Jahodový král. Díky Rudolfu Strimplovi jedí Češi jahody 120 let

Kdo má u domu zahrádku, zaručeně ví, že jsou prvním ovocem roku jahody. Odkud se ale vlastně vzaly? Vůbec první jahodová pole vyrostla před 120 lety na Benešovsku, v chudé oblasti nedaleko Krňan.

Příběh jahodového krále Rudolfa Strimpla objevil Václav Šmerák. Osud ho totiž zavál na statek Teletín, kde podle dostupných informací vyrostly v roce 1896 první tuzemské velkoplodé jahody. Sazenice přišly tehdy poštou až z americké Virginie, šlo o odrůdu Bedford Champion. Jahodám se v hlinitopísčité půdě v okolí Krňan dařilo. A rychle se zvedal i zájem.

Češi jedí jahody teprve 120 let

Dokud nepřišly supermarkety se svými věčně plnými regály, byly jahody prvním ovocem, které si lidé mohli vypěstovat na svých zahrádkách. Hospodyňky z něj dělaly knedlíky, bublaniny, z těch hůř prodejných kusů pak džemy. V cukrárnách zase těžili z tvarů a barvy jahod, dodnes se ostatně využívají ke zdobení.

Kdo jahody ochutnal, rychle jim propadl. Cukráři brzy začali s výrobou zmrzliny a ze Strimplova statku odebírali i kompoty a mošty. Nejlepší plody jahod pak jezdily na pražský havelský trh každé ráno prvním štěchovickým parníkem.

Čtěte také

Na úspěchu jahodového krále chtěli vydělat i další. Někteří si sazenice od Strimpla koupili, jiní je ukradli přímo z pole. Netrvalo dlouho a jahody se staly v tomto kdysi chudém kraji hlavním zdrojem finančních příjmů. Někteří si zvládli ušetřit i na dům, dodnes se jim říká „jahodové“.

Jahodové království

Na archivních fotografiích jsou vidět speciální mělké jahodové bedýnky, také dřevěné boudy, které stávaly na jahodových lánech. Dochovaly se i záběry samotného jahodového krále. „Byl to člověk s fyzickým handicapem, byl hrbatý. Zároveň to ale byl velmi urputný člověk,“ popisuje Václav Šmerák. „Jak jinak by i přes fyzické indispozice cestoval po světě – jen v Americe byl dvakrát. A právě tady objevil jahody.“

Prodej jahod probíhal od přelomu 19. století především na zeleninových trzích

Jahodový král nebyl jen houževnatý. Patřil také mezi velké české vlastence. Václav Šmerák se dostal k archivním materiálům, které popisují, jak s císařskou rodinou odmítal jednat německy přesto, že tento jazyk ovládal perfektně.

Dnes už ale žádné jahodové lány v Krňanech nenajdete. I tady se lidé dostanou snáze k penězům. Kdo jahody ještě pěstuje, má je výhradně pro své vlastní marmelády, bublaniny, koláče nebo knedlíky.