Herec Tomáš Dastlík: Nejdřív vysoká škola s titulem, až potom si splnil sen o herectví

6. duben 2021
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Tomáš Dastlík

Tomáš Dastlík se stal hvězdou v seriálech Zločiny Velké Prahy a Ulice. Působí také v pražském Divadle na Vinohradech. A kvůli oholené hlavě působí drsně. Jak se mu točí seriály?

Ve Zločinech Velké Prahy si zahrál psychicky trochu retardovaného poskoka, který se zamiloval do dcery bohatého pána a snažil se ji ochraňovat. Seriál měl 10 dílů, ale Ulice, kde hraje nevěrníka Martina Maléře, běží každý všední den. „Ve způsobu natáčení je velký rozdíl. Pro Ulici jsou jedny velké kulisy, učíte se kvantum textu, třeba 40 stránek A4 za den, točí se 12 až 16 obrazů denně, snímají to současně tři kamery. Ve Zločinech jsou to různé lokace, za den natočíte 6 až 8 obrazů, natáčejí se protipohledy,“ vysvětluje Tomáš Dastlík.

Hraní v seriálech, a to i těch „nekonečných“, považuje za běžnou součást herecké práce. „Je to jistý finanční přísun a ano, byly doby, kdy se na to poukazovalo. A často ti, kteří na to poukazovali, za pár let v podobném seriálu hráli.“

Drsný herec s titulem

Tomáš Dastlík je výrazný svou oholenou hlavou a drsnými rysy, které ho trochu předurčují k rolím padouchů či podivínů. „Mám oholenou hlavu, protože to jinak nejde,“ směje se a dodává: „Jsem rád, že ze mě jde respekt, ale jinak jsem mírumilovný člověk. Za celou dobu své existence jsem se nepral, a jestli jsem se kdy zamotal do nějaké bitky, tak jen abych bitkaře odtrhl.“

Než se vydal na hereckou dráhu, vystudoval ekonomicko-správní fakultu pardubické univerzity. „Nemusel jsem být na vysokoškolských kolejích, což mi vyhovovalo. Škola mi těžká ani nepřišla, a byl jsem dokonce takový střelec, že jsem šel na zkoušku a uměl jen polovinu otázek. A celou dobu mi to nějak procházelo, až u státnic to ruplo a musel jsem si je zopakovat,“ zavzpomínal na studentská léta.

„Myslím, že dnes už bych se ekonomií neživil, je to obor, který jde velmi dopředu, ale třeba v marketingu nebo státní správě bych se asi chytil. Ale tam bych se nehrnul,“ směje se. „Herectví mě baví a byl to můj dětský sen.“

Z Ostravy do Divadla na Vinohradech

Poté vystudoval brněnskou JAMU, obor činoherní herectví pod vedením Josefa Karlíka a Aleše Bergmana. „Dělal jsem i přijímačky na DAMU do Prahy, ale v podstatě mě nevzali kvůli věku, bylo mi už 25. Ale na JAMU nás v tomto věku bylo víc, a tak z nás udělali ročník.“ Ale není jednoduché hned po škole získat angažmá. „Psal jsem dopisy do divadel, ať se přijdou podívat na absolventské představení, a měl jsem štěstí. Kupodivu se mi sešlo asi pět nabídek.“ Nastoupil do Ostravy, do Divadla Petra Bezruče, strávil tam 10 let a zahrál si na 40 rolí. „Hrál jsem i Cyrana a Evžena Oněgina. S tím jsme projeli celou republiku, texty si pamatuju dodnes.“ Za Oněgina získal roku 2012 několik hereckých ocenění. V roce 2013 získal i nominaci na Cenu Thálie a Cenu Alfréda Radoka za roli Heathcliffa ve hře Na větrné hůrce.

Nabídky na role se začaly hrnout, Tomáš Dastlík se kvůli pracovním příležitostem přesunul do Prahy a záhy dostal nabídku stát se členem souboru Divadla na Vinohradech. „Je tu krásná přátelská až rodinná atmosféra. Splnil se mi sen, byť jsem dlouho nevěděl, že na herectví půjdu, a teď jsem s těmi, které jsem obdivoval v televizi, na jednom jevišti. Jen mě velice mrzí, že se toho nedožila maminka,“ uzavírá Tomáš Dastlík.

Proč je nepouštěli na JAMU natáčet? V rozhovoru u Xavera také prozradil, že je spořivý typ a kdo u nich doma drží kasu. Poslechněte si audiozáznam.

autoři: Luboš Xaver Veselý , djo
Spustit audio