Hymna
V tento sváteční den se docela hodí, když si popovídáme o jazykovém zákulisí slova hymna. A kupodivu to nebude jen povídání slavnostně vážné, a tedy nudné. V souvislosti s výkladem etymologie slova hymna totiž nemůžeme nezabrousit do oblasti, které jsou na této stanici vyhrazeny páteční večery s doktorem Uzlem.
Nejprve význam slova hymna, jak ho popisuje Slovník spisovného jazyka českého. Zaprvé je podle slovníku hymna "píseň vznešeného rázu jako projev a symbol pospolitosti a jednoty určitého společenství". V tomto významu známe hymny státní, národní, olympijskou, komunisté měli ještě hymnu proletářskou neboli Internacionálu, také hymnu Světové federace demokratické mládeže jsme museli umět, zkoušelo se z toho na známky, a mně to dosud, jak jsem před chvilkou ověřil, zabírá místo v mozku. Jako druhý význam slova hymna slovník uvádí s poznámkou, že v tomto případě jde o význam knižní: chvalozpěv, velebení, chvalořečení, což dokládá příklady: hymna na přírodu, hymna na Prahu, hymna na manželství. Původem je slovo hymna řecké a k nám přišlo přes latinu. Řecké hymnos znamenalo zpěv, píseň, chvalozpěv. Podle jedné z teorií mělo slovo hymnos původně užší význam, používalo se jako pojmenování takové písně, která spojuje jednotlivé části obřadu, například svatby, která ty části obřadu takříkajíc sešívá.
Pokud by to tak bylo, pokud by slovo hymnos opravdu vycházelo z dávného indoevropského siu- šít, vázat, pak by bylo blízce příbuzné s podobným řeckým slovem hymen, tedy panenská blána. Panenskou blánou, hymenem, jsou mladé dívky jakoby zašité. Ale možná je souvislost mezi hymnou a hymenem ještě kratší. Hymen s velkým H byl v souvislosti s požadavkem předmanželské neporušenosti panenské blány starořecký bůh manželství a jeho jméno pak stalo také obecným názvem svatebních písní. Možná z výrazu hymen, pojmenování svatebních písní, jakoby sešívajících svatební obřad, vzniklo podobné hymnus jako označení písně slavnostní. Nějaká souvislost mezi hymenem a hymnou nejspíš opravdu bude.
Náměty, dotazy a připomínky mi můžete posílat na e-mailovou adresu michal.novotny@rozhlas.cz
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.