Jak plýtvá Česko: Ročně vyhodíme milion tun jídla. Jak tomu zabránit?

Plýtvání jídlem je celospolečenský problém – ročně se v České republice vyhodí skoro milion tun jídla, které by vyhozeno být nemuselo. Na tento fenomén se zaměříme v seriálu Radiožurnálu. Budeme sledovat postupnou cestu jídla ze supermarketu až do domácností. Jak správně skladovat potraviny? A které jídlo je jedlé i po datu spotřeby? Poslouchejte seriál Radiožurnálu každý den v čase 8:50. V čase 10:40 si také můžete poslechnout praktické tipy, jak plýtvání zamezit.

Čtěte také

91 kilogramů zbytečně vyhozených potravin. Tolik připadne na každého Čecha za jeden rok. Ukazuje to report, který ministerstvo životního prostředí odeslalo na konci minulého roku do Bruselu.

Nejvíc plýtvají domácnosti

Předcházet plýtvání ze zákona musí v Česku jen řetězce. Ty přitom nejsou ani zdaleka tím největším plýtvačem.

„Nejvíc potravinového odpadu připadá na domácnosti – víc než tři čtvrtiny všech vyplýtvaných potravin. Průměrný Čech tak každý rok vyhodí do koše asi 70 kilogramů jídla. Zbývající část potravinového odpadu z těch průměrných 91 kilogramů na osobu pochází z dalších částí řetězce: od zpracovatelů, maloobchodu nebo z restaurací,“ říká redaktorka Lucie Pávová.

EU: 57 milionů tun ročně

V EU je Česká republika sedmým státem, který vyplýtvá nejmíň. To číslo za celou unii je pochopitelně obrovské: 57 milionů tun potravin ročně. Tržní hodnota takového množství je odhadem 130 miliard eur.

Čtěte také

„V průměru na jednoho člověka v EU za rok připadne 127 kg potravinových zbytků,“ říká zakladatelka organizace Zachraň jídlo Anna Strejcová, která dodává, že do studií se neuvádí množství potravin, které se nesklidí na úrovni zemědělců. Číslo tak může být mnohem vyšší.

Potraviny do ZOO

V Česku od roku 2018 nesmí plýtvat řetězce. Zákon platí už 5 let: všechny velké obchody musejí neprodané jídlo, které je ale stále vhodné ke konzumaci, darovat potravinovým bankám nebo neziskovým organizacím.

Nejčastěji je to čerstvá zelenina nebo ovoce. Trvanlivého zboží v posledních letech ubývá, protože obchody mají lepší nástroje pro plánování zásob. Pokud řetězce potraviny nemůžou darovat bankám, posílají je třeba do ZOO nebo rybářům a myslivcům pro zvířata. U některých obchodů takový způsob darování převažuje.

Spustit audio

Související