Hejtmanský speciál pořadu K věci bilancoval dvacet let Středočeského kraje

Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Hosty hejtmanského speciálu pořadu K věci byli Jaroslava Pokorná Jermanová, Petr Bendl a Miloš Petera

Kraje letos slaví 20 let. V pořadu K věci se za tímto výročím ohlédli tři z dosavadních hejtmanů Středočeského kraje - Petr Bendl (ODS), Miloš Petera (ČSSD) a Jaroslava Pokorná Jermanová (ANO 2011). Moderátor Tomáš Pancíř probral se svými hosty jejich vzpomínky na vznik krajů před 20 lety, spolupráci s hlavním městem, nedokončené významné dopravní stavby, privatizaci nemocnic, zajímavé turistické cíle ve středních Čechách nebo vizi kraje za dalších 20 let.

Vzpomínky na vznik krajů

První hejtman Středočeského kraje z let 2000-2008 Petr Bendl z ODS na úvod zavzpomínal, jak kraje na konci 90. let vznikaly – byl u toho jako poslanec v Poslanecké sněmovně. „Ve Sněmovně jsme dělali celou reformu veřejné správy. Všechny související zákony tehdy psali poslanci ve spolupráci s ministerstvem vnitra, vládní návrhy jsme odmítli. Pikantní bylo, že jsem tehdy hlasoval proti vzniku krajů.“

V komunální politice na přelomu tisíciletí působil hejtman z let 2014-2016 Miloš Petera z ČSSD. Při tehdejších diskusích prosazoval, aby střední Čechy byly rozdělené na dva kraje: „Jedno centrum by bylo na Kladně, druhé se tehdy uvažovalo v Mladé Boleslavi nebo v Milovicích. Když už by to nešlo, tak jsem byl i pro to, aby zůstalo těch osm krajů, které tehdy byly.“

Řadovou zastupitelkou v Krhanicích byla v roce 2000 současná hejtmanka Jaroslava Pokorná Jermanová z hnutí ANO. „Po nástupu do funkce starostky v roce 2002 byl pro mě kraj partnerem, párkrát jsme se s tehdejším hejtmanem Petrem Bendlem také utkali, byť jsme byli posléze členy stejné strany (ODS).“

Porovnání kraje v roce 2000 a v roce 2020

Na to, kolik měl Středočeský kraj zaměstnanců v roce 2000, si první hejtman Petr Bendl vzpomíná přesně: „Měl jsem dva zaměstnance – účetní a garážmistra – a měli jsme rozpočet asi dva a půl milionu korun. Pak postupně začaly na kraj přecházet kompetence a lidé. Delší dobu trvalo, než jsme to zázemí dali dohromady – legislativu dovnitř úřadu, směrnice – aby fungoval úřad, jeho jednotlivé odbory. Po konci okresních úřadů přešly na kraj další kompetence a povinnosti – školství, údržba silnic, nemocnice a další. První čtyři roky byly hodně divoké.“

Sociální demokraté se dostali do vedení kraje po volbách v roce 2008, tehdy pod vedením Davida Ratha. Jeho náměstkem byl Miloš Petera: „V roce 2008 byla reorganizace kraje dokončena, rozpočet jsme měli 17 miliard korun, na konci pak včetně zdrojů z Evropské unie 22 miliard korun. Počet zaměstnanců se pohyboval mezi 600 až 650.“

„V roce 2020 je rozpočet kraje 29 miliard korun, i když závěr bude vzhledem ke koronavirovým opatřením jiný, určitě dojde k propadu daňových příjmů,“ popsala aktuální situaci nynější hejtmanka Jaroslava Pokorná Jermanová. „V současné době máme 271 příspěvkových organizací, na úřadě je kolem 600 zaměstnanců a celkový počet zaměstnanců navázaných na Středočeský kraj je více než 20 tisíc, jsme druhým největším zaměstnavatelem po Škodovce.“

Specifika Středočeského kraje

Středočeský kraj je největším krajem v republice a stal se také nejlidnatějším – za posledních 20 let v něm přibylo čtvrt milionu obyvatel. Jako jediný kraj také nemá své hlavní město. Tomáše Pancíře proto zajímalo, jestli hejtmany někdy napadlo to změnit.

„Ty nápady se objevují napříč volebním obdobím, ale Praha je přirozeně uprostřed. My jsme na svém území, protože budova úřadu i pozemek pod ní patří Středočeskému kraji. Neumím si představit, že by obyvatelé z Kutné Hory jezdili třeba do Kladna nebo z Příbrami do Mladé Boleslavi,“ poznamenala k tomu Jaroslava Pokorná Jermanová.

Přesun sídla v minulosti navrhoval Petr Bendl: „Jedno z mála hlasování, které jsem za osm let prohrál na krajském zastupitelstvu, byl návrh přesunout sídlo do blízkosti Pražského okruhu. Kolegy jsem nepřesvědčil o tom, že to bude pro všechny snazší. Měl jsem tehdy dohodu s pražským primátorem, že by nám postavili budovu se zázemím na Pražském okruhu a my bychom jim dali budovu ve Zborovské ulici.“

Miloši Peterovi připadala jako logická cesta sloučení Středočeského kraje s Prahou: „Inspiraci jsem viděl na Slovensku. Ten kraj by byl jednodušší v několika oblastech, například ve veřejné dopravě. Samozřejmě jsem vnímal, že je to velký problém – jsou tady dvě skupiny politiků a jedna z nich by přišla o svou činnost.“

Vztahy kraje s Prahou

Jednání s vedením Prahy nebyly pro středočeské hejtmany vždy snadnou záležitostí. Výjimkou byla podle Petra Bendla jeho spolupráce s tehdejším pražským primátorem Pavlem Bémem. „Dělali jsme společné jednání krajské a městské Rady a nutili jsme protějšky v jednotlivých resortech, aby se připravili na jednání, vytipovali největší problémy. My dva jsme se pak domluvili, jakým směrem to půjde.“

„Na jednom jednání pražské Rady z doby Adriany Krnáčové jsem měl mít vystoupení k dopravě, ale vůbec na mě nepřišla řada,“ vzpomínal na svůj zážitek Miloš Petera, který si pochvaloval věcnou spolupráci s primátorem Bohuslavem Svobodou. „Nemůže to být o diktátu jednoho vůči druhému,“ doplnil Miloš Petera.

„Musím říct, že některá jednání jsou složitá,“ dodala ke svým zkušenostem z jednání se svými pražskými protějšky Jaroslava Pokorná Jermanová. „Nápady, které začaly už za paní primátorky Krnáčové, že se zavře Praha pro ‚venkov‘, nepřispívají dobré spolupráci. Měli bychom se chtít domluvit, ne vždy je to jednoduché.“

Nedokončené projekty

Některá témata se řeší celých dvacet let a stále se zásadně nepohnula. Příkladem mohou být některé dopravní stavby. Petr Bendl v této souvislosti zavzpomínal na svůj vstup do politiky – motivoval ho k němu článek o plánu na stavbu rychlodráhy Praha-Kladno. „Byli jsme tři B – Bendl, Bína, Brabec. Tlačili jsme to všude možně. Vždy jsme narazili na to, jak to řešení bude vypadat uvnitř Prahy. Objektivně musím říct, že ve středních Čechách je to mnohonásobně jednodušší, prostupnost území je tu mnohem větší.“

Jaroslava Pokorná Jermanová připomněla problematiku dálnice D3. „Jde o to, aby byla vydána ta rozhodnutí, která mají být vydána. Vedle dálnice D3 je nezbytně nutná také dálnice D4. A vzhledem k tomu, že není dokončený ani Pražský okruh, je doprava z jihu do Prahy složitá. Postupně se ale věci posouvají dopředu, jako kraj jsme dostali peníze na přípravné stavby – děláme obchvat Jesenice a Jílového.“

Privatizace krajských nemocnic

Velkým tématem byla ve své době privatizace nemocnic. Petr Bendl zalitoval toho, že v debatě nebyl přítomný David Rath, který byl velkým kritikem tohoto kroku. „Čas ukázal, že privatizace nemocnic byla správným rozhodnutím. Všechny privatizované nemocnice fungují a některými z nich by se mohl kraj i chlubit, určitě Hořovice nebo Beroun. Nemocnice, které jsme prodali, nás na dotacích stály 100 milionů korun ročně.“

Miloš Petera i po letech trvá na tom, že se nemocnice privatizovat neměly a podle něj se některé z nich prodaly pod cenou. Sám byl tehdy ve vedení Nymburka, které nemocnici od kraje koupilo.

Nynější hejtmanka Jaroslava Pokorná Jermanová privatizaci nemocnic uvítala: „I stávajících pět krajských nemocnic stálo poměrně úsilí dostat je do černých čísel, aniž by měly dotace. Šestnáct nemocnic pro kraj byl ukrutný danajský dar a navíc byly ve formě příspěvkových organizací, které nesmí skončit ve ztrátě. Na vedení kraje by pak zůstalo to, že by je musel zavírat, a to je samozřejmě věc, která je politicky velmi těžko únosná. Z mého dnešního pohledu – a není to úplně správné – si myslím, že to pro kraj byla v tu chvíli jediná možnost, jak to ustát.“

Peníze z daní do krajského rozpočtu

Do krajského rozpočtu přichází část peněz z daňových příjmů. Hosté debaty odpovídali na to, jestli je takzvané rozpočtové určení daní pro Středočeský kraj spravedlivé.

Jaroslava Pokorná Jermanová považuje stávající rozdělování daní za nespravedlivé: „Ať už se podíváme na délku silniční sítě nebo rostoucí počet obyvatel, domnívám se, že to nastavení není optimální. Dělali jsme si propočty, a pokud by se v něm tyto faktory měly odrazit, měli bychom mít asi o miliardu víc. Po koronaviru to asi reálné není, ale neznamená to, že se této myšlenky vzdáme.“

Na možná úskalí změny rozpočtového určení daní upozornil v debatě Petr Bendl: „Každý bude mít vždycky málo. Kraj by si určitě zasloužil víc, ale to vám řekne každý kraj. Byl jsem u toho, když se rozpočtové určení dělalo. Najít tehdy konsensus mezi třinácti hejtmany byl oříšek. Pokud se to má otevřít, hrozí malým krajům to, že je ty velké úplně vymažou.“

„Nikdy to nebude spravedlivé,“ podotkl k problematice Miloš Petera. „Demografický vývoj směřuje k nám a například jednou za pět let by se v Poslanecké sněmovně měla udělat revize rozpočtového určení daní.“

Zajímavá místa Středočeského kraje

Jaká místa přirostla hostům debaty ve středních Čechách k srdci a kam by pozvali posluchače?

Miloš Petera si zamiloval Křivoklátsko. „Vždycky jsem chtěl, aby se tato oblast stala národním parkem. Když jsem byl ve Sněmovně, prosazoval jsem to, ale nepodařilo se mi to. Je to velmi krásná krajina v převážné většině s původním biotopem.“

Srdeční záležitostí pro Petra Bendla je v kraji Berounka. „Nevím, jestli bych tam všechny zval, skoro bych tam zval jen fajnšmekry. Napsal jsem písničku o Týřově, což je kouzelné místo opředené spoustou dohadů a tajemných věcí.“

Jaroslava Pokorná Jermanová sice není středočeskou rodačkou, ale v kraji má oblíbených míst spoustu. „Mám své srdce u Sázavy. Spodní tok Sázavy od Týnce po Pikovice je neuvěřitelný. Každému přeji, aby bylo víc vody a mohli si to sjet. I Týnec nad Sázavou je malebný. A pak jsou to Slapy, jednoznačně.“

Kde bude kraj za dalších dvacet let?

V roce 2040 si Jaroslava Pokorná Jermanová představuje kraj jako metropolitní oblast Prahy. „Myslím si, že se ta výstavba přelije přes hranice Prahy-východ a Prahy-západ, i když už to nebude tak živelné, jako v současné době. Doufám, že i ty venkovské oblasti si zachovají svůj ráz. Pořád budeme i rekreační oblastí. Budeme využívat nových technologií, budeme šetřit životní prostředí,“ nastiňuje svou představu stávající hejtmanka.

Představa Miloše Petery pro dalších dvacet let spočívá ve spojení kraje s Prahou: „Ta provázanost bude čím dál větší. Budu rád, když se podaří zachovat venkovský ráz a věřím tomu, že bude vyhlášen i Národní park Křivoklátsko. Musíme počítat s tím, že v kraji budou stále přibývat obyvatelé.“

Podle Petra Bendla projde velkou změnou doprava: „Bude dokončený Pražský okruh, to pomůže celé České republice. Lidé budou více cestovat železnicí, doufám, že budou na hranici Prahy záchytná parkoviště pro ty, co jedou z celé České republiky do Prahy, vyženeme kamiony na dálnice. A ochráníme si přírodu, protože to je naší povinností. Mám jedno heslo – každý moudrý Pražák se dříve nebo později odstěhuje do středních Čech – a na to musíme myslet,“ uzavřel s úsměvem debatu Petr Bendl.