Finta

Význam slova finta vysvětluje slovník synonymy lest, úskok, přetvářka a při použití ve sportovní terminologii jako "klamavý pohyb nebo klamavá akce". Jako příklady použití slova finta uvádí slovník slovní spojení "právnické, diplomatické finty, prohlédnout žurnalistické finty, mít na to své finty". Slovník nazvaný Co v slovnících nenajdete pak konstatuje, že slovo finta má v poslední době i nový význam, a to "vtipný, překvapující způsob řešení". Jak k tomuto posunu či rozšíření původně jednoznačně záporného slova finta i na kousky hodné uznání došlo, jsem se nikde nedočetl, ale pokud mi dovolíte spekulací, čehož se dopouštím jen málokdy, řekl bych, že rozšíření významu a takříkajíc vylepšení image slova finta má na svědomí právě sport. Tam se klamání, klamné pohyby cení.

Michal Novotný

Etymologické slovníky říkají, že slovo finta k nám přes němčinu přišlo z italštiny, kde se ve významu úskok používalo především v šermu. Toto italské slovo pak má původ v latinském fingere, předstírat, z něhož jsou i běžná slova fingovat a fikce. Jako synonymum slova finta někteří novináři hlavně sportovní, používají slovo finesa. Připadá jim asi takové nějaké onačejší. Ve skutečnosti však slovo finesa by se ve významu finta nemělo používat, nemá totiž stejný význam, znamená jemný detail, jemný významový odstín, jemná podrobnost a také zchytralost či důvtip, což se, pravda, zmíněnému novému významu slova finta přibližuje. Ale jen přibližuje. Ostatně obě slova, i když vypadají podobně, nemají stejný původ. Finesa není od latinského fingere, ale z francouzského fen psáno fin, které je z latinského finis, konec. Stejný původ mají i slova rafinovaný a fajn, tedy také výrazy fajnový a fajnovka.

Náměty, dotazy a připomínky mi můžete posílat na e-mailovou adresu michal.novotny@rozhlas.cz.