Jak pomoci v purimové sbírce, jaký byl Ludvík Aškenazy a jak překládat modlitební knihy

21. únor 2021
drejdl

Jak oslavit svátek Purim, a ještě pomoci druhým? Jaký byl spisovatel Ludvík Aškenazy? A proč se Jiří Blažek pustil do překládání židovské modlitební knihy?

Purimová sbírka pro potřebné

Krásná Ester, zlý Haman a perský král Achašvéroš, nebo také karneval, řehtačky a bujaré veselí. Ano, tušíte správně, že je řeč o blížícím se svátku Purim. Méně známé už ale je, že k Purimu odedávna patří také dobročinnost. A že purimová sbírka pod patronací Lauderových škol v Praze je už v plném proudu.

Letos pomáhá rodinám z vyloučené lokality ve Středočeském kraji, které si nemohou dovolit například teplé zimní oblečení, knihy, výtvarné potřeby nebo také fotoaparát. Podrobnosti uvádí Vratislav Freund z dobročinného Cedaka týmu. Natáčela s ním Terezie Jirásková.

Cedaka tým tvoří rodiče a absolventi Lauderových škol a do letošní purimové sbírky se zapojili dohromady se společností Romodrom. Ta působí od roku 2001 po celé republice a poskytuje sociální služby pro osoby sociálně vyloučené nebo sociálním vyloučením ohrožené. Společně s Cedaka týmem vytipovali rodiny, které pomoc nejvíc potřebují. 

Organizátoři sbírky se snaží u dětí z Lauderových škol podpořit zájem o dobročinnost a dobrovolnictví. „Snažíme se poukázat na to, že kolem nich jsou lidi, kteří nemají věci, na které jsou děti zvyklé. V předchozím letech jsme sbírali spodní prádlo pro bezdomovce, nebo hygienické potřeby pro lidi, kteří žijí na hranici chudoby. Letos jsme se zaměřili na pár specifických rodin,“ říká Freund.

Sbírka potrvá do čtvrtka 25. února, kdy začíná svátek Purim. Zapojit se může každý, stačí napsat na e-mail na cedaka@lauder.cz.

100 let od narození Ludvíka Aškenazyho

Znáte příběh o mladíkovi, který se baví tím, že volá jistému panu Kohoutkovi, žádá k telefonu pana Slepičku a ptá se, jestli už snesl vajíčko? Vypadá to jako obyčejná klukovina, která pana Kohoutka občas už trochu dopaluje. Jenže telefonáty jednoho dne ustanou a panu Kouhoutkovi se začne skoro stýskat. Neví, že neznámý rošťák musel nastoupit do transportu do koncentračního tábora. A když pak nečekaně znovu zavolá a žádá po letech pana Slepičku, je pan Kohoutek tak dojatý, že ho na vajíčko pozve.

Možná poznáváte zápletku povídky Vajíčko od Ludvíka Aškenazyho, jednoho z nejčtenějších autorů poválečné české literatury. Od jeho narození uplyne 24. února 100 let. O tom, jaký tento spisovatel a rozhlasový novinář byl, natáčela s jeho synem Jindřichem Mannem Daniela Brůhová.

Ptala se ho například na to, jak tvorbu Ludvíka Aškenazyho ovlivnily jeho židovské kořeny. „Když si vezmu jeho prozaickou tvorbu, třeba knížku Vajíčko, nebo i Psí život, to jsou povídky, které jednají o holocaustu. Jeho rodiče zahynuli tím nejbídnějším způsobem, pokud to vím, on o tom všem moc nemluvil. V jeho prózách je to jeho vnímání židovského osudu, hlavně v těch dobách nejpříšernějších, velmi přítomné. Zemřel poměrně mlád, bylo mu 65 let a jako takového ho mám v paměti. Ty knížky mají jemnost, něhu, smysl pro humor, napsal krásné věci, takže každému bych doporučil, aby si něco přečetl, pokud už to neudělal, “ vzpomíná jeho syn Jindřich Mann, sám také spisovatel.

Jak se překládá sidur

V Talmudu se praví, že člověk je vnímavější k Boží moudrosti, pokud studuje Tóru a modlí se. U nás ale moderní modlitební kniha v češtině dlouho chyběla. Změnit se to rozhodl grafik a překladatel Jiří Blažek, který právě vydává novou verzi svého česko-hebrejského siduru. Hovořila s ním Anna Jurečková.

„Sidur je modlitební kniha, která se používá v synagogách a při židovských bohoslužbách a modlitbách pro všední dny, případně i pro některé ze svátků,“ vysvětluje překladatel Jiří Blažek, který sidur z vlastní iniciativy přeložil, protože mu dřívější překlady mu připadaly už zastaralé.

Blažek právě připravuje k druhému vydání sidur Zichron David Jisra’el. A doplňuje: „Předválečné sidury neobsahovaly nějaké vysvětlivky nebo poznámkový aparát. A moderní sidury dnes už ten poznámkový aparát často obsahují. Takže jedním z cílů, když jsem dělal už sidur Adir ba-marom, bylo nejen přeložit modlitby, ale zprostředkovat tam i nějaký výklad těch modliteb, úvod do struktury židovské liturgie, tak aby byl ten text srozumitelnější, pochopitelnější a aby byla i celá ta struktura té bohoslužby pro dnešního moderního člověka přístupnější.“

Magazín o židovském životě moderuje Tomáš Töpfer.

autoři: Tvůrčí skupina publicistiky - náboženské vysílání , Leo Pavlát
Spustit audio