Fotoobrazy Roberta Virta diváka přivádí do světa imaginací

Tvůrčí cestu fotografa Roberta Virta významně ovlivnilo rodinné umělecké zázemí. Jeho otec Zdeněk Virt byl uznávaným grafikem a fotografem, který se proslavil také jako tvůrce filmových plakátů. Synovi tak předal své zkušenosti i umělecké vzdělání.

Robert vystudoval SPŠ Grafickou a v roce 1991 absolvoval na FAMU obor umělecká fotografie. Jeho jméno je nyní známé z magazínů o bydlení. Tam přispíval snímky interiérů i autorskými texty. Jako fotograf zároveň spolupracoval s reklamními i hudebními agenturami. Ale průběžně se věnoval i volné tvorbě. Z temné komory a analogových přístrojů byl časem donucen přejít na digitální techniku. Postupně se snažil využít její nové možnosti.

Změna je život

Robert se nechtěl vydat stejnou cestou volné tvorby jako jeho otec. Zdeněk Virt byl jedním z prvních, kdo u nás v šedesátých letech poprvé uplatnil ve fotografii styl Op-Art. Ten je známý díky obrazům Victora Vasarelyho (Optical Art vychází z iluze geometrických obrazců a rastrů).

Robert jeho tvorbu nakonec technicky posunul ještě dále, musel si počkat na správný okamžik. Život fotografa „na volné noze“ pracujícího pro různá vydavatelství se ale před pár lety začal měnit.

Vše změnil covid a následná omezení

Najednou nemohl fotit v interiérech tak, jak byl zvyklý. Bylo jasné, že jako fotograf hledal nové uplatnění i s ním i nové tvůrčí možnosti. A tak zúročil cit pro design interiérů i zkušenosti z volné tvorby. Začal se věnovat fotoobrazům jako součásti interiérů.

Místo fotomontáže v temné komoře již mohl maximálně využívat nové technologie, které mu přinesly originální možnosti uměleckého vyjádření. I on se u fotografií aktů dotýká stylu Op-Art, tak jako kdysi jeho otec. Posunul ho ale do nových dimenzí díky současným technologickým možnostem. A je zajímavé, že jeho snímky jsou originální i ve světovém měřítku.

Změna, která stála za to

Robert Virt kreativně využívá projekcí k focení aktů. Právě původní předlohy na projekce se nakonec osamostatnily právě v podobě kruhových fotoobrazů. A především snímky přírodnin probouzejí naší fantazii.

Výsledné obrazy se co nejvíce přibližuje malbě už tím, že se jedná o tisky na malířské plátno. Dokáže je vyladit tak, že korespondují s daným interiérem. Přiznává, že začít nový umělecký styl je docela náročné. Nebýt doby „lockdownů”, tak by asi neměl k této nové tvůrčí cestě takovou příležitost. Díky tomu našel jako umělec sám sebe a završil i směr, se kterým před šedesáti lety u nás poprvé experimentoval jeho otec, Zdeněk Virt. A jak dnes Robert Virt říká, táta by měl z mé tvorby radost.