I studánky musí někdy změnit jméno. Ta v bouzovském lese je namísto Panně Marii zasvěcená míru

23. listopad 2018
Proslulý bouzovský Trojský kůň pod nímž najdeme jednu z místních studánek

Putování za všemi studánkami kolem Bouzova na Olomoucku by zabralo několik dní. V krajině, která měla vždy problémy s nedostatkem vody, lidé každý pramen ochraňovali a opečovávali. Některé z důvodů praktických, jiné jako poděkování za své znovuzrození.     

Kopec, na kterém v Bouzově už od konce 13. století stojí pohádkový hrad, v minulosti rozhodně nebýval na vodu bohatý. Přesto na jeho úbočí nějaké prameny ze země vyvěrají, jeden třeba na severovýchodní straně hradního areálu. Dlouho prýštil jen tak do lesa až do doby, kdy nad ním vznikl historický zábavní areál, kterému vévodí proslulý Trojský kůň. Největší dřevěná stavba koně na světě je vysoká 15 metrů, 16 metrů dlouhá a váží asi 40 tun. A je možné vstoupit i do jeho útrob.

Pro potřeby areálu bylo nutné získat zdroj užitkové vody, a tak jeho provozovatelé upravili lesní pramen na malou studánku. Bohužel je dnes bez vody, protože sucho tyto slabé prameny zcela zahubilo a lze jen doufat, že se hydrologické poměry pod hradem Bouzovem do budoucna zlepší a studánka se opět naplní vodou.

Studánka z vděčnosti za život

Další studánku najdeme kousek dál od centra Bouzova, ale stále na jeho katastru. Přístupná je ze silnice vedoucí z Kozova do Blažova a Kadeřína. Po několika stech metrech za posledními domy Kozova se nachází autobusová zastávka, od které odbočuje cesta mířící k bouzovskému hradu. Hned za zastávkou je na stromě obrázek Nejsvětější Trojice, a když od něj sestoupíme kousek pod cestu, najdeme krásnou lesní kamennou studánku, na které se skví nápis Studánka míru.

I když nikdo nepochybuje, že oslavit mír zřízením studánky je dobrý nápad, osudy tohoto jména jsou poněkud zašmodrchané. Původně totiž byla tato studánka zasvěcena Panně Marii. Vznikla za minulého režimu. Její stavitel přežil věznění v nacistickém koncentračním táboře. Po návratu navíc onemocněl rakovinou, a když se mu podařilo s pomocí modliteb k Panně Marii překonat i ji, ve své hluboké víře vybudoval lesní studánku s nápisem: Panně Marii vděčím za život. 

Nad Studánkou míru je prastarý obrázek sv. Trojice

Studánka se však nachází na pozemcích státních lesů. Lesníci proti jejímu zřízení nic neměli. Ale když jejich nadřízení zjistili, že vznikla nová mariánská studánka, nařídili z ideologických důvodů její odstranění. Jenže k tomu se nikdo z místních neměl. A tak se přišlo na šalamounské řešení. Studánka zůstala, ale dostala označení Studánka míru. A dobrá voda z úbočí lesního masívu tak osvěžuje poutníky dodnes.

Studánka, kam laně chodí pít

Třetí studánka je opět ukrytá v lese, jen kousek nad Studánkou míru. Ze silnice zde odbočuje lesní asfaltka mířící vzhůru do sevřeného údolí nazývaného odpradávna Rozsošný důl. Cesta tudy byla zkratkou do Ospělova a také nad Blažov, ale dnes slouží hlavně lesníkům a myslivcům. Právě zvěř je tady velmi četná. Kromě černé zvěře zde potkáme i srnčí, dančí a dokonce i jeleny sika, kterých žije na Bouzovsku opravdu hodně.

Rozsošným dolem protéká menší potok, který sbírá své vody na úbočí okolních kopců. A jedním z jeho zdrojnic je i pramen, který nese název U mísy. Znají ho hlavně lesníci, kteří považují tuto studánku za jednu z nejstarších na Bouzovsku vůbec. Odpradávna u ní hasili žízeň a i dnes je tu malý hrníček. Studánka je obložená kameny a svými kořeny ji objímá obrovský jilm, který pramen chrání před vyschnutím. Četné stopy zvěře svědčí o tom, že ke studánce nechodí jen lidé, ale i zvířata, pro která je tento pramen posledním zdrojem vody poté, co potok vyschl.

Dobrou zprávou je, že všechny studánky a prameny místní nadšenci sledují, udržují a čistí. Navazují tak na starou tradici, kdy voda patřila mezi veřejné statky a místní lidé považovali za svou povinnost a čest se o ně starat. I díky tomu staré prameny přežily do dnešních dnů a staly se oázami života v suchu, které právě zdejší kraj prožívá.

Studánka Pod trojským koněm: