Historie voleb v Českých zemích

28. říjen 2002

Minulý týden jsme vám nabídli seriál o senátních volbách. O víkendu některé z nás čeká jejich druhé kolo, ale všechny, kdo se rozhodnou volit, čekají také volby komunální. Proto se tento týden budeme věnovat právě volbám našich samospráv. Začneme historií - jak to vůbec bylo s volbami v Českých zemích?

Když jsem přišla za tajemníkem senátní komise pro Ústavu Janem Kyselou, zajímalo mě, které volby voliče v Čechách v historii více přitahovaly. Zda volby do obcí či do zákonodárných sborů. I dnes se totiž více informací dozvídáme o takzvané velké politice parlamentní, ale našich životů se výrazně týká i politika komunální. Jak to tedy bylo dříve? Jan Kysela říká, že to souviselo s vývojem našeho státu. Za Rakouska-Uherska byl stát a jeho orgány cizím elementem.

Kysela: Potom logicky primárním objektem identifikace občana je obec, ne vyšší stupeň samosprávy. Když se rakousko-uherský stát rozpadá, nastupuje na jeho místě Československá republika, erár přestává být tím zlým cizím oním a stává se vlastním.

O volebním právu v Českých zemích mluvíme od poloviny 19. století. První volby byly v roce 1848, pak v době absolutismu ústup. Volební právo se vrací v 60. letech 19. století, nikoli však jako všeobecné, ale podmíněné daněmi či majetkově. Všeobecné volební právo omezené na muže bylo až při volební reformě v roce 1907.

Kysela: Všeobecné volební právo, vztažené i na ženy, je realitou až v roce 1919 při komunálních volbách a potom v roce 1920 při volbách parlamentních.

Ve 30. letech se obecní samospráva dostává pod kuratelu protektorátního státu, po roce 1945 se už volí do neslavně proslulých Národních výborů a po roce 1948 se, podle Jana Kysely vyvíjí volební právo tak, jak to není v zastupitelských demokraciích obvyklé.

Kysela: Vyvíjí se směrem k imperativnímu mandátu. Zastupitel, zejména na celostátní úrovni, přestává být reprezentantem lidu, ale stává se reprezentantem voličů určitého volebního obvodu, kteří mají právo ho vázat instrukcemi a kteří mají právo ho odvolat.

K tomu za komunistického režimu samozřejmě nedošlo, ale komunistům se to nakonec stalo osudným v roce 1989.

Kysela: Kdy právě této zásady imperativního poslance bylo využíváno při očistě celostátních parlamentních sborů. Občané začali sepisovat petice a zprofanovaných poslanců se začínali zbavovat.

Dnes tedy volíme podle poměrného volebního systému ve všech volbách, kromě voleb senátních. Tam je volební systém většinový. Podle Jana Kysely, téměř 13 let po pádu totalitního režimu dochází u nás k renesanci zájmu o obce a komunální politiku.

Kysela: Není to vidět ve velkých městech, spíše na venkově, tam mnohem více zajímá občany problém plynofikace obce než spor o schodek státního rozpočtu.

V dalších dílech seriálu o komunálních volbách se podíváme na konkrétní případy vztahu občan a samospráva.

autor: daj
Spustit audio

Více z pořadu