FIŠTRÓN

24. březen 2003

Výraz fištrón dnes už nepatří do běžné české slovní zásoby. Přesněji řečeno, málokdo z nás v běžné řeči výraz fištrón použije, cítíme ho jako něco zastaralého, možná umělého a literárního...

...tohle zvučné slovo vyšlo z jazykové módy. Přesto myslím většina z nás ví, o čem je řeč, když si přečteme, že starostovi na tohle nestačil fištrón nebo že podnikatel uplatnil svůj fištrón. Pan starosta neprojevil příliš velký důvtip a podnikatel měl nějaký chytrý nápad. Ano, tak se to také dočteme ve Slovníku spisovného jazyka českého, fištrón je expresívně chytrost, důvtip, chytrý nápad.

Jenže tento význam výrazu fištrón uvádí slovník až na druhém místě. Na prvním je tu, s poznámkou "zastarale", rybí tuk. Ano, ten rybí tuk, co jsme co neduživá dítka v padesátých letech musely povinně polykat doma, ve škole, na táboře... Pokud nemáte tuhle životní skutečnost, budťe rádi, zažil jsem leccos, polykání rybího tuku patří k mým zážitkům nejotřesnějším.

Michal Novotný

Ale vraťme se k fištrónu. K otázce, zda souvisejí oba jeho významy, jak jsou uvedené ve Slovníku spisovného jazyka českého. Přesně tohle zajímalo už Karla Čapka před skoro sedmdesáti lety. V lednu 1934 napsal v Lidových novinách: "Kulturní historikové by nám mohli říci, nebyl-li někdy snad prodáván rybí tuk čili Fischtran jako zázračný prostředek pro zvýšení inteligence, jak bychom mohli soudit podle rčení ,míti fištrón´."

Přesnou odpověď na Čapkovu otázku jsem se nikde nedočetl. Odborníci etymologové mají však skoro za jisté, že výraz fištrón ve významu chytrost, důvtip, nápaditost opravdu pochází z německého slova Fischtran, což je složenina podstatných jmen Fisch, tedy ryba, a Tran, rybí eventuálně velrybí tuk. Doslovný překlad německého Fischtran by tudíž byl rybí rybí tuk. Jan Rejzek v nejnovějším etymologickém slovníku soudí, že "význam důvtip snad podle jeho posilujících účinků", ve slovníku Holubově a Lyerově se říká, že toto spojení posilujících účinků rybího tuku a důvtipu vzniklo žertem, a Václav Machek to ve svém slovníku podává vůbec nejsložitěji. Jde prý o znetvořené německé Verstand, tedy rozum, žertem přikloněné k fištrón ve významu rybí tuk. Také Pavel Eisner ve své knížce Čeština poklepem a poslechem uvádí, že původ našeho fištrón ve významu důvtip pochází z německého Fischtran, ale upozorňuje na to, že "v němčině se slova Fischran neužívá v tomto přeneseném významu" a dodává: "Jeden z tisíce případů a příkladů, jak se přejaté slovo dovede osamostatnit."

Vysílá se v pondělí 24.3.03.

(připomínky a názory na tento příspěvek zasílejte e-mailem na adresu mnovotny@rp.cro.cz)

autor: Michal Novotný
Spustit audio

E-shop Českého rozhlasu

Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.

Václav Žmolík, moderátor

ze_světa_lesních_samot.jpg

3x Karel Klostermann

Koupit

Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.