Fenomén evropské kavárny, šestkrát a vždycky jinak
Nejenom kafírny s nabídkou chutného moku, ale prostor ke čtení, prezentaci napsaného a literárním debatám. Kavárna jako inspirace, jako dědic salonu. Atmosféru, legendy i paradoxy evropské kavárenské kultury přibližuje ve svém šestidílném cyklu Eliška Závodná.
5. díl: Pařížská kavárna přitahující nejenom literáty, ale především malíře, jak dokazují jejich slavná díla
Do kavárny se utíká před rodinou, před ženami i za ženami. V kavárenském prostoru lze „hrát“ svobodnou hru mezi filozofií a uměním. Café Odeon v Curychu jako místo setkávání umělců i politiků, v suterénu byla cukrárna a v prvním patře kulečník − místo mnoha chutí i příležitostí − kolébka dada, později „centrála“ pro emigranty.
4. díl: Švýcarský kanton Graubünden a jeho kavárníci, hoteliéři a cukráři na cestách po Evropě
Itálie, Francie i německé země se staly na konci 18. století cílem mnoha švýcarských vystěhovalců. Mezi jinými také rodin cukrářů a kavárníků, v jejichž stopách se vydáme v tomto pokračování cyklu.
Do berlínské kavárny Josty a do Café Stehely, do proslulého pařížského kabaretu Chat noir, jehož zakladatel, Rodolphe Salis, vnuk přistěhovalce z Vicosoprana, sebevědomě prohlásil: „Bůh stvořil svět, Napoleon čestnou legii a já Montmartre.“
3. díl: Začátky pití kávy v Berlíně a osudové okamžiky tamních kaváren
Potkávají se tu rakouští literáti a německá káva, z těch vídeňských například Joseph Roth, Alfred Polgar, Anton Kuh a Soma Morgenstern.
Nahlédněte s námi Berlín a Vídeň jako střet dvou „kultur“: prostředí hektické kontra oáza klidu, moderna kontra nostalgie. Život, psaní a vzpomínání zažijete nejenom v kavárně Am Kurfürstendamm.
2. díl: Model „vídeňské“ kavárny v Rakousku i jinde
Salcburk a jeho kavárna Tomaselli je možná tak slavná jako samotné pití kávy v Evropě. A taky tak stará. Terst – Café Tommaseo a Café degli Specchi. Mnichov a Café Luitpold. Benátky – Caffé della Venezia trionfante, dnes Caffé Florian.
Přínášíme vám střípky lokální historie, jak se kultura a historie potkávaly nad šálkem kávy. Ukážeme vám kavárnu mezi domáckou, familiární minulostí, ale také dynamickou budoucností.
1. díl: Kavárna jako inspirace, jako dědic salonu
Začalo to ve Vídni? Samozřejmě, Café Frauenhuber, Café Neuner alias das Silberne Kaffeehaus – vyhlášená jména, osobitý styl. V žádném případě ovšem záležitost pouze vídeňská, i Salcburk má kavárnu Tomaselli, možná tak věhlasnou jako samotné pití kávy v Evropě.
V Terstu vyhledejte Caffè Tommaseo či Caffè degli Specchi, v Mnichově nezapomeňte na Café Luitpold, v Berlíně se zastavte v Café am Kurfürstendamm. V Benátkách osloví Caffè Florian (někdejší Alla Venezia trionfante). A co teprve pařížské kavárny… Projděme se evropskými městy a nechme se inspirovat k posezení nad šálkem kávy.
Související
-
Francesco Procopio dei Coltelli u zrodu literární kavárny
Francesco Procopio dei Coltelli otevřel první „maison de café“, kavárnu, která stála u zrodu nového fenoménu. Jeviště, kde lidé chtěli vidět a potkávat jiné.
-
Carlo Goldoni: Kavárnička. Klepy z benátských ulic
Komedie Kavárnička patří k nejhranějším komediím italského dramatika Carla Goldoniho.
-
Nejposlouchanější hry a četby na Vltavě
Nenechte si ujít exkluzivní hry a četby s prodlouženou dobou poslechu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.