Hladovou zeď na pražském Petříně dlouhou 1.178 metrů postavili naši předkové za dva roky

2. říjen 2014
Česko – země neznámá

Na pražském Petříně stojí Hladová zeď. Někdy se jí říká Zubatá. Je to hradba z opuky, kterou nechal v letech 1360 až 1362 postavit český král Karel IV. Chtěl tak zesílit městské opevnění Pražského hradu a Malé Strany proti útoku ze západu a jihu. A také dát vydělat poddaným. Na tehdejší dobu to byl „majstrštyk“, zeď dlouhá 1.178 metrů se stavěla velmi krátce. Hotová byla za dva roky.

Původně byla přibližně 4 až4,5 metruvysoká a bez dvaceti centimetrů dva metry široká. V horní části byla opatřená cimbuřím, ochozem, střílnami a několika předsunutými věžemi, takzvanými bastiony. Říká se, že jich bylo osm. Hladová zeď se táhla od Újezdu až po Strahov a dál za něj k Hradčanům.

Prvních oprav se zeď dočkala v roce 1624. Dál byla opevněna v polovině 18. století na příkaz císařovny Marie Terezie. Drobné opravy se prováděly i v průběhu dalších staletí. V tom minulém třeba v letech 1923 až 1925 a 1975, o čemž svědčí na zdi umístěné tabulky s letopočtem.

Hladová zeď vám padne do oka hned po vystoupení z lanovky na Petřín

Průchody skrz zeď se různě probourávaly a zase zazdívaly. Jeden z bastionů Hladové zdi tvoří základ hlavní kopule dnešní Štefánikovy hvězdárny.

Zdi se začalo říkat Hladová až později, ve vztahu k hladomoru, který vypukl v roce 1361. Historici se domnívají, že v té době našla na stavbě obživu část nezaměstnané městské chudiny. Podle nich byla právě pomoc chudým účelem budování zdi. Skutečné záměry však byly nepochybně strategické, nehledě na to, že hladomor přišel až poté, kdy už byla zeď rozestavěna.

<iframe src="https://www.google.com/maps/embed?pb=!1m18!1m12!1m3!1d877.5445876366211!2d14.399144635172792!3d50.08109238748614!2m3!1f0!2f0!3f0!3m2!1i1024!2i768!4f13.1!3m3!1m2!1s0x0%3A0xa12a762fd734e807!2zxaB0ZWbDoW5pa292YSBodsSbemTDoXJuYQ!5e1!3m2!1scs!2scz!4v1412241626121" width="610" height="350" frameborder="0" style="border:0"></iframe>
Spustit audio