Jahody s vadou na kráse
Jahody, které pěstujeme na černé fólii, krásně kvetou, a my se nemůžeme dočkat voňavých červených plodů. Ale běda, plody najednou začínají od prostředku jakoby usychat. Co je toho příčinou? Ivan Dvořák z časopisu Zahrádkář vysvětluje:
„Jednou z možností je, že sluníčko plody jahodníku popálilo. Nad černou fólií je vysoká teplota, ve dnech, kdy je sluníčko ostřejší, středy plodenství mohly zaschnout. Druhou možností je špatné opylení. Do třetice: pokud jsou plody ‚gumové‘, napadla je plíseň kaktusová (fytoftóra - Phytophtora cactorum) nebo antraknóza. Poznáte to podle chuti. Gumovité plody napadené fytoftórou mají příchuť nemocnice, desinfekce. Antraknóza se projevuje zpočátku vpadlými skvrnami, později skvrny hnědnou až černají. Fytoftóra způsobuje hnilobu při níž plody měknou, gumovatí, hořknou. Pak také může jít o reakci na nedostatek vody v kombinaci s vysokou teplotou nad fólií (nebo nad černou netkanou textilií).“
Zajímalo nás také, kdo dělá dírky v okvětních plátcích jahodníků. Zdálky vypadají jako hnědé tečky. Ivan Dvořák odpovídá: „Hnědá tečka na květu? Pokud je na okvětních lístcích, pak jde nejspíše o požerek květopasa. Pokud je postižen střed květu, kde by měla být jahoda, obyčejně jde o působení nízkých teplot, mrazu. Pokud v době květu jahodníků mrazíky dorazily, nejvíce postihly jahodníky pěstované na nastlané slámě. Ta brání vyzařování tepla ze záhonu, které u jiných povrchů tlumí účinek mrazíků.“
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.