Hana a Petr Zemánkovi společně pečují o hrad Točník už čtvrt století, pořídili dva medvědy i kozy
Manželé Zemánkovi spolu v pozici kastelána a správkyně depozitářů letos prožívají už 25. sezonu na Točníku. Na tomto královském hradě rádi pobývají i poté, co areál opustí poslední návštěvníci. Svoje pracovní povinnosti mají dobře rozdělené a díky skvělé spolupráci i harmonickému vztahu se jim podařilo Točníku vtisknout jedinečnou atmosféru.
Pokud si uděláte výlet na královský hrad Točník, určitě si vychutnáte jeho rodinnou atmosféru, kterou mu svou péčí vtiskli manželé Hana a Petr Zemánkovi.
Když Petr Zemánek v roce 1996 dostal nabídku nastoupit na Točník jako kastelán, měl pouze jeden den na rozmyšlenou. Trochu váhal. Jako profesor na pražském gymnáziu cítil zodpovědnost za studenty, které připravoval na maturitu. Nakonec zvítězil velký respekt i láska k tomuto slavnému královskému hradu. Rozhodnutí k přestěhování z Prahy na Točník podpořila i paní Hana - správkyně depozitářů.
Své pracovní povinnosti si na Točníku dobře rozdělili. Petr Zemánek má jako kastelán na starosti hlavní koncepci především z historického pohledu a paní Zemánková jako správkyně depozitářů drží v ruce administrativu. Společné vtiskli Točníku nového ducha, uskutečnili mnoho oprav a celkově hrad velmi oživili.
Na hrad se vrátila zvířata
Pro mladou rodinu bylo tehdy také důležité, že s nabídkou přišla i možnost hezkého bydlení přímo v podhradí. Ovšem paní Hana se těšila i na něco jiného. Jako velká milovnice zvířat vycítila možnost přivézt na Točník i zvířata. Ostatně tak, jak to kdysi na hradech bývalo.
Právě díky tomu se hrad stal atrakcí i pro rodiny s dětmi a získal jedinečnou atmosféru. Jako první se tu objevila stáda koz, která začala spásat zarostlé podhradí. Dnes tu můžete potkat i čínské prase a pozdravit medvědy Martina a Agátu v hradním medvědáriu. Zvířata vyžadují péči a paní Hana se s nadsázkou směje, že když chce na nějakou dobu z hradu odjet, musí za sebe sehnat farmáře, který by o zvířata pečoval.
Mít v péči hrad, který si pro sebe nechal postavit český král Václav IV., je velká zodpovědnost. Petr Zemánek má nejraději, když v zimě po čerstvě zasněženém hradě dělá první stopy. Vnímá, kolik lidských osudů už toto místo propojilo i kolik významných osobností tu pobývalo.
Občas je nutné se s hradem trochu „utkat“ a vynaložit na uskutečnění plánů hodně síly. Velmi neradi vidí, když se v areálu turisté chovají nevhodně a necitlivě. Jak ale svorně tvrdí, hrad Točník vždy ubrání. Paní Hana s úsměvem dodává, že vše dělají pro návštěvníky, hrad patří jim. A Petr Zemánek zase připomíná, že ono heslo „sloužit“, kterým se v roli panovníků řídili Lucemburkové, je nutné si občas připomínat. Prý aby člověk nezpychl.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
