Herec Zdeněk Žák: Točil jsem v tolika seriálech, že jsem už okoukaný

27. srpen 2020
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Zdeněk Žák

Snem hvězdy mnoha seriálů Zdeňka Žáka bylo stát se myslivcem. Nakonec se ale vyučil nástrojářem a k herectví se dostal až později úplnou náhodou. Nejvíce ho to táhne k divadlu.

Svou první televizní roli získal Zdeněk Žák v roce 1976 v seriálu Muž na radnici. Příležitost, které se chopil ještě při studiích, ale nebyla bez zádrhelu. „Tehdy jsem byl už v angažmá v Ostravě, ale byl jsem ještě student a podepsat angažmá jsem nesměl. Jenomže to jsem nevěděl,“ popisuje počátek problému. „Seriál Muž na radnici režíroval pan Sokolovský a v Ostravě jsem zkoušel s režisérem Janíkem. Oni dva se znali ze školy a neměli se rádi, na natáčení mě proto nechtěli pustit. Hrozil mi dokonce vyhazov ze školy,“ dodává.

Výčet seriálů, ve kterých se Zdeněk Žák objevil, ať už v malých nebo velkých rolích, je rozsáhlý. Kromě těch z poslední doby, jako Specialisté, Ohnivé kuře nebo Ordinace v růžové zahradě, jsou na seznamu i seriály mnohem starší, například Bakaláři, Bez ženské a bez tabáku nebo Synové a dcery Jakuba skláře. „Už jsem točil v tolika seriálech, že jsem okoukaný,“ směje se herec a samotného ho jeho filmografie překvapuje.

Změněná pracovní schopnost

Herecká profese však nebyla pro Zdeňka Žáka první volbou. „Prodělal jsem těžkou operaci ucha, a proto mě zařadili do něčeho, co se jmenovalo změněná pracovní schopnost. Tátovi řekli, že nesmím pracovat v prachu, suchu, ve výškách… prakticky nikde,“ říká herec, jehož snem bylo stát se myslivcem. Vyučil se ale nástrojářem, stejně jako jeho otec. K herectví se dostal až díky ochotníkům, kteří hledali nové tváře.

Milované divadlo

Ze všech svých aktivit dává Zdeněk Žák přednost divadlu. „Divadlo mě baví ze všeho nejvíc. Hraní v divadle je úplně jiný proces než hraní v seriálu nebo ve filmu. Ve filmu může hrát hlavní roli kdokoli, třeba i prasátko. Zato v divadle musí mít člověk nějaké schopnosti,“ tvrdí.

Aktuálně působí ve dvou pražských divadlech. V Divadle Na Jezerce ho můžeme vidět například v roli stárnoucího rockera Gigiho v inscenaci Pánský klub. „V Divadle Bez zábradlí pak hraji jedno představení už dvacet šest let a pořád mě to baví. Pokaždé tam totiž sedí někdo jiný a pokaždé je to trochu jiné,“ říká.

S kterými hereckými kolegy se Zdeňku Žákovi nejlépe spolupracuje a jaké divadelní představení připravuje? Uslyšíte v záznamu celého pořadu.

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Lidský faktor jsem znal jako knížku, ale teprve s rozhlasovým zpracováním jsem ho dokonale pochopil...

Robert Tamchyna, redaktor a moderátor Českého rozhlasu Dvojka

Lidský faktor

Lidský faktor

Koupit

Točili jsme zajímavý příběh. Osoby, které jsme hráli, se ocitaly ve vypjatých životních situacích, vzrušující práce pro herce a režiséra. Během dalšího měsíce jsme Jiří a já odehrané repliky svých rolí žili. Fantasmagorické situace posledního dílu příběhu se staly naší konkrétní každodenností. V srpnu Jiří Adamíra zemřel. Lidský faktor byla naše poslední společná práce.“ Hana Maciuchová