Farmář Petr Kuncl umí okovat koně i vyrobit barokní mříž. Když je na farmě méně práce, tráví čas v kovárně

11. květen 2021

Farmář Petr Kuncl se vyučil uměleckým kovářem. Na rodinné farmě Kunclův mlýn na Příbramsku si vybudoval dokonce kovárnu. Zakázek má dost, přesto je musí někdy odmítat. Živí ho totiž hlavně farmaření a kovařina je jeho velký koníček.

Dvě stě let starý Kunclův mlýn obklopují louky a lesy. Místo si oblíbili filmaři i milovníci přírody. Pro návštěvníky je zážitkem obchůzka farmy i bydlení ve mlýně. Když nahlédnou do kovárny, možná tam zahlédnou Petra Kuncla, jak v kožené kovářské zástěře přisypává uhlí do výhně.

Kovárna má neopakovatelnou atmosféru. Z výhně vyletují jiskry a je tam neuvěřitelné horko. „To kovářský řemeslo je hodně starý a tím, že se tradičně pořád používá kovářské uhlí, tak je to tady cítit sírou a kouřem. Proto se tomu také říká černé řemeslo,“ rozhlíží se Petr Kuncl po rozhlehlé dílně. Stěny lemují vyrovnané řady kovářského nářadí a nechybí ani buchar.

Petr Kuncl se věnuje hlavně farmaření. Na farmě má 120 kusů skotu i koně. Kovařině se věnuje především v zimě, když není na farmě tolik práce. Jeho kované mříže a brány můžete vidět na mnoha místech Středočeského kraje. Před časem ukoval barokní bránu pro kostel v Kamýku nad Vltavou a další mříže zdobí i kostel ve Svatém Janu u Sedlčan.

Spustit audio

Související

Více o tématu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.