Jak by měl vypadat únor v zeleninové zahradě?

Jen vysvitne sluníčko, zahrádkáři přemýšlejí, do čeho se pustit. Co lze v únoru vysévat na rychlení, co přímo do země, jak připravit řádky a čím hnojit. Rady přináší Ivan Dvořák z časopisu Zahrádkář:

 

 

 

 

 

 

 

 

„Na rychlení sejeme kedlubny, květáky, saláty, brokolici. Kdo má teplý skleník, může připravovat sadbu rajčat, paprik, lilků, okurek. A můžeme se vydat přímo do zahrady. Je možné takzvaně vysévat na sníh. Většinou ale čekáme, až sníh sejde a zem dozraje k výsevům (přestane se mazat, stane se drobtovitou). V únoru je možné vysévat například mák, petržel, mrkev (z květin třeba ostrožky, koukole, okrasné máky, chrpy, kalifornský máček, prostě trvalky, potřebující jen krátkou dobu jarovizace). Rostlinky klíčí ještě v době, kdy je dostatek vláhy, obyčejně úspěšně urůstají plevelům.

Hnojíme asi tři týdny před setím. To aby se živiny rozpustily v půdním roztoku a byly přijatelné klíčícím a narůstajícím rostlinám (hnojiva pevná, typu Cererit). Pokud používáme organická hnojiva, také by měla být v půdě včas, aby je mikroorganizmy mohly přeměnit do forem přijatelných pro rostliny. Hnojíme-li tekutými hnojivy, rozpustnými solemi (Kristalon a podobné), dodáváme živiny až v době setí, a dále podle potřeby rostlin.“

Zkuste si vypěstovat artyčoky

Pokud jste se na dovolené v okolí Středozemního moře zamilovali do artyčoků, zkuste je pěstovat i na své zahradě. Pokračuje Ivan Dvořák: „Sejeme je v únoru, do kelímků o objemu 0,2 l, po dvou semenech. Až rostlinky vzejdou, ponecháme jen tu silnější, druhou vyštípneme. Když semenáček začne otáčet kořeny okolo dna, přesadíme ho do většího kelímku. V květnu, před výsadbou ven, už může být rostlina v nádobě 0,9 l. Dejte přednost nádobě vyššího, štíhlejšího tvaru, aby se kořen moc nekroutil, po výsadbě pokračoval dál v cestě ke středu země.

Místo pro výsadbu musí být dobře připravené, jáma nejméně 50x50x50, naplněná směsí kvalitní zeminy s rozleželým hnojem, výsadbovým substrátem. Otuženou sazenici vysadíme, zaléváme, a v polovině července můžeme přihnojit (Kristalon apod., hnojůvka, močůvka). Rostliny už první rok kvetou, můžeme sklidit pár poupat. Na zimu seřízneme lodyhu, rostlinu zakryjeme suchým listím, hromadou alespoň 60 až 70 cm v průměru, 50 cm vysokou, přes kterou dáme přikrývku z chvojí a třeba i PVC folie, aby místo zůstalo spíše suché. Tento kryt je nutný, aby zem okolo rostliny nebyla příliš mokrá a zejména, aby rostlina nijak výrazně nepromrzala. Rostliny vydrží někdy dva, jindy i více let, ale po třech letech ztrácejí poupata na kvalitě, velikosti a křehkosti.

Podobně můžete pěstovat kardy, neboli artyčok kardový, ve druhé polovině léta a na podzim se z něj, na rozdíl od artyčoků, sklízejí řapíky listů, jako chřestová zelenina. Více si přečtete v Zahrádkáři (1/19).“

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.