Hákové kříže, srpy a kladiva zpečetily osudy letních vil v Roztokách u Prahy

Roztoky u Prahy si oblíbili bohatí židovští obchodníci a továrníci. Postavili si tady 20 nádherných vil, které se dědily z generace na generaci. Těžce vydobytý životní styl ale přerostl v tragédie celých rodin.

Některým se podařilo před nacisty uniknout, jiní skončili v koncentračních táborech. „Po válce byly zahrady často parcelovány. Majitelé přišli jak o vily, tak o zahrady a v rámci zastavování pozemků tady vznikaly novostavby, které neměly s vilovou architekturou nic společného,“ říká historička Marcela Šášinková ze Středočeského muzea v Roztokách u Prahy.

Pohnutý osud mají dvě vily č. p. 110 a 125, které stojí na společném pozemku v nádherné zahradě. Patřily rodině Haurowitzových, kteří vlastnili tovární sklad Kosmonoských kartounů. Část rodiny nepřežila koncentrační tábory v Terezíně a v Osvětimi, některým členům se podařilo uprchnout do Ameriky. Jejich vnuci žádali o vrácení majetku, ale neúspěšně. Obě vily jsou od roku 2009 kulturními památkami. Město Roztoky teď vilu č. p. 125 opravuje a rekonstrukcí má projít i zahrada.

Romantickou secesní vilu č. p. 7 za obecním parkem zase v roce 1938 koupil Adolf Procházka. Jeho žena byla neteř bratří Čapků. „ Adolf Procházka byl významný politik. Utekl do Londýna, stal se tam členem exilové vlády,“ vysvětluje Marcela Šášinková. Vilu během války zabrali Němci. Procházka se sice vrátil a v letech 1945-1948 byl ministrem zdravotnictví. Emigrací v roce 1948 ale manželé o vilu definitivně přišli.

Adolf Procházka, manželka a neteř bratří Čapků Helena a dcera Marta (fotku poskytla Marta Kastner)

Podobných vil se v Roztokách u Prahy dochovalo asi 20. Čtyři z nich jsou kulturní památky.

Další zajímavosti ze stoleté historie naší republiky najdete na webových stránkách http://www.slavime100let.cz.

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.