Historička Valburga Vavřinová: Původ barvení vajíček je nejasný, zajíček přihopkal z Německa

15. duben 2022

Velikonoce jsou vyvrcholením příběhu Ježíše Krista. Velký pátek je křesťany považován za nejsmutnější den. „Došlo k Ježíšovu ukřižování. Lidé by měli držet půst a rozjímat.“

„K ukřižování došlo v dopoledních hodinách, říká se, že zemřel kolem 15. hodiny. Pak vše utichá a ta doba, kdy byl sňat z kříže a uložen do hrobu, je obdobím, kdy se nekonají mše a lidé by měli rozjímat,“ vypráví historička Valburga Vavřinová.

O Bílé sobotě bylo populární navštěvovat Boží hroby, které jsou znovu instalované i dnes. „Tohle je relativně mladý zvyk, asi od středověku. První Boží hrob se objevil s rudolfinskou dobou, najdeme ho v kostele sv. Tomáše na Malé straně v Praze. V oltářní menze je postava Ježíše.“

Na Boží hod velikonoční došlo k zmrtvýchvstání, a tím se otevírá 50denní období, které připomíná Ježíše a jeho setkání s apoštoly. Proto pondělí je už radostný den. U nás je spojován se slavnostmi a chodí se na pomlázku.

Původ velikonočních symbolů: vejce a zajíček

Kde se vzala tradice barvení vajíček? „To bych taky ráda věděla,“ směje se historička. „Jsou různé verze. Říkalo se, že když se narodil syn císařské rodině, tak příbuzní dostávali na červeno nabarvená vajíčka. Byla to purpurová barva, kterou směli nosit jen císaři,“ přibližuje jednu z teorií. „Potom dlouho nic a ve středověkých kronikách se objevuje, že kněží dostávali vejce od svých věřících, potom ta vajíčka malovali a rozdávali je dětem. Proč vajíčka, o tom se nikde moc nezmiňuje.“

Čtěte také

Ve středověké poezii se objevuje vejce jako symbol začátku a konce. „Prázdné vajíčko symbolizuje smrt, ale to plné je jako hrob, který se může otevřít a z něho vejde ten Kristus. Tehdejší společnost si udělala svoje tradice. A může to souviset i s chovem slepic, který se stává běžnou záležitostí až kolem 14. století. Najednou máme vejce a můžeme si hrát.“

To symbol zajíčka má původ jasný. „Zajíček přihopkal z Německa. Tam byla tradice, že na jaře otevírá zemi pohanská bohyně, která je doprovázená zajícem. Středověká církev z něj udělala symbol doprovázející Pannu Marii, která ho očistila. Zajíc byl totiž dlouho považován za symbol chlípnosti a prý nikdy nespí.“

Naděje zmrtvýchvstání

Valburga Vavřinová je autorkou mnoha knih na téma Velikonoc a Vánoc. Upozorňuje, že křesťanský rok je trochu odlišný od občanského a věřící ho prožívají jinak. „Vánoce jsou svátky veselí, je to o narození, ale Velikonoce jsou o dospělosti. Je to vyvrcholení příběhu, který dává naději tím zmrtvýchvstáním, ale v podstatě je tam spousta traumatizujících událostí. Je to příběh hodný zamyšlení a objevuje se tam hodně psychologických archetypů.“

Vše, co napsala, nazývá vnitřní psychoterapií a čtenářům slibuje ještě další počin. „S paní Kanyzovou chceme připravit abecedu masopustu.“

Pomlázka má tři významy, co všechno znamenají? Kde se vzala označení pro jednotlivé dny pašijového týdne? Jak tráví svátky odbornice na Velikonoce a k čemu se v rozhovoru přiznala? Poslechněte si v pořadu Alex a host.

Spustit audio

Více o tématu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.