„Havla vytáhli z auta jako koberec.“ Boj chartistů za lidská práva začal před 45 lety automobilovou honičkou s StB
Večer 6. ledna 1977 odvysílaly západní zprávy informaci o Chartě 77. Českoslovenští disidenti se v ní obraceli na komunistický režim s výzvou, aby dodržoval práva občanů země. Před pětačtyřiceti lety se taky dramatik Václav Havel, spisovatel Ludvík Vaculík a herec Pavel Landovský snažili dostat text k prvním signatářům. Jejich boj za lidská práva začal automobilovou honičkou se Státní bezpečností v pražských Dejvicích.
Text vyšel o den dřív
„Tudy už projela sledovačka a oba dva vyjeli za námi,“ vzpomínal herec Pavel Landovský v dokumentu České televize z devadesátých let na šestý leden 1977. Tehdy seděl za volantem svého bílého Saaba. Vezl Václava Havla, Ludvíka Vaculíka a 242 obálek s textem Charty 77. Do poštovní schránky jich Havel stihl dát jen několik: „Nacpal jich tam přibližně čtyřicet,“ pokračoval Landovský.
Později chartistům cestu zatarasila auta STB. Trojice se proto v bílém Saabu zamkla a otevřela až po chvíli, řekl před časem Landovský pro projekt Paměť národa: „Tak jsem to odšpuntoval a po chvíli jsem viděl z Havla jen podrážky. Vytáhli ho jak koberec.“
STB všechny tři muže zatkla, nezabránila už ale zveřejnění Charty ve světových novinách. „Bylo domluveno, že informace o Chartě 77 vyjde ve všech denících 7. ledna. Nakonec to bylo 6., protože pařížský Le Monde byl večerník,“ popsal před pěti lety pro Českou televizi historik Petr Blažek.
Boj bez ohledu na šance
Iniciativa chartistů byla v té době výjimečná i podle Václava Havla. Vzpomínal na ni už jako prezident České republiky v lednu 1977 pro pořad Hovory v Lánech: „Jsou určité hodnoty, za které by měl člověk bojovat bez ohledu na to, jaké má šance, že svůj boj vyhraje.“
Čtěte také
Jeden z důvodů vzniku Charty 77 byl i soudní proces s kapelou The Plastic People of the Universe. Chartisté chtěli, aby tehdejší režim dodržoval své vlastní zákony. A tedy i lidská práva, jak se k tomu československá vláda zavázala v úmluvě z Helsinské konference.
Charta byla pro režim nebezpečná: „Doposud tady nebyla podobná aktivita. Konfrontace režimu s výzvou k diskusi o lidských právech nebyla přípustná,“ řekl před časem Českému rozhlasu historik Michal Stehlík.
Charta 77 byla prvním a také nejdéle působícím opozičním uhnutím v komunistickém bloku. Do sametové revoluce ji podepsalo asi osmnáct set lidí.
Související
-
Daniel Kroupa k Chartě 77: Manželka jednala racionálněji, než bych byl schopen já
„Kdybych neměl dobrou manželku, která při mně stála a se kterou jsem se o všem radil, nevím, jestli bych vydržel,“ říká filozof, pedagog a signatář Charty 77 Daniel Kroupa.
-
Zakázaný autor, politický vězeň a nakonec světový státník. Václav Havel by oslavil 85. narozeniny
Někdejší disident a politik se narodil 5. října 1936. Svůj život zasvětil boji s totalitní komunistickou mocí. Proslavil se ale také jako dramatik a spisovatel.
