Horké léto přivedlo do zahrad staronové škůdce

11. leden 2019
Monilinióza napadá nejen květy a pupeny či větévky, ale i plody

V loňském roce bylo nezvykle teplé a suché léto. V zahradách se objevily druhy plevele, které jsme znali jen z knih. Nebo škůdci, se kterými se naposledy potkávaly naše babičky. A nevěděli jsme, jak správně zalévat. Pokračuje Ivan Dvořák z časopisu Zahrádkář Pokračuje Ivan Dvořák z časopisu Zahrádkář:         

„Co se týká zalévání, zahrádkáři se zatím nepoučili od velkých pěstitelů. Kropí zahrady denně, celé, a jen trochu. Kdyby jeden den zalili pořádně jen část zahrady nebo záhonů, tedy tak, že se po zasáknutí první dávky vrátí, a za nějakou chvíli znovu a zase, druhý den pak záhony okopají nebo jen povrch zkypří, mohou se na stejné místo vrátit klidně až za 5 nebo10 dnů. Voda se musí při zalévání dostat do hloubky 15 až 20 centimetrů, u stromů ještě 2x hlouběji. 

Květilka na kořenu pekingského zelí

A co přináší horké a suché léto do zahrad?

Odrůdy jabloní šlechtěné na odolnost či rezistenci ke strupovitosti jsou náchylné k padlí - to je v suchém počasí na postupu, napadá stromy i plody.

Dosti hojně se začíná šířit teplomilná štítenka a ničí stromky.

Plody některých slivoní, ale i jabloní, hrušní, trpí slunečním úpalem, na některých stanovištích se občas doslova ‚uvaří‘. Švestky a plody dalších slivoní jsou pod slupkou hnědé, nechutné.

Objevují se ‚kůrovci‘ napadající ovocné stromy, zastoupení například drtníkem ovocným. Hmyz poškozující i velké stromy - drvopleňové, škůdci větviček drobného ovoce - nesytky.

Až holožír mohou zavinit předivky (to jsou hnízda malinkých housenek zabalených do pavučin, které odstraňujeme nůžkami zvanými houseňáky). Pokud je nelikvidujeme, větší housenky se rozlezou po stromě a zlikvidují listy.

Obaleč (červ v jablku) už má dvě generace prakticky v celých Čechách, dříve je měl jen ve výjimečně teplých letech.

Přiletěla a usadila se u nás Drosophila suzuki, škůdce, který klade na měkké ovoce (třešně, višně, maliny, jahody,...) vajíčka až těsně před sklizní, larvička se líhne až ve skládce (tam, kde jsme ovoce uskladnili), znehodnocuje ovoce určené ke krátkodobému uskladnění.

Z Balkánu se se švestkami do ČR dostala tmavka švestková, škůdce vyžírající semeno v pecce. To je, vedle sucha, napadení obalečem nebo šarkou, další důvod opadávání různě velkých plodů slivoní.

Pokud nemá zahrádkář možnost zalévat, nemá hladinu podzemní vody v zahradě do 2 metrů, trpí jeho sad suchem.

Sucho a vysoké teploty jsou příčinou různých deficitů prvků v plodech - pokud neošetřujeme vápenatými hnojivy na list, mnoho odrůd z potomstva Rubínu trpí hořkou pihovitostí.

Velmi častá jsou poškození ovoce sršni, vosami, včelami, teplomilnými, mnohatečnými sluníčky, které vytlačují to naše, sedmitečné. Tato poškození často následuje infekce moniliniózou. 

Dík nekontrolovaným dovozům zeleniny, zejména rajčat, se do ČR dostala můra Tuta absoluta, která ničí rajčata - nejen plody, ale prožírá i stonky.

Ve větším se objevují svilušky, třásněnky, porosty košťálovin napadá molice vlaštovičníková.

Vrtalka si nevybírá, napadne silné i tenké pórky

Teplo a sucho je jednou z příčin napadení výsevů, mladých sazenic i dospělých porostů dřepčíky.

Možná dík teplu a též řepce se také zvyšuje napadení košťálovin květilkou zelnou v různých stádiích růstu zeleniny. Červíci znehodnotí ředkvičky, ředkve, dokážou zničit pekingské zelí, vegetační vrcholy květáku, brokolice, tuřínu, vodnice, prožírají stonky těsně nad zemí - prakticky všech druhů košťálovin. 

Se stoupající teplotou a úbytkem srážek, se hůře - i přes zalévání - dopěstovávají kvalitní letní sklizně květáku, brokolice, ředkviček, kedlubnů, raného zelí, kapusty (při nepravidelné zálivce, po silných deštích hlávky praskají). Běžné odrůdy salátů vykvétají dříve, ty odolné, které jsme nedávno brali jako 100% odolné, už také při střídavé péči prorůstají.

Jarním přísuškem a letním suchem trpí nezavlažovaná kořenová zelenina, mrkev začíná po suchém období, ukončeném vydatnými srážkami, praskat.  

Obecně nastupují plevele z čeledi jednoděložných - prosovité (ježatky, béry, rosičky, troskut,...), které lze jen těžko dostat například z intenzivně ošetřovaných trávníků, dále šrucha, pěťoury, starčky, šťavele. Ty dokážou růst téměř i z rosy, horké počasí je probouzí ze zásoby semen v půdě, třeba i deset, patnáct let starých.“