Hřivna

24. červenec 2003

Slovo hřivna se v současné češtině vyskytuje už téměř jen ve spojení se zakopáváním a s přispíváním. Když někdo zakopal svou hřivnu, znamená to, že nevyužil svého nadání, svého talentu, že promarnil své schopnosti. A pokud nám někdo přispěje svou hřivnou, prospěl nám svou pomocí, radou, nápadem. Dnes si řekneme, co je to ta hřivna a proč se nadání, talentu, schopnostem říká hřivna.

Hřivna byla jednotka váhy, početní jednotka a od dob Velké Moravy také platidlo. Hřivny byly kusy vzácného kovu, často stříbra. A to nejen u našich předků, také staří Rusové měli své grivny, početní a od 12. století měnové jednotky vyjadřující určité množství stříbra. Hřivna se pak málem stala součástí československé soustavy platidel. Už na to byl roku 1929 zákon, že bude zavedena stokorunová zlatá mince jménem hřivna, ale kvůli hospodářské krizi k tomu nedošlo.

Dodejme, že hrivna je název současné ukrajinské měny a vraťme se k hřivnám starým. Důležité je, že původně měly tvar náhrdelníku. Odtud je totiž jejich pojmenování. Praslovanské grivna znamenalo náhrdelník a bylo odvozené od griva, což původně bylo pojmenování krku a šíje, které vzniklo z indoevropského ger-, pojídat, polykat. Později se griva říkalo dlouhé srsti na krku a odtud je naše dnešní slovo hříva, pojmenování srsti na těle koní, lvů a jiných živočichů. Slovo hřivna je tedy velmi blízce příbuzné s podobným výrazem hříva. Což nám ale nic neříká o souvislosti hřivny a nadání či schopností.

Ta souvislost vznikla při překládání Bible do češtiny. V Matoušově evangeliu je Kristovo podobenství o pánovi, který před odjezdem na cesty dal třem sluhům do opatrování část svého majetku. I když v Bibli se nemluví o nějaké konkrétní podobě tohoto majetku, čeští překladatelé v Bibli kralické použili slovo hřivna označující starou slovanskou měnovou jednotku. Řečtí překladatelé k věci přistupovali stejně, použili slovo talenton, což bylo rovněž označení váhové a pak měnové jednotky. V podobenství šlo o to, že dva sluhové svěřený majetek, tedy česky hřivny a řecky talenty, během pánovy nepřítomnosti investovali, a tím rozmnožili, zatímco třetí svou hřivnu, svůj talent zakopal na poli, a tak když se pán vrátil, byl na tom stejně. To pána rozhněvalo a sluhu vyhnal. Ze souvislosti je jasné, že Kristus neměl na mysli majetek hmotný, ale duchovní. A tak se stalo, že hřivna a talent jsou dnes označením schopností a nadání, které se nemají zakopávat někde na poli, ale pěstovat, a tím rozmnožovat.

autor: Michal Novotný
Spustit audio

E-shop Českého rozhlasu

Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.

Václav Žmolík, moderátor

ze_světa_lesních_samot.jpg

3x Karel Klostermann

Koupit

Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.