Ibišek syrský a ibišek čínský se v létě mohou potkat na venkovním stanovišti
Od června až do konce září kvete zahradní ibišek syrský. Miluje slunné stanoviště, potěší širokou škálou barev, a aby dobře kvetl, potřebuje dostatek živin. Letnit můžeme také ibišek čínský, který po zbytek roku pěstujeme jako pokojovou rostlinu. Pokračuje Ivan Dvořák z Zahrádkář:
„A že vám ‚vnitřní‘ ibišek čínský, kterému se říká čínská růže, ještě nikdy nerozkvetl? Pomoci si můžete následovně. Nejprve z něj udělejte novou sazenici. Mladé přírůstky docela dobře koření ve vodě. Jakmile zakoření a po vysazení poroste, budete mít volnější ruce pro zásah u původního ibišku. Ten v lednu nebo v únoru přesaďte do nového substrátu, přihnojte hnojivem, které se prodává ve tvaru kuliček, a z nich se hnojivo uvolňuje celou sezonu, pozvolna, podle teploty půdy a okolí.
Pak ten původní stromeček seřízněte 5 centimetrů nad zemí. Ať se probudí očka v kmínku, i těsně pod zemí, a vytvoří keř. Z nejvitálnějšího výhonu pak můžete zapěstovat nový kmen.
Pokud vám neporostou dobře ani řízky, ani seříznutý starý keř, pak navrhuji výměnu za jiný.
Ibišky potřebují teplo, světlo, v létě i přímé slunce. Kvetou na nových přírůstcích, po jejich vyzrání. V létě se často objevují i na těch mladých, ještě ne dřevitých. V té době potřebuje ibišek solidní zálivku, pokud jsme nedali hnojivo zásobní, pak i pravidelné hnojení.“
Související
-
Co můžeme udělat pro bohatou úrodu pěkných rajčat
Pěstujete rajčata? Co lze v těchto dnech udělat pro bohatou a kvalitní úrodu oblíbených plodů, poradí Ivan Dvořák z časopisu Zahrádkář:
-
Choroby a škůdci na porostech okurek a boj proti nim
Vadnutí okurek, plíseň okurková, napadení sviluškou nebo bakterióza. Jak proti nim bojovat? Odpoví Ivan Dvořák z časopisu Zahrádkář:
-
Buk lesní, solitér do velké zahrady nebo součást živých plotů
Živé ploty, to jsou přírodní bariéry k zajištění soukromí. Buk lesní je dostupný v mnoha kultivarech, zajímavé jsou například červenolisté buky. I ty můžete vyzkoušet.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.