Hadí mord je lahůdkovou zimní zeleninou
Nejde o vraždění plazů pro nějakou extravagantní pochoutku, ale o starý lidový název výborné kořenové zeleniny – černého kořene. V rozporu s názvem je jeho křehká dužina běloskvoucí, chuť má jemnou a přináší nám krom vlákniny i stopové prvky jako hořčík, fosfor, železo, vápník, draslík a sodík a rovněž slušnou porci vitamínů – nejvíc A, C, B1 a E.
Černý kořen se k nám dostal z jihu Evropy přes Španělsko, jak naznačuje i ten jeho starší název – hadí mord španělský. A hadí mord se mu říkalo proto, že dřív lidé věřili, že chrání proti hadímu uštknutí a dokonce i proti moru. Dnes jsou největšími pěstiteli černého kořene Belgie, Francie a Nizozemsko, ale je vyšlechtěná i ryze česká odrůda – Libochovický.
Vzhled šálí
Černý kořen je opravdu tmavohnědý až černý, ale stačí oškrábat slupku a objeví se bílá dužina, která roní bělavou šťávu. Tu je potřeba dobře omýt, protože má nahořklou chuť. A chceme-li zachovat bílou barvu, ponoříme oškrábané kořínky do okyselené vody.
Dobře poslouží jak v teplé, tak ve studené kuchyni. Můžeme ho zasyrova přidat do salátů nebo udělat salát jenom z něj – stačí nahrubo nastrouhat, smíchat s trochou majonézy a chuť doladíme solí, citronovou šťávou a případně špetičkou cukru, zdobíme sekanou pažitkou. Můžeme ho podávat i jako chřest, zapékat nebo využít do směsi kořenových zelenin pod pečené maso, například pod králíka.
Černý kořen prospěje
Černý kořen nám dopřeje vedle lahůdkové chuti také zdraví prospěšné látky. Krom vlákniny a inulinu jsou to i stopové prvky jako hořčík, fosfor, železo, vápník, draslík a sodík a rovněž slušnou porci vitamínů – nejvíc A, C, B1 a E.
Pěstovat se dá i našich středoevropských podmínkách, má rád slunce a hlinitopísčitou půdu. Sklízí se na podzim a skladuje se jako každá kořenová zelenina, ideálně v písku, chladu a tmě.
