Fašančáré, Bobkovníci a Podšabléré a Skakúni aneb fašanky na Slovácku
Masopustu se na moravském Slovácku říká fašank a na rozdíl od Čech nejsou jeho nejtypičtějším rysem průvody rozdováděných masek, ale mužské mečové tance.
Ty se dodneška dochovaly v několika obcích v podhůří Bílých Karpat, v každé se tančí trochu jinak a podle toho se také říká mužům, kteří je provozují: na Strání jsou to Fašančáré, v Komni Skakúni, v Bystřici pod Lopeníkem Bobkovníci, jinde Podšabláré.
Písemné prameny o mužských mečových tancích jsou z konce 18. století a podle etnografů vznikly jako zvláštní mix obětních obřadů, dvorních turnajů a dovednostních soubojů strážců moravsko-uherské hranice. V obci Strání se dokonce tanec nazvaný "Pod šable" udržel natolik intenzivně, že dal za vznik mezinárodnímu fašankovému festivalu.
Po stopách divokých mužských mečových tanců se do Bánova, Bystřice pod Lopeníkem, do Komně a na Strání vypravila Maréta Ševčíková.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
