HABÁN

9. prosinec 2003

Včera jsem tu mluvil o výrazu obr a říkal jsem, že podle sice rozšířené, ale dnes odborníky nepříliš přijímané teorie je slovo obr zkomolením výrazu Avar, což bylo pojmenování příslušníků turkotatarského kmene, který v 6.-8. století sídlil ve středním Podunají. Tuto teorii by podpořilo, kdyby se vědělo, že Avaři byli nějak mimořádně velcí a silní, že to byli ve srovnání třeba se Slovany obři. Potíž je v tom, že o ničem takovém nemluví ani současníci, ani dnešní archeologické nálezy, zdá se že Avaři byli vzrůstu normálního.

S habány je to jinak. Habáni opravdu mimořádně velcí byli a z jejich jména opravdu vzniklo pojmenovaní vysokých lidí, dlouhánů, čahounů. Popovídejme si, bohužel velmi stručně, o habánech. Nešlo o národ, ani o kmen, ale o náboženskou sektu, o jeden směr hnutí takzvaných novokřtěnců. Někdy kolem roku 1529 přišla skupina těchto dejme tomu sektářů se svým vůdcem Jakubem zvaným Hutter, tedy kloboučník, z Tyrolska, kde byli pro své náboženství pronásledování, na Moravu, do okolí Slavkova. Žili zde zhruba sto let jako velmi uzavřená komunita. Kromě speciálních náboženských praktik měli i odlišnou, velmi pozoruhodnou organizaci veřejného i soukromého života a především se chovali jinak než okolí. Všichni prý byli velmi pracovití, pořádní, ukáznění, vážní, mírní v jídle a pití. Kromě toho, že nám díky svému neobvyklému vzrůstu zanechali v češtině slovo habán, zůstalo tu po nich ještě něco hmotnějšího, totiž habánská fajáns neboli majolika, tedy zvláštní druh keramiky, z níž habáni vyráběli hlavně džbánky. Ostatně pojmenování habáni s habánským džbánkařstvím a hrnčířstvím úzce souvisí. Moravané a potom i Slováci je nazývali habány, což byla zkomolenina starého německého Habaner, tedy hrnčíř.

Po Bílé hoře se habáni jako jinověrci museli z Moravy přestěhovat na Slovensko. Ale ani tam se před katolizací neschovali, takže šli dál, do Sedmihradska, pak do Rumunska a nakonec do Ruska, kde žili až roku 1874. Pak i tuto zemi museli habáni opustit, vystěhovali se do Spojených států, kde v jižní Dakotě vybudovali tři bratrské dvory o 1300 obyvatelích. Ani to nebyl konec jejich putování. Ve třicátých letech minulého století se v jedné rozhlasové přednášce, z níž čerpám tyto informace, říkalo, že habáni z USA odešli a žijí v kanadském státě Alberta. A že nejen mluví stejnou němčinou jako na Moravě v 16. století, ale že stále zachovávají tytéž zvyky a předpisy. Jak je to s habány dnes, bohužel nevím.

autor: Michal Novotný
Spustit audio

E-shop Českého rozhlasu

Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.

Václav Žmolík, moderátor

ze_světa_lesních_samot.jpg

3x Karel Klostermann

Koupit

Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.