelka
--------------------
Jiná planeta.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Arabský svět - jiná planeta, ano. Čili, tyhle ty knížky jsou pochopitelně jako trošičku takové návodné nebo vysvětlující pro neinformovaného člověka rozdílů mezi arabským a evropským světem, dá se říct, velice zjednodušeně. Já se teď chci odrazit od těch knížek v tom smyslu, že se vás chci zeptat, jestli ty revoluce, které proběhly v arabském světě a probíhají vlastně, jestli změnily takové to tradiční postavení arabské ženy? Cítíte to trošku?
Emire KHIDAYER, diplomatka, spisovatelka
--------------------
Ano, určitě je tam změna, je tam citelná změna. Jedna věc, co je úplně do očí bijící, je ta, že doteď se v arabské společnosti nepoužíval přívlastek přítelkyně, moje přítelkyně. Mám na mysli milenku, ano. Doteď se říkalo jen moje manželka, moje žena. A od arabských revolucí, tedy hlavně od egyptské revoluce od ledna minulého roku, tak tento termín se dostal všude, dostal se do médií, dostal se do společnosti. Tj. už normálně na veřejnosti hovoří mladíci, že toto je moje přítelkyně. Takže, už tady začíná opravdu i změna ve statusu ženy.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, ale já třeba jsem, protože mám zkušenost z rodiny, mám v rodině Tunisana a když jsem byl v Tunisu, tak jsem byl velice překvapen, protože jsem před tím měl zkušenost z jiných arabských zemí, jaksi zkušenost turisty samozřejmě, z Egypta třeba nebo z Libanonu, že v tom Tunisku je ten vztah jaksi k ženám velice liberální, ženy jsou tam mnohem svobodnější. Čili, já si myslím, že existuje asi rozdíl arabská země a arabská země, že. Třeba rozdíl mezi Tunisem a Jemenem třeba bude velikánský.
Emire KHIDAYER, diplomatka, spisovatelka
--------------------
No, tak to je úplně propastný rozdíl.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Já jsem zvolil záměrně takové extrémy.
Emire KHIDAYER, diplomatka, spisovatelka
--------------------
Ano, v tom máte určitě pravdu. A právě i tyto věci já zmiňuji ve své knize, kde rozděluji různé země nebo využívám příklady z různých arabských zemí, abych tam zmínila, že tady je to v této zemi takto a zároveň v této rodiny je to jistým způsobem, protože někdy můžete mít i konzervativní zemi, za kterou se například považuje Kuvajt, ale přitom ta rodina je poměrně liberální, tj. ta žena může chodit na kajaky, například může sportovat, může sportovat bez šátku, chodí v šortkách, dokonce se koupe i na veřejnosti v bikinách a vůbec není žádný problém. Ale když bysme se vrátili zpět tedy k tomu Tunisku, Tunisko dá se říct, že spolu s Libanonem je nejliberálnější arabská země a dnes po volbách tuniských, které proběhly minulý rok na podzim, nastává tam trošku taková změna. Jsou tam obavy společnosti, hlavně ze strany žen, protože ženy se tam už 40 let těšily svobodě, kterou tam přivezl Habíb Burgiba, legendární tuniský prezident, kterého si dodnes váží, který visí v každém obchodu, který visí v každém obchodu a lidé se k němu opravdu utíkají jako k symbolu svobody a demokratických hodnot, tedy myslím arabských demokratických hodnot, protože pokud porovnáme evropské demokratické hodnoty, nemůžeme tam dát rovná se, je to relativní. Takže, tady v Tunisku se ženy začínají obávat toho, že po změně režimu a po nové vládě, kde zvítězili umírnění islamisté, že může dojít k nějakým změnám v tom smyslu, že by se měly začít zahalovat, nosit šátky. Toto jsou věci, které polovina tuniských žen už dávno nedělá a nepotřebuje.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Hostem dnešního Tandemu je diplomatka a spisovatelka Emire Khidayer, která se narodila na Slovensku, vyrostla na Slovensku, ale v současné době působí v podstatě jaksi. Působíte pořád v diplomatických službách?
Emire KHIDAYER, diplomatka, spisovatelka
--------------------
Ne, už nepůsobím, už jsem na volné noze, věnuji se prolínání a přemosťování, dá se říci, že středoevropské kultury a arabské kultury.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ale na diplomatických misích jste byla převážně asi tedy v arabském světě.
Emire KHIDAYER, diplomatka, spisovatelka
--------------------
Ano, ano, jen v arabském světě.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Kde?
Emire KHIDAYER, diplomatka, spisovatelka
--------------------
Byla jsem v Egyptě, tam jsem byla 3 roky, pak jsem byla v Kuvajtě, to bylo cirka 2 roku, pokud sečtu všechny ty pobyty. A potom jsem byla ještě v Iráku a to byly speciální cesty, které jsem realizovala právě z Kuvajtu.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Řekněte mi, jak se z vás vlastně stala diplomatka? Protože jste vlastně studovala arabštinu s tou angličtinou, řekla jste, jak jste tak rychle musela vstřebat ty základy angličtiny.
Emire KHIDAYER, diplomatka, spisovatelka
--------------------
Ano, přeorientovat se. Já jsem si uvědomila, že ještě v dané době se mi nenaskýtalo až tak moc příležitostí, abych sladila i své sny i svůj rodinný život, který jsem plánovala, a tak mi z toho nějak vyplynulo, že práce na ministerstvu zahraničních věcí a práce diplomatky a je jednak taková práce, které by mě skutečně bavila, protože komunikace s lidmi bylo to prvořadé, co jsem vždy měla ráda a ráda jsem si vysvětlovala některé věci a snažila jsem se je tak nějak uhladit do nějakého závěru, aby ten výsledek byl nějaký konkrétní a hmatatelný, aby z něho něco vzniklo. Takže, takto vzniklo rozhodnutí, že půjdu na ministerstvo zahraničních věcí. Šla jsem klasickou cestou, tedy přes interview a potom mě přijali a po jisté době působení na ministerstvu jsem byla vyslána i do Egypta.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Já si myslím, že to bylo docela logické, protože řekl bych, přemíra diplomatek, které ovládaly arabštinu, tam asi nebyla, viďte.
Emire KHIDAYER, diplomatka, spisovatelka
--------------------
No, tak nebyla tam žádná přemíra, byla jsem tam vlastně jenom já jediná. Takže, dá se říct, že jsem byla první diplomatka slovenská se zaměřením, se specializací na země Blízkého východu.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
A teď mi řekněte to, co mě zajímá opravdu hrozně moc. Jak vás v těch arabských zemích přijali, jak vás akceptovali vaši diplomatičtí partneři?
Emire KHIDAYER, diplomatka, spisovatelka
--------------------
Ty pocity byly zajímavé, protože představte si, že z evropských nebo jiných nearabských zemí vysílají do arabských zemí převážně muže diplomaty. A tito muži, oni jsou prostě tam v zástupu, když je nějaká akce, například recepce nebo různé jiné formální příležitosti, tak vy tam vidíte samé muže v tmavém obleku většinou. A teď představte si, že tam vidíte tam nějakou ženu a vždycky ta žena tam zazáří. Takže, toto zmiňuji proto, protože ta žena tam zazáří ať už svojí osobností, charizmatičností nebo vlastně i jen svojí existencí, teď hovořím obecně. No a ti muži i ta země místní si jí musí všimnout, protože je to úplně evidentní, protože v arabském světě se velmi rozlišují vztahy mezi mužem a ženou, hovoříme o vztazích mezi muži a ženami, když se bavíme o oblečení, když se bavíme o vztazích v rodině, když se bavíme o kouření, když se bavíme o gestech, dotycích. Takže, je to celá škála společenských témat, kdy musíme rozlišovat, jestli je to muž nebo žena. Takže, je úplně logické, že právě ti všichni muži si všimnou té ženy diplomatky. Tedy co z toho vyplývá? To, že oni vidí, že je tam, řekněme, sama, i když je vdaná, je tam s mužem, ale prostě, že je žena v arabském světě. A muži arabští mají povinnost, kterou jim ukládá jejich náboženství nebo tedy převážné náboženství, které je v arabském světě, tedy islám, že se musí o ženu postarat. Takže, oni jí vycházejí vstříc úplně všude, kde se dá.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Čili, necítila jste žádnou diskriminaci.
Emire KHIDAYER, diplomatka, spisovatelka
--------------------
Ne, v žádném případě jsem necítila žádnou diskriminaci. Samozřejmě musím říct, že postavení diplomatky je jiné než postavení obchodnice, jiné než postavení nějaké delegátky v cestovní kanceláři nebo postavení samotné turistky. Takže, tady musíme rozlišovat ty společenské statusy té ženy. A když je žena diplomatka, tak opravdu má skutečně dobré postavení v arabském.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Z titulu své funkce.
Emire KHIDAYER, diplomatka, spisovatelka
--------------------
Ano, z titulu své funkce, určitě.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Byl jsem hodně zvědav, koho si Emire Khidayer vybere jako klasika českého humoru, protože jste přece jenom Slovenka, navíc máte arabské kořeny. Tak takhle zvláštní směs mně nenapovídala vůbec, koho byste si vybrala. Takže, kdo to nakonec bude?
Emire KHIDAYER, diplomatka, spisovatelka
--------------------
Já jsem se rozhodla, já jsem nad tím uvažovala, že si vyberu Jana Wericha. Vždycky hlavně přes svátky, přes Vánoce, které já zbožňuji, tak jdou různé filmy a pohádky a Janem Werichem a to si jednoduše nenechám ujít. To je česká klasika, při které zůstávám.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, výborně. Tak Jan Werich, který udělá určitě radost nejenom Emire Khidayer, ale i vám, našim posluchačům.
/ Ukázka /
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Emire Khidayer je diplomatkou bývalou, v současné době spisovatelkou. Máte na svém kontě už 3 knížky, jak jsem říkal. Jak šly chronologicky po sobě, která byla první?
Emire KHIDAYER, diplomatka, spisovatelka
--------------------
První, která vyšla, byla Arabský svět, jiná planeta. To je právě ta, která je přeložená do češtiny. Potom následovala kniha Příběhy ze Sumhuramu a naposledy vyšla kniha Život po arabsku.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Co to je Sumhuram? Nevím, neznám.
Emire KHIDAYER, diplomatka, spisovatelka
--------------------
Sumhuram. Tato kniha vznikla jako první, myslím jako ta prvotní myšlenka, protože když jsem působila jako ředitelka jedné IT firmy, tedy informačních technologií, možná to zní trošku bizarně v souvislosti se mnou, ale je to tak, ve Spojených arabských emirátech, konkrétně v Dubaj Internet City, tak jsem se cítila trošku taková ochuzená o arabskou romantiku, kterou jsem zažívala například v Egyptě, v Káhiře, v úrodném půlměsíci, v zemích této části nebo například v Ománu, kam jsem jezdívala na služební cesty. Tak jsem po tom pátrala a já jsem našla jednu takovou knihu v Ománu, právě v sultanátu Omán, kde byly zmiňované některé legendy, byly tam zmiňované některé specifické věci, které jsou spojené pouze s Ománem. A tak mi prostě vznikla myšlenka, přišlo to ke mně. A já jsem napsala na základě těchto ománských legend a některých těch artefaktů knihu Příběhy ze Sumhuramu. A Sumhuramu proto, protože Sumhuram je město nebo přístav, který sloužil jako letní sídlo královny ze Sáby.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ano.
Emire KHIDAYER, diplomatka, spisovatelka
--------------------
Ano, představte si, královna ze Sáby žila v Jemenu v Máribu, v Arabii Felix, ve Šťastné Arábii, no a na léto jezdívala právě do Chorrúri, to je místo, které se dnes jmenuje v Ománu a právě tam byl ten přístav Sumhuram.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To jsou více méně jaksi legendy, pohádky.
Emire KHIDAYER, diplomatka, spisovatelka
--------------------
Ano, ano, dá se říct, takové mystické příběhy.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ty ostatní dvě knížky jsou ovšem jaksi už od pohádek hodně daleko.
Emire KHIDAYER, diplomatka, spisovatelka
--------------------
Ano, to je čistá realita.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Protože některé situace, rozdíly, stavy arabské společnosti, které tam popisujete, jaksi mají k pohádce hodně daleko a budou pro čtenáře naše, české, slovenské asi, jestliže je neznají, hodně velikým překvapením. Tak třeba vezmeme knížku Arabský svět, jiná planeta. Myslím si, že je velice zvláštní, jak tam popisujete třeba samozřejmě život žen hlavně.
Emire KHIDAYER, diplomatka, spisovatelka
--------------------
Určitě ano. Já jsem tam vybrala některé příběhy, které mě velmi zaujaly nebo tedy na mě působily až šokujícně. A právě i ty chodníky, které jsou určené pro muže a pro ženy, ale neřeknu vám kde. A pokud jde o toho gynekologa, já jsem tam uvedla svoje zkušenosti, které mám od jedné gynekoložky, slovenské gynekoložky, která se provdala za Jemence. Já jsem nazvala tyto příběhy Jemenské příběhy. Nechci říct, že gynekologem v arabském světě může být pouze žena, protože jsou některé oblasti, kde může být i muž, například v Palestině, Libanonu a tak dále, ale právě v tom Jemenu je to jednoduše takto. Jsou tam víceré příběhy, které mi ona vyprávěla, které jsou takové bizarní, kde bysme si řekli, že země, která je tak upnutá pro své náboženství, pro islám, že ho musí respektovat, jenže jsou tam právě ty skuliny a ty skuliny hovoří o životě, o reálném životě, že ten si musí najít nějakou cestu. A právě tady zmiňuji takové ty bizarní případy, kde normálně, i teď mi naskakuje husí kůže z toho, co mi vyprávěla tato slovenská gynekoložka.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Aby nebylo mýlky, tak vy v těch knížkách píšete také o tom nebo zmiňujete také případy, kdy je arabský svět zase o něco dál než my nebo v některých věcech jaksi jsou mnohem kladnější než u nás. Třeba to, jak pečují o svou čistotu jaksi Arabové úzkostlivě a podobně. Takže, já si myslím, že nelze zdaleka vůbec ty knížky brát nebo vůbec jaksi arabský svět brát jednostranně a pod určitým prostě omezeným zorným úhlem. To určitě ne.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Jestliže se teď chci zeptat spisovatelky Emire Khidayer na její ne příliš úplně šťastné životní chvíle, tak mám takový pocit, že se asi vrátíme do vašich školních let, protože co si budem povídat, když někdo jakýmkoliv způsobem vybočuje z řady, tak to v těch raných školních letech nemá určitě jednoduché, protože prostě se na něj děti soustřeďují a takovým zvláštním, krutým způsobem mu to dávají někdy najevo. Je to tak? Máte tuhle zkušenost?
Emire KHIDAYER, diplomatka, spisovatelka
--------------------
Ano, ano, určitě. Když člověk vybočuje z řady, tak potom u těch ostatních budí spíš podezřívavost, co v něm je. No a to se mi stalo hlavně, když jsem byla ještě na základní škole, ale dokonce ještě před tím v mateřské školce, že nejen ředitelka mateřské školky mě dávala spát rovnou za dveře, kde byl průvan a tak dále, dokonce i takto. To jsem se dozvěděla až dodatečně.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Prosím? Ona přímo usilovala o vaše zdraví.
Emire KHIDAYER, diplomatka, spisovatelka
--------------------
No, tak vidíte. A právě proto mám takové fantastické zdraví teď, ano.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Jste zocelená teď.
Emire KHIDAYER, diplomatka, spisovatelka
--------------------
Ano, úplně. Ale i na základní škole je jasné, že někteří mí spolužáci mi dávali pocítit, že jsem jiná, nadávali mi do Arabek a tak dále.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
A vy jste přitom neuměla arabsky.
Emire KHIDAYER, diplomatka, spisovatelka
--------------------
Já jsem neuměla, vůbec ne. Kromě toho jsem byla poloviční Arabka, ale to se těžko vysvětluje, ale to je jedno. Jednoduše nakonec přiznám se, že jsem to spolužákům po 25 letech na srazu tohle všechno řekla. Oni zůstali zaskočení mnozí, ale uvědomili si to a někteří mi přišli říct něco v tom smyslu, že se omlouvají. Takže, padlo to na úrodnou půdu.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, já si myslím, že tenhle ten prvek toho zvláštní, já nevím, diskriminace nebo takové i krutosti svým způsobem se pro mě naprosto nepochopitelně znovu objevil, když jste studovala na univerzitě, studovala v arabském světě na Univerzitě Ajn Šams. Vy jste někde uvedla, že ti arabští učitelé, kteří vás učili, že byli jako pedagogové dost zlí.
Emire KHIDAYER, diplomatka, spisovatelka
--------------------
Já jsem uvedla, že byli jako pedagogové dost zlí, ale v tom smyslu pedagogickém.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Jo takhle, já myslel, že na vás byli zlí.
Emire KHIDAYER, diplomatka, spisovatelka
--------------------
Ne, ne, na mě určitě byli, právě že byli jako med, normálně si nás tam hýčkali. Ale to jsem uvedla právě v Životě po arabsky, že když učí Arab arabštinu, tak teda se jiný člověk jako orientalista tu arabštinu pořádně nenaučí. Musí být opravdu výjimky v arabském světě. Řekněme si, proč je ten rozdíl. Ten rozdíl je v tom, že my, když se něco učíme, tak my používáme syntézu, analýzu, my se učíme na základě nějakých zákonitostí. Kdežto Arabové začínají v některých případech už v mateřských školkách nebo tedy koránových školách, které nazývají kutábis s memorizováním koránu, tj. tento jejich princip přechází i do učení samotného. Arabové se učí mnohé věci nazpaměť, oni se to jednoduše nadrilují. A oni nehledají souvislosti mezi tím, že když časujeme nějaké slovo nebo nějaké slovo má stejný základ jako jiné slovo, které je podstatné, přídavné jméno, příslovce a tak dále, že my tam máme vlastně v arabštině, máme tam spoluhlásky stejné, my si jen měníme prefixy, sufixy, infixy a vzniká nám nové slovo, které my jako orientalisti umíme dešifrovat. My, i když to slovíčko neznáme konkrétní, tak víme, o co jde, jaký má význam. Jenže Arabové toto nedělají. A právě proto jsem zmiňovala tento styl vyučování, že když se chce někdo naučit opravdu arabsky, tak já vím, že těch pár výjimek existuje v arabském světě, ale tedy skutečně doporučuji, aby ho učil orientalista.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tak já už jsem se bál, že když jste chodila na základní školu, takže vás jaksi osočovali, že jste Arabka a potom jsem si myslel, že na té vysoké škole zase z toho druhého důvodu, že jste vlastně Evropanka. Tak to jsem rád, že k tomu nedošlo. Doufám, že jste si taky, vážení a milí posluchači zafixovali ty sufixy, premixy a.
Emire KHIDAYER, diplomatka, spisovatelka
--------------------
A infixy. Dobře.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To by bylo dobře.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Hostem dnešního Tandemu je spisovatelka, velice půvabná a sympatická žena Emire Khidayer, která má za sebou také diplomatickou kariéru. Já bych vás teď poprosil o to, jestli byste se pokusila, já vím, že to je velice těžké, ale alespoň pokusila tak zateoretizovat, jestli je vůbec možné jaksi uvažovat o tom, že by se arabský svět s tím evropským nějak lépe sblížil. Rozumíte, o co se mi jedná? Že tady existují určité jaksi takové rozdíly, které jsou zdánlivě nepřekonatelné a vy máte blízko k oběma pólům.
Emire KHIDAYER, diplomatka, spisovatelka
--------------------
Je i taková teorie, myslím spíš matematicko-fyzickální, jestli se spojí dvě přímky někde ve vesmíru. A hovoří se o tom, že oni se někdy někde spojí. Ale jako v tom běžném světě nemůžeme čekat, že se nějak spojí. Já bych chtěla říct to, že arabská kultura má nějaký svůj vývoj, evropská kultura má nějaký svůj vývoj. Každá má jiné náboženství a právě to náboženství musím říct, že to je ta síla, která hýbe tou společností nebo myslím si, že to je ten základ. A v případě, musíme rozlišovat, že tedy v případě arabské společnosti je to skutečně ta hybná síla to náboženství, kdežto už vidíme, že v Evropě, my už upouštíme od náboženství a my začínáme hledat jiné morální hodnoty, začínáme je hledat především v sobě a to je právě to úžasné. No a jestli může dojít někde ke splynutí těchto dvou náboženství. Myslím si, že v dané době určitě. Ještě si myslím, že musíme překonat X generací, abychom se k sobě nějak přiblížili. To zas nevylučuje to, že my se dokážeme chápat, respektovat, dokážeme přijmout to, že nějaká jiná kultura vedle nás koexistuje, vlastně je to kultura, která je poměrně za dveřmi, dá se říct, už za Středozemním mořem začíná. No a pokud jde o to nějaké prolínání, tak já si myslím, že tehdy, pokud se lidé zbaví náboženství jako takového, tak až tehdy, když pocítí, že především ten člověk je pro mě důležitý jako člověk se svými hodnotami a nebudu se ho ptát jako teď, když přijedete do Egypta, tak oni se vás ani nezeptají, jak se jmenuješ, odkud jsi, ale první otázka je, co jsi, jakého náboženství jsi, jestli jsi muslim nebo křesťan a tak dále a podle tohoto už zařazují daného člověka. Když něco takového se vymaže, ale to potřebujeme i na úrovni genetiky v těch buňkách, potřebujeme vymazat něco takového a to teda myslím si, že ještě na této planetě dost dlouho potrvá, tak až tehdy se dokážeme přiblížit jako člověk k člověku.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Každé dogma jinými slovy je špatné. No, mimochodem která arabská země, vy jste původem vlastně tak napůl Iráčanka, která arabská země je vám vůbec nejblíž třeba, vašemu srdci?
Emire KHIDAYER, diplomatka, spisovatelka
--------------------
Ano, ano, mému srdci, velmi mě to táhne do Ománu. Kvůli tomu, že tam jsou ti Arabové, oni jsou takoví zvláštní, jako kdyby to ani nebyli Arabové, protože ta země je na cípu, kde se prolínají Afričané, Indové, Peršané a tak dále, je taková kosmopolitní. No a tito lidé, ti Ománci, oni jsou velmi takoví příjemní, shovívaví.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tolerantní?
Emire KHIDAYER, diplomatka, spisovatelka
--------------------
Tolerantní, dá se říci, ale do té míry, že musíte respektovat ta pravidla, které tam to náboženství přineslo. Ale člověk se tam cítí velmi příjemně, tj. když jedete například to Tuniska, Maroka nebo Egypta, tam cítíte ten nátlak, když jste tam jako turista, že na vás naléhají, aby si koupili a tak dále, zase v Kuvajtu a v emirátech se na vás dívají jako pomalu na gastarbeitra, který tam přišel pracovat proto, abyste vyráběli pro bohatý Kuvajt nebo bohaté emiráty, i když vás teda náležitě finančně ocení. Ale někdy, hlavně v těch emirátech je tam trošku taková povýšeneckost, je to tam cítit a v Ománu nic takového necítíte. Takže, skutečně doporučuji jet do Ománu, podívat se tam, užít si krásy této země.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tak končíme takhle hezky pozitivně a takovým hezkým tipem na dovolenou. Emire Khidayer byla hostem dnešního Tandemu, diplomatka a v současné době spisovatelka. Moc vám děkuju, ať přibývají vaše knížky a ať tím přispíváte taky k tomu, o čem jsme si tady, doufám, docela tak jaksi nenápadně, ale příjemně popovídali, o tom sblížení těch dvou světů. Díky a na shledanou.
Emire KHIDAYER, diplomatka, spisovatelka
--------------------
Velmi děkuji. Na shledanou.
Spustit audio
--------------------
Dobrý den, milí posluchači, Tandem je tady, ze studia vás tedy zdraví Jan Rosák. Dnes mám tu čest přivítat v Tandemu velmi úspěšnou slovenskou diplomatku, která měla v Káhiře na starosti politickou agendu a bilaterální styky s Egyptem, ale taky se Súdánem a Jemenem a taky multilaterální styky a Ligou arabských států. V arabském prostředí se prostě stala ikonou a takových žen je tam opravdu málo. Vítám diplomatku a spisovatelku Emire Khidayer. Dobrý den.
Emire KHIDAYER, diplomatka, spisovatelka
--------------------
Dobrý den. Děkuji za pozvání.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Doufám, že jsem správně řekl vaše jméno.
Emire KHIDAYER, diplomatka, spisovatelka
--------------------
Ano, výborně, souhlasím. Je to dobré, ano.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To je první předpoklad, abychom si rozuměli.
Emire KHIDAYER, diplomatka, spisovatelka
--------------------
Tak pojďme na to.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Než se spolu ponoříme ovšem do arabského světa, tak do režie poprosím o písničku. Ovšem samozřejmě stylovou.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tak já se vždycky snažím věcem porozumět, pokud je to jenom možné a myslím, že naši posluchači taky. Takže, poprosím hned mého dnešního hosta, diplomatku, spisovatelku Emire Khidayer, aby mi vysvětlila, kdo to zpíval a o čem.
Emire KHIDAYER, diplomatka, spisovatelka
--------------------
Byl to Amr Dyab, egyptský zpěvák, velmi známý, všechny Egypťanky ho zbožňují. A zpíval o čem jiném než o lásce. Zpíval nári, nári, tedy oheň, oheň ve svém srdci. To byl ten oheň, který zachvátil i některé slovenské ženy, některé i české ženy. Mám na mysli oheň srdce arabského muže.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Jo, takhle. Takový Gott to byl, egyptský Gott.
Emire KHIDAYER, diplomatka, spisovatelka
--------------------
Dá se říci, že ano.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ano, výborně. Tak vrátíme se kupodivu nikoliv do světa arabského, i když jméno mého dnešního hosta by tomu napovídalo. Ale vrátíme se na Slovensko. Vy jste na Slovensku narodila.
Emire KHIDAYER, diplomatka, spisovatelka
--------------------
Ano, narodila jsem se na Slovensku, v Piešťanech to bylo. Ale hned chci říci, že Piešťany evokují vždycky nějaký vztah Arabů a Slovenek, ale nebyl to žádný takovýto nějaký vztah, ze kterého jsem já vzešla. Já jsem vznikla tak, že právě moje matka studovala v Praze, takže Praha mi je velmi blízká z tohoto důvodu, kde se seznámila se svým spolužákem, iráckým studentem, který byl mým otcem.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Čili, otec se jmenuje Khidayer.
Emire KHIDAYER, diplomatka, spisovatelka
--------------------
Ano, můj otec se jmenuje Sáhib Khidayer nebo Khudayer, vlastně se tak jmenoval, protože už zemřel. No a tato studentská láska vznikla právě v Praze a jejím výsledkem jsem já.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
A jak to, že jste nezůstali v Praze, že jste se přestěhovali na Slovensko zase?
Emire KHIDAYER, diplomatka, spisovatelka
--------------------
Kvůli tomu, že můj otec nakonec začal studovat ekonomii a přesunul se do Bratislavy, aby byl blíž k mojí matce. Takže, toto byl takový zpočátku ústupek, který udělal a nakonec zůstali jsme na Slovensku. Ale v konečném důsledku můj otec odešel do Iráku.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ale klidně se mohlo stát, že mohl zůstat taky v Praze, vy jste klidně teď mohla mluvit česky.
Emire KHIDAYER, diplomatka, spisovatelka
--------------------
Klidně.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ale to už je řízení osudu. V podstatě vaše slovenština je krásná. A vy jste potom na Slovensku udělala docela hezkou a velice zajímavou kariéru. Ale pojďme pěkně popořádku. Co jste chtěla dělat jako malá holčička?
Emire KHIDAYER, diplomatka, spisovatelka
--------------------
Jako malá holčička? První věc, co jsem chtěla dělat, bylo povolání letušky. Už odmalička mě lákaly dálavy, jiné světy. A pak, když jsem se už dopracovala do nějakého stádia, tak jsem zjistila, že mě baví vícero věcí, a tedy to rozhodování začínalo, že kam se poděju a právě nastal přelomový rok 89 a já jsem si uvědomila, že já chci mít něco společného s arabským světem. A nejlepší by bylo, abych mu porozuměla. A to porozumění jsem vlastně mohla realizovat vlastně jen přes jednu cestu, a to tak, že se arabsky naučím. Pokud se ptáte nebo vznikne myšlenka, že proč já nejsem bilingvální, to znamená teda, že já jsem nevyrůstala v rodině s matkou a otcem, protože mí rodiče se rozvedli velmi brzy a já jsem žila celou dobu jen s matkou. Můj otec, žen žil v Iráku, ten si tam potom založil další rodinu.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Čili, vy jste se arabsky nenaučila od dětství?
Emire KHIDAYER, diplomatka, spisovatelka
--------------------
Ne, ne, určitě ne. Já jsem si řekla, že se naučím arabsky jinak a naučila jsem se arabsky na univerzitě v Bratislavě. A představte si, že po 15 letech právě tehdy, když jsem chtěla jít studovat arabštinu, právě tehdy otevřeli odbor arabština a já jsem byla celá šťastná, že něco takové otevírají, tak jsem se samozřejmě rychle na to přihlásila, ale byl tam ještě dokonce jeden problém, že za nějakých pár měsíců mi oznámili koncem ledna, že otevírají arabštinu s angličtinou. Jenže já jsem byla němčinář a já jsem byla celá hotová z toho, že neumím anglicky a přijímačky budou v angličtině. Tak jsem se nakonec musela za 4 měsíce naučit čtyřleté gymnaziální učivo z angličtiny. No a přijali mě na školu, takže to bylo úplně úžasné.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Emire Khidayer, můj dnešní host, diplomatka, ale taky spisovatelka má na svém kontě už vlastně 3 knihy. Já je řeknu teď, přestože si o nich ještě nebudeme konkrétně povídat, jejich tituly aspoň: Příběhy ze Sumhuramu, Život po arabsku a Arabský svět.
Emire KHIDAYER, diplomatka, spisovatelka
--------------------
Jiná planeta.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Arabský svět - jiná planeta, ano. Čili, tyhle ty knížky jsou pochopitelně jako trošičku takové návodné nebo vysvětlující pro neinformovaného člověka rozdílů mezi arabským a evropským světem, dá se říct, velice zjednodušeně. Já se teď chci odrazit od těch knížek v tom smyslu, že se vás chci zeptat, jestli ty revoluce, které proběhly v arabském světě a probíhají vlastně, jestli změnily takové to tradiční postavení arabské ženy? Cítíte to trošku?
Emire KHIDAYER, diplomatka, spisovatelka
--------------------
Ano, určitě je tam změna, je tam citelná změna. Jedna věc, co je úplně do očí bijící, je ta, že doteď se v arabské společnosti nepoužíval přívlastek přítelkyně, moje přítelkyně. Mám na mysli milenku, ano. Doteď se říkalo jen moje manželka, moje žena. A od arabských revolucí, tedy hlavně od egyptské revoluce od ledna minulého roku, tak tento termín se dostal všude, dostal se do médií, dostal se do společnosti. Tj. už normálně na veřejnosti hovoří mladíci, že toto je moje přítelkyně. Takže, už tady začíná opravdu i změna ve statusu ženy.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, ale já třeba jsem, protože mám zkušenost z rodiny, mám v rodině Tunisana a když jsem byl v Tunisu, tak jsem byl velice překvapen, protože jsem před tím měl zkušenost z jiných arabských zemí, jaksi zkušenost turisty samozřejmě, z Egypta třeba nebo z Libanonu, že v tom Tunisku je ten vztah jaksi k ženám velice liberální, ženy jsou tam mnohem svobodnější. Čili, já si myslím, že existuje asi rozdíl arabská země a arabská země, že. Třeba rozdíl mezi Tunisem a Jemenem třeba bude velikánský.
Emire KHIDAYER, diplomatka, spisovatelka
--------------------
No, tak to je úplně propastný rozdíl.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Já jsem zvolil záměrně takové extrémy.
Emire KHIDAYER, diplomatka, spisovatelka
--------------------
Ano, v tom máte určitě pravdu. A právě i tyto věci já zmiňuji ve své knize, kde rozděluji různé země nebo využívám příklady z různých arabských zemí, abych tam zmínila, že tady je to v této zemi takto a zároveň v této rodiny je to jistým způsobem, protože někdy můžete mít i konzervativní zemi, za kterou se například považuje Kuvajt, ale přitom ta rodina je poměrně liberální, tj. ta žena může chodit na kajaky, například může sportovat, může sportovat bez šátku, chodí v šortkách, dokonce se koupe i na veřejnosti v bikinách a vůbec není žádný problém. Ale když bysme se vrátili zpět tedy k tomu Tunisku, Tunisko dá se říct, že spolu s Libanonem je nejliberálnější arabská země a dnes po volbách tuniských, které proběhly minulý rok na podzim, nastává tam trošku taková změna. Jsou tam obavy společnosti, hlavně ze strany žen, protože ženy se tam už 40 let těšily svobodě, kterou tam přivezl Habíb Burgiba, legendární tuniský prezident, kterého si dodnes váží, který visí v každém obchodu, který visí v každém obchodu a lidé se k němu opravdu utíkají jako k symbolu svobody a demokratických hodnot, tedy myslím arabských demokratických hodnot, protože pokud porovnáme evropské demokratické hodnoty, nemůžeme tam dát rovná se, je to relativní. Takže, tady v Tunisku se ženy začínají obávat toho, že po změně režimu a po nové vládě, kde zvítězili umírnění islamisté, že může dojít k nějakým změnám v tom smyslu, že by se měly začít zahalovat, nosit šátky. Toto jsou věci, které polovina tuniských žen už dávno nedělá a nepotřebuje.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Hostem dnešního Tandemu je diplomatka a spisovatelka Emire Khidayer, která se narodila na Slovensku, vyrostla na Slovensku, ale v současné době působí v podstatě jaksi. Působíte pořád v diplomatických službách?
Emire KHIDAYER, diplomatka, spisovatelka
--------------------
Ne, už nepůsobím, už jsem na volné noze, věnuji se prolínání a přemosťování, dá se říci, že středoevropské kultury a arabské kultury.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ale na diplomatických misích jste byla převážně asi tedy v arabském světě.
Emire KHIDAYER, diplomatka, spisovatelka
--------------------
Ano, ano, jen v arabském světě.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Kde?
Emire KHIDAYER, diplomatka, spisovatelka
--------------------
Byla jsem v Egyptě, tam jsem byla 3 roky, pak jsem byla v Kuvajtě, to bylo cirka 2 roku, pokud sečtu všechny ty pobyty. A potom jsem byla ještě v Iráku a to byly speciální cesty, které jsem realizovala právě z Kuvajtu.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Řekněte mi, jak se z vás vlastně stala diplomatka? Protože jste vlastně studovala arabštinu s tou angličtinou, řekla jste, jak jste tak rychle musela vstřebat ty základy angličtiny.
Emire KHIDAYER, diplomatka, spisovatelka
--------------------
Ano, přeorientovat se. Já jsem si uvědomila, že ještě v dané době se mi nenaskýtalo až tak moc příležitostí, abych sladila i své sny i svůj rodinný život, který jsem plánovala, a tak mi z toho nějak vyplynulo, že práce na ministerstvu zahraničních věcí a práce diplomatky a je jednak taková práce, které by mě skutečně bavila, protože komunikace s lidmi bylo to prvořadé, co jsem vždy měla ráda a ráda jsem si vysvětlovala některé věci a snažila jsem se je tak nějak uhladit do nějakého závěru, aby ten výsledek byl nějaký konkrétní a hmatatelný, aby z něho něco vzniklo. Takže, takto vzniklo rozhodnutí, že půjdu na ministerstvo zahraničních věcí. Šla jsem klasickou cestou, tedy přes interview a potom mě přijali a po jisté době působení na ministerstvu jsem byla vyslána i do Egypta.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Já si myslím, že to bylo docela logické, protože řekl bych, přemíra diplomatek, které ovládaly arabštinu, tam asi nebyla, viďte.
Emire KHIDAYER, diplomatka, spisovatelka
--------------------
No, tak nebyla tam žádná přemíra, byla jsem tam vlastně jenom já jediná. Takže, dá se říct, že jsem byla první diplomatka slovenská se zaměřením, se specializací na země Blízkého východu.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
A teď mi řekněte to, co mě zajímá opravdu hrozně moc. Jak vás v těch arabských zemích přijali, jak vás akceptovali vaši diplomatičtí partneři?
Emire KHIDAYER, diplomatka, spisovatelka
--------------------
Ty pocity byly zajímavé, protože představte si, že z evropských nebo jiných nearabských zemí vysílají do arabských zemí převážně muže diplomaty. A tito muži, oni jsou prostě tam v zástupu, když je nějaká akce, například recepce nebo různé jiné formální příležitosti, tak vy tam vidíte samé muže v tmavém obleku většinou. A teď představte si, že tam vidíte tam nějakou ženu a vždycky ta žena tam zazáří. Takže, toto zmiňuji proto, protože ta žena tam zazáří ať už svojí osobností, charizmatičností nebo vlastně i jen svojí existencí, teď hovořím obecně. No a ti muži i ta země místní si jí musí všimnout, protože je to úplně evidentní, protože v arabském světě se velmi rozlišují vztahy mezi mužem a ženou, hovoříme o vztazích mezi muži a ženami, když se bavíme o oblečení, když se bavíme o vztazích v rodině, když se bavíme o kouření, když se bavíme o gestech, dotycích. Takže, je to celá škála společenských témat, kdy musíme rozlišovat, jestli je to muž nebo žena. Takže, je úplně logické, že právě ti všichni muži si všimnou té ženy diplomatky. Tedy co z toho vyplývá? To, že oni vidí, že je tam, řekněme, sama, i když je vdaná, je tam s mužem, ale prostě, že je žena v arabském světě. A muži arabští mají povinnost, kterou jim ukládá jejich náboženství nebo tedy převážné náboženství, které je v arabském světě, tedy islám, že se musí o ženu postarat. Takže, oni jí vycházejí vstříc úplně všude, kde se dá.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Čili, necítila jste žádnou diskriminaci.
Emire KHIDAYER, diplomatka, spisovatelka
--------------------
Ne, v žádném případě jsem necítila žádnou diskriminaci. Samozřejmě musím říct, že postavení diplomatky je jiné než postavení obchodnice, jiné než postavení nějaké delegátky v cestovní kanceláři nebo postavení samotné turistky. Takže, tady musíme rozlišovat ty společenské statusy té ženy. A když je žena diplomatka, tak opravdu má skutečně dobré postavení v arabském.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Z titulu své funkce.
Emire KHIDAYER, diplomatka, spisovatelka
--------------------
Ano, z titulu své funkce, určitě.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Byl jsem hodně zvědav, koho si Emire Khidayer vybere jako klasika českého humoru, protože jste přece jenom Slovenka, navíc máte arabské kořeny. Tak takhle zvláštní směs mně nenapovídala vůbec, koho byste si vybrala. Takže, kdo to nakonec bude?
Emire KHIDAYER, diplomatka, spisovatelka
--------------------
Já jsem se rozhodla, já jsem nad tím uvažovala, že si vyberu Jana Wericha. Vždycky hlavně přes svátky, přes Vánoce, které já zbožňuji, tak jdou různé filmy a pohádky a Janem Werichem a to si jednoduše nenechám ujít. To je česká klasika, při které zůstávám.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, výborně. Tak Jan Werich, který udělá určitě radost nejenom Emire Khidayer, ale i vám, našim posluchačům.
/ Ukázka /
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Emire Khidayer je diplomatkou bývalou, v současné době spisovatelkou. Máte na svém kontě už 3 knížky, jak jsem říkal. Jak šly chronologicky po sobě, která byla první?
Emire KHIDAYER, diplomatka, spisovatelka
--------------------
První, která vyšla, byla Arabský svět, jiná planeta. To je právě ta, která je přeložená do češtiny. Potom následovala kniha Příběhy ze Sumhuramu a naposledy vyšla kniha Život po arabsku.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Co to je Sumhuram? Nevím, neznám.
Emire KHIDAYER, diplomatka, spisovatelka
--------------------
Sumhuram. Tato kniha vznikla jako první, myslím jako ta prvotní myšlenka, protože když jsem působila jako ředitelka jedné IT firmy, tedy informačních technologií, možná to zní trošku bizarně v souvislosti se mnou, ale je to tak, ve Spojených arabských emirátech, konkrétně v Dubaj Internet City, tak jsem se cítila trošku taková ochuzená o arabskou romantiku, kterou jsem zažívala například v Egyptě, v Káhiře, v úrodném půlměsíci, v zemích této části nebo například v Ománu, kam jsem jezdívala na služební cesty. Tak jsem po tom pátrala a já jsem našla jednu takovou knihu v Ománu, právě v sultanátu Omán, kde byly zmiňované některé legendy, byly tam zmiňované některé specifické věci, které jsou spojené pouze s Ománem. A tak mi prostě vznikla myšlenka, přišlo to ke mně. A já jsem napsala na základě těchto ománských legend a některých těch artefaktů knihu Příběhy ze Sumhuramu. A Sumhuramu proto, protože Sumhuram je město nebo přístav, který sloužil jako letní sídlo královny ze Sáby.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ano.
Emire KHIDAYER, diplomatka, spisovatelka
--------------------
Ano, představte si, královna ze Sáby žila v Jemenu v Máribu, v Arabii Felix, ve Šťastné Arábii, no a na léto jezdívala právě do Chorrúri, to je místo, které se dnes jmenuje v Ománu a právě tam byl ten přístav Sumhuram.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To jsou více méně jaksi legendy, pohádky.
Emire KHIDAYER, diplomatka, spisovatelka
--------------------
Ano, ano, dá se říct, takové mystické příběhy.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ty ostatní dvě knížky jsou ovšem jaksi už od pohádek hodně daleko.
Emire KHIDAYER, diplomatka, spisovatelka
--------------------
Ano, to je čistá realita.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Protože některé situace, rozdíly, stavy arabské společnosti, které tam popisujete, jaksi mají k pohádce hodně daleko a budou pro čtenáře naše, české, slovenské asi, jestliže je neznají, hodně velikým překvapením. Tak třeba vezmeme knížku Arabský svět, jiná planeta. Myslím si, že je velice zvláštní, jak tam popisujete třeba samozřejmě život žen hlavně.
Emire KHIDAYER, diplomatka, spisovatelka
--------------------
Určitě ano. Já jsem tam vybrala některé příběhy, které mě velmi zaujaly nebo tedy na mě působily až šokujícně. A právě i ty chodníky, které jsou určené pro muže a pro ženy, ale neřeknu vám kde. A pokud jde o toho gynekologa, já jsem tam uvedla svoje zkušenosti, které mám od jedné gynekoložky, slovenské gynekoložky, která se provdala za Jemence. Já jsem nazvala tyto příběhy Jemenské příběhy. Nechci říct, že gynekologem v arabském světě může být pouze žena, protože jsou některé oblasti, kde může být i muž, například v Palestině, Libanonu a tak dále, ale právě v tom Jemenu je to jednoduše takto. Jsou tam víceré příběhy, které mi ona vyprávěla, které jsou takové bizarní, kde bysme si řekli, že země, která je tak upnutá pro své náboženství, pro islám, že ho musí respektovat, jenže jsou tam právě ty skuliny a ty skuliny hovoří o životě, o reálném životě, že ten si musí najít nějakou cestu. A právě tady zmiňuji takové ty bizarní případy, kde normálně, i teď mi naskakuje husí kůže z toho, co mi vyprávěla tato slovenská gynekoložka.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Aby nebylo mýlky, tak vy v těch knížkách píšete také o tom nebo zmiňujete také případy, kdy je arabský svět zase o něco dál než my nebo v některých věcech jaksi jsou mnohem kladnější než u nás. Třeba to, jak pečují o svou čistotu jaksi Arabové úzkostlivě a podobně. Takže, já si myslím, že nelze zdaleka vůbec ty knížky brát nebo vůbec jaksi arabský svět brát jednostranně a pod určitým prostě omezeným zorným úhlem. To určitě ne.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Jestliže se teď chci zeptat spisovatelky Emire Khidayer na její ne příliš úplně šťastné životní chvíle, tak mám takový pocit, že se asi vrátíme do vašich školních let, protože co si budem povídat, když někdo jakýmkoliv způsobem vybočuje z řady, tak to v těch raných školních letech nemá určitě jednoduché, protože prostě se na něj děti soustřeďují a takovým zvláštním, krutým způsobem mu to dávají někdy najevo. Je to tak? Máte tuhle zkušenost?
Emire KHIDAYER, diplomatka, spisovatelka
--------------------
Ano, ano, určitě. Když člověk vybočuje z řady, tak potom u těch ostatních budí spíš podezřívavost, co v něm je. No a to se mi stalo hlavně, když jsem byla ještě na základní škole, ale dokonce ještě před tím v mateřské školce, že nejen ředitelka mateřské školky mě dávala spát rovnou za dveře, kde byl průvan a tak dále, dokonce i takto. To jsem se dozvěděla až dodatečně.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Prosím? Ona přímo usilovala o vaše zdraví.
Emire KHIDAYER, diplomatka, spisovatelka
--------------------
No, tak vidíte. A právě proto mám takové fantastické zdraví teď, ano.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Jste zocelená teď.
Emire KHIDAYER, diplomatka, spisovatelka
--------------------
Ano, úplně. Ale i na základní škole je jasné, že někteří mí spolužáci mi dávali pocítit, že jsem jiná, nadávali mi do Arabek a tak dále.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
A vy jste přitom neuměla arabsky.
Emire KHIDAYER, diplomatka, spisovatelka
--------------------
Já jsem neuměla, vůbec ne. Kromě toho jsem byla poloviční Arabka, ale to se těžko vysvětluje, ale to je jedno. Jednoduše nakonec přiznám se, že jsem to spolužákům po 25 letech na srazu tohle všechno řekla. Oni zůstali zaskočení mnozí, ale uvědomili si to a někteří mi přišli říct něco v tom smyslu, že se omlouvají. Takže, padlo to na úrodnou půdu.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, já si myslím, že tenhle ten prvek toho zvláštní, já nevím, diskriminace nebo takové i krutosti svým způsobem se pro mě naprosto nepochopitelně znovu objevil, když jste studovala na univerzitě, studovala v arabském světě na Univerzitě Ajn Šams. Vy jste někde uvedla, že ti arabští učitelé, kteří vás učili, že byli jako pedagogové dost zlí.
Emire KHIDAYER, diplomatka, spisovatelka
--------------------
Já jsem uvedla, že byli jako pedagogové dost zlí, ale v tom smyslu pedagogickém.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Jo takhle, já myslel, že na vás byli zlí.
Emire KHIDAYER, diplomatka, spisovatelka
--------------------
Ne, ne, na mě určitě byli, právě že byli jako med, normálně si nás tam hýčkali. Ale to jsem uvedla právě v Životě po arabsky, že když učí Arab arabštinu, tak teda se jiný člověk jako orientalista tu arabštinu pořádně nenaučí. Musí být opravdu výjimky v arabském světě. Řekněme si, proč je ten rozdíl. Ten rozdíl je v tom, že my, když se něco učíme, tak my používáme syntézu, analýzu, my se učíme na základě nějakých zákonitostí. Kdežto Arabové začínají v některých případech už v mateřských školkách nebo tedy koránových školách, které nazývají kutábis s memorizováním koránu, tj. tento jejich princip přechází i do učení samotného. Arabové se učí mnohé věci nazpaměť, oni se to jednoduše nadrilují. A oni nehledají souvislosti mezi tím, že když časujeme nějaké slovo nebo nějaké slovo má stejný základ jako jiné slovo, které je podstatné, přídavné jméno, příslovce a tak dále, že my tam máme vlastně v arabštině, máme tam spoluhlásky stejné, my si jen měníme prefixy, sufixy, infixy a vzniká nám nové slovo, které my jako orientalisti umíme dešifrovat. My, i když to slovíčko neznáme konkrétní, tak víme, o co jde, jaký má význam. Jenže Arabové toto nedělají. A právě proto jsem zmiňovala tento styl vyučování, že když se chce někdo naučit opravdu arabsky, tak já vím, že těch pár výjimek existuje v arabském světě, ale tedy skutečně doporučuji, aby ho učil orientalista.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tak já už jsem se bál, že když jste chodila na základní školu, takže vás jaksi osočovali, že jste Arabka a potom jsem si myslel, že na té vysoké škole zase z toho druhého důvodu, že jste vlastně Evropanka. Tak to jsem rád, že k tomu nedošlo. Doufám, že jste si taky, vážení a milí posluchači zafixovali ty sufixy, premixy a.
Emire KHIDAYER, diplomatka, spisovatelka
--------------------
A infixy. Dobře.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To by bylo dobře.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Hostem dnešního Tandemu je spisovatelka, velice půvabná a sympatická žena Emire Khidayer, která má za sebou také diplomatickou kariéru. Já bych vás teď poprosil o to, jestli byste se pokusila, já vím, že to je velice těžké, ale alespoň pokusila tak zateoretizovat, jestli je vůbec možné jaksi uvažovat o tom, že by se arabský svět s tím evropským nějak lépe sblížil. Rozumíte, o co se mi jedná? Že tady existují určité jaksi takové rozdíly, které jsou zdánlivě nepřekonatelné a vy máte blízko k oběma pólům.
Emire KHIDAYER, diplomatka, spisovatelka
--------------------
Je i taková teorie, myslím spíš matematicko-fyzickální, jestli se spojí dvě přímky někde ve vesmíru. A hovoří se o tom, že oni se někdy někde spojí. Ale jako v tom běžném světě nemůžeme čekat, že se nějak spojí. Já bych chtěla říct to, že arabská kultura má nějaký svůj vývoj, evropská kultura má nějaký svůj vývoj. Každá má jiné náboženství a právě to náboženství musím říct, že to je ta síla, která hýbe tou společností nebo myslím si, že to je ten základ. A v případě, musíme rozlišovat, že tedy v případě arabské společnosti je to skutečně ta hybná síla to náboženství, kdežto už vidíme, že v Evropě, my už upouštíme od náboženství a my začínáme hledat jiné morální hodnoty, začínáme je hledat především v sobě a to je právě to úžasné. No a jestli může dojít někde ke splynutí těchto dvou náboženství. Myslím si, že v dané době určitě. Ještě si myslím, že musíme překonat X generací, abychom se k sobě nějak přiblížili. To zas nevylučuje to, že my se dokážeme chápat, respektovat, dokážeme přijmout to, že nějaká jiná kultura vedle nás koexistuje, vlastně je to kultura, která je poměrně za dveřmi, dá se říct, už za Středozemním mořem začíná. No a pokud jde o to nějaké prolínání, tak já si myslím, že tehdy, pokud se lidé zbaví náboženství jako takového, tak až tehdy, když pocítí, že především ten člověk je pro mě důležitý jako člověk se svými hodnotami a nebudu se ho ptát jako teď, když přijedete do Egypta, tak oni se vás ani nezeptají, jak se jmenuješ, odkud jsi, ale první otázka je, co jsi, jakého náboženství jsi, jestli jsi muslim nebo křesťan a tak dále a podle tohoto už zařazují daného člověka. Když něco takového se vymaže, ale to potřebujeme i na úrovni genetiky v těch buňkách, potřebujeme vymazat něco takového a to teda myslím si, že ještě na této planetě dost dlouho potrvá, tak až tehdy se dokážeme přiblížit jako člověk k člověku.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Každé dogma jinými slovy je špatné. No, mimochodem která arabská země, vy jste původem vlastně tak napůl Iráčanka, která arabská země je vám vůbec nejblíž třeba, vašemu srdci?
Emire KHIDAYER, diplomatka, spisovatelka
--------------------
Ano, ano, mému srdci, velmi mě to táhne do Ománu. Kvůli tomu, že tam jsou ti Arabové, oni jsou takoví zvláštní, jako kdyby to ani nebyli Arabové, protože ta země je na cípu, kde se prolínají Afričané, Indové, Peršané a tak dále, je taková kosmopolitní. No a tito lidé, ti Ománci, oni jsou velmi takoví příjemní, shovívaví.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tolerantní?
Emire KHIDAYER, diplomatka, spisovatelka
--------------------
Tolerantní, dá se říci, ale do té míry, že musíte respektovat ta pravidla, které tam to náboženství přineslo. Ale člověk se tam cítí velmi příjemně, tj. když jedete například to Tuniska, Maroka nebo Egypta, tam cítíte ten nátlak, když jste tam jako turista, že na vás naléhají, aby si koupili a tak dále, zase v Kuvajtu a v emirátech se na vás dívají jako pomalu na gastarbeitra, který tam přišel pracovat proto, abyste vyráběli pro bohatý Kuvajt nebo bohaté emiráty, i když vás teda náležitě finančně ocení. Ale někdy, hlavně v těch emirátech je tam trošku taková povýšeneckost, je to tam cítit a v Ománu nic takového necítíte. Takže, skutečně doporučuji jet do Ománu, podívat se tam, užít si krásy této země.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tak končíme takhle hezky pozitivně a takovým hezkým tipem na dovolenou. Emire Khidayer byla hostem dnešního Tandemu, diplomatka a v současné době spisovatelka. Moc vám děkuju, ať přibývají vaše knížky a ať tím přispíváte taky k tomu, o čem jsme si tady, doufám, docela tak jaksi nenápadně, ale příjemně popovídali, o tom sblížení těch dvou světů. Díky a na shledanou.
Emire KHIDAYER, diplomatka, spisovatelka
--------------------
Velmi děkuji. Na shledanou.
Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je firma NEWTON Media a.s. Texty neprocházejí korekturou.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
