Hákové kříže, srpy a kladiva zpečetily osudy letních vil v Roztokách u Prahy
Roztoky u Prahy si oblíbili bohatí židovští obchodníci a továrníci. Postavili si tady 20 nádherných vil, které se dědily z generace na generaci. Těžce vydobytý životní styl ale přerostl v tragédie celých rodin.
Některým se podařilo před nacisty uniknout, jiní skončili v koncentračních táborech. „Po válce byly zahrady často parcelovány. Majitelé přišli jak o vily, tak o zahrady a v rámci zastavování pozemků tady vznikaly novostavby, které neměly s vilovou architekturou nic společného,“ říká historička Marcela Šášinková ze Středočeského muzea v Roztokách u Prahy.
Pohnutý osud mají dvě vily č. p. 110 a 125, které stojí na společném pozemku v nádherné zahradě. Patřily rodině Haurowitzových, kteří vlastnili tovární sklad Kosmonoských kartounů. Část rodiny nepřežila koncentrační tábory v Terezíně a v Osvětimi, některým členům se podařilo uprchnout do Ameriky. Jejich vnuci žádali o vrácení majetku, ale neúspěšně. Obě vily jsou od roku 2009 kulturními památkami. Město Roztoky teď vilu č. p. 125 opravuje a rekonstrukcí má projít i zahrada.
Romantickou secesní vilu č. p. 7 za obecním parkem zase v roce 1938 koupil Adolf Procházka. Jeho žena byla neteř bratří Čapků. „ Adolf Procházka byl významný politik. Utekl do Londýna, stal se tam členem exilové vlády,“ vysvětluje Marcela Šášinková. Vilu během války zabrali Němci. Procházka se sice vrátil a v letech 1945-1948 byl ministrem zdravotnictví. Emigrací v roce 1948 ale manželé o vilu definitivně přišli.
Podobných vil se v Roztokách u Prahy dochovalo asi 20. Čtyři z nich jsou kulturní památky.
Další zajímavosti ze stoleté historie naší republiky najdete na webových stránkách http://www.slavime100let.cz.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Landovský: Ukrajina systémy obrany potřebuje. Rusko bombarduje z 90 procent civilní a infrastrukturní cíle
-
Novinářka: Výjimka z migračního paktu pro Česko? Jde o pravidlo, Ukrajince si můžeme odečíst z nákladů
-
Symbolika je na Blízkém východě nejdůležitější, Izrael ani Írán nechtějí konflikt vyostřovat, míní expert
-
‚Naše cesty se rozdělují.‘ Andrej Babiš a Monika Babišová se po 30 letech soužití rozcházejí