Italská stavba pod jesenickými kopci. To je majestátní hrobka podnikatelské rodiny Kleinů v Sobotíně

22. leden 2021

Do sedla jménem Skřítek v Jeseníkách míří v této době spousta běžkařů. Kdo se k němu vydá přes Sobotín na Šumpersku, narazí cestou na neobvyklou stavbu. Podnikatelský rod Kleinů si tam totiž na stráni pod zalesněným kopcem vybudoval honosnou hrobku ve stylu italské renesance. Kleinové svého času patřili mezi nejvýznamnější průmyslníky Habsburské monarchie. Stavěli silnice a železnice. Jejich dílem je například Palackého most v Praze.

Sobotínské mauzoleum vzniklo jako místo posledního odpočinku významného rodu. Velkolepá romantická hrobka z 80. let 19. století je jednou z mnoha staveb, která známou podnikatelskou rodinu připomíná. Kaple na terase nad kryptou odkazuje k italskému renesančnímu stylu a dominuje prostranství naproti sobotínskému zámku, kde sídlila jedna z rodových větví.

Uvnitř hrobky zůstaly sochy nebo jejich torza

Kleinové původně pocházeli z chudých poměrů z Přemyslova ve vízmberském panství, které v roce 1844 koupili. Postupně se z nich stali jedni z nejvýznamnějších průmyslníků v habsburské monarchii. Získali dokonce i šlechtický titul. Jedna linie sídlila na zámku v Loučné nad Desnou (dříve Vízmeberku), druhá v Sobotíně. V Brně si vystavěli palác a sídla měli i na dalších místech.

Vlastnili železárny, strojírny a doly. Mezi jejich díla patří železnice mezi Olomoucí a Prahou, Brnem a Vídní, podíleli se na výstavbě trati v průsmyku u Semmeringu. Celkově postavili asi tři a půl tisíce kilometrů železniční dráhy. Budovali ale i mosty a silnice. Vytvořili také ocelovou konstrukci pro krov pražského Rudolfina nebo pro skleník u lednického zámku. Ve 20. století však již železárny vybudované Kleiny nebyly schopny čelit konkurenci.

Hrobku poničila voda a vandalové

Albert ze sobotínské větve Kleinů, který získal roku 1872 titul svobodného pána z Vízmberka, byl ještě pohřben v jednoduché hrobce na hřbitově u kostela. Poté byly ostatky jeho i dalších členů rodu přeneseny do mauzolea. Celkem tam bylo uloženo dvanáct rakví s pozůstatky čtrnácti těl. Prostory přitom nabízely celkem čtyřicet míst.

Výjevy v klenbě kopule nad kaplí se dochovaly v poměrně dobrém stavu

Pravděpodobně proto, že honosná stavba nebyla přizpůsobena klimatickým podmínkám jesenického údolí, bojovali její správci od počátku s vlhkostí. Z toho důvodu se tu poslední pohřeb konal v roce 1919. Přes veškeré snahy o údržbu a opravy památka chátrala. Ve druhé polovině 20. století byla několikrát poničena vandaly, krypta byla vykradena a rakve i ostatky poškozeny. Nakonec byla těla příslušníků rodiny Kleinů přenesena zpátky na sobotínský hřbitov.

Dnes je mauzoleum prázdné a obec se snaží za pomoci dotací a veřejné sbírky o jeho zachování a obnovu. V okolí mauzolea byly po větrné kalamitě vykáceny stromy a keře, takže se stavba stala zřetelnou dominantou stráně pod zalesněným kopcem.

Uvnitř hrobky zůstaly sochy nebo jejich torza, které sobotínští plánují vrátit na jejich původní místa. Značná část původní výmalby byla zničena, ale v poměrně dobrém stavu se dochovaly výjevy v klenbě kopule nad kaplí. „Opravy budou trvat ještě minimálně pět let, a to jsem určitě ještě velký optimista. Mohou se protáhnout i na dvojnásobnou dobu, záleží na financích,“ říká starostka Sobotína Iveta Fojtíková.

autor: Aleš Spurný
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.